10 C 97/2022-58 — Okresní soud v Jeseníku

Dle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 6 719,30 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 569,22 Kč, který je počítán v zákonné výši z aktuální dlužné splátky za období ode dne následujícího po dni převedení pohledávky z osobního účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tedy od [datum] do data postoupení dne [datum]. Dále žalobce požaduje úrok z prodlení z částky 6 719,30 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, úrok 18,9 % ročně z částky 6 719,30 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s žalovaným rámcovou smlouvu o finančních službách k účtu číslo [bankovní účet], na základě které byl žalovanému zřízen osobní účet. Následně právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení právního předchůdce žalobce, ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby 18,9 % ročně a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu se sazebníkem právního předchůdce žalobce. Žalovaným se zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu, avšak nepovolený debetní zůstatek žalovaného přes upomínky nebyl vyrovnán, proto právní předchůdce žalobce převedl pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvu o postoupení pohledávek z [datum] s účinností k [datum]. Žalovaný dluží zůstatek úvěru 6 719,30 a příslušenství. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavila, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o finančních službách k účtu číslo [bankovní účet], na základě které byl žalovanému zřízen osobní účet. Právní předchůdce žalobce vedl žalovanému běžný účet a dne [datum] uzavřeli právní předchůdce žalobce a žalovaný smlouvu o kontokorentním úvěru s úvěrovým limitem v celkové výši 5 000 Kč, úroková sazba činila 18,9 % ročně. Žalovaný měl platit ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu s ceníkem právního předchůdce žalobce. Výzvou z [datum] sdělil právní předchůdce žalobce žalovanému, že přes upomínky nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání účtu číslo [bankovní účet]. Dne [datum] proto byla pohledávka z uvedeného účtu převedena na evidenční účet nepovolených debetních zůstatků, žalovaný byl vyzván k neprodlenému zaplacení dlužné částky 6 726,75 Kč, která se ke dni převodu skládala z nepovoleného přečerpání ve výši 6 719,30 Kč, řádných úroků a zákonných úroků ve výši 7,45 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Dopisem z [datum] podaným k poštovní přepravě stejného dne právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni [datum] žalobci. Předžalobní upomínkou z [datum] podanou k poštovní přepravě stejného dne vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru na jeho bankovním účtu vedeném u právního předchůdce žalobce číslo [bankovní účet] až do úvěrového rámce 5 000 Kč. Žalovaný povolený úvěrový rámec přečerpal, proto právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr za splatný ke dni [datum] a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky celkem ve výši 6 726,75 Kč, která se ke dni převodu skládala z nepovoleného přečerpání ve výši 6 719,30 Kč a řádných úroků a zákonných úroků ve výši 7,45 Kč. Žalobce je v řízení aktivně věcně legitimován, neboť mu byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. Soud proto žalobě vyhověl jak co do požadované jistiny a smluvních úroků z jistiny úvěru, když tyto nároky jsou v souladu se smlouvou o kontokorentním úvěru, kde se strany dohodly na úrokové sazbě 18,9 % ročně z čerpaného kontokorentu. Soud přiznal žalobci také právo na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, který byl zčásti kapitalizován, neboť žalovaný se nezaplacením dlužné částky ocitl v prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. je tak povinen zaplatit rovněž úrok z prodlení, výše úroku z prodlení je souladná s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří účelně vynaložených úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.