4 C 132/2022-47 — Okresní soud v Jeseníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] a doplněným podáním ze dne [datum] ze dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 44 739,9 Kč, dále zákonných úroků z prodlení z částky 44 739,9 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, z částky 44 739,9 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, z částky 44 739,9 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,50%, z částky 44 739,9 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,00%, z částky 44 739,9 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,75%, z částky 44 739,9 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,00%, z částky 44 739,9 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,00%, z částky 44 739,9 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25%, z částky 44 739,9 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25%, z částky 44 739,9 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,50%, z částky 44 739,9 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, úroku ve výši 13,63 % ročně z částky 42 520,92 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené s právním předchůdce žalobce, [právnická osoba], s.r.o. ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se nedostavil k jednání soudu ve dnech [datum] a [datum]. 3. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby upomínal žalovaného k úhradě žalované částky. 4. Výpisem z obchodního rejstříku žalobce, smlouvou o postoupení, přílohou o platbě, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení a dokladem o doručení bylo prokázáno, že pohledávka vyplývající ze smlouvy, a to včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému pak písemně oznámeno. 5. Úvěrovou smlouvou, sazebníkem poplatků, výzvou k úhradě, ukončením smlouvy bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy [číslo] v níž žalovaný požádal o poskytnutí úvěrového rámce a vydání úvěrové karty, která mu umožní čerpat peněžní prostředky, když součástí smlouvy byly obchodní podmínky [anonymizováno] a sazebník poplatků. Žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce a byl povinen hradit od data čerpání úvěru v pravidelných měsíčních splátkách náklady na úvěr sestávající z úroku, poplatků (zejména za správu a vedení úvěrového účtu, výběry z bankomatu, výpis z účtu, služby související s úvěrovou kartou) a případného pojistného. 6. Tvrzení žalobce, že žalovaný se v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek a neplnil tak řádně a včas své povinnosti ze smlouvy, dále že neuhradil žalobci jistinu ve výši 42 520,92 Kč, nebylo ze strany žalovaného nijak rozporováno. 7. Ukončením smlouvy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce [příjmení] smlouvu předčasně ukončil ke dni [datum], pozastavil další čerpání úvěru a uplatnil vůči žalovanému své právo na okamžité splacení celé dlužné částky, která k tomuto dni činila celkem 53 964,77 Kč. 8. Přehledem plateb bylo dále prokázáno, že žalovaný po zesplatnění uhradil částku ve výši 9 224,87 Kč platbami v průběhu roku 2016. 9. Soud vyzval v průběhu řízení žalobce, aby doplnil tvrzení o tom, jakým způsobem získal původní věřitel informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, jaké doklady a příjmech a výdajích předložil s tím, že žalobce na výzvu soudu shora reagoval jednak podáním ze dne [datum], jednak podáním ze dne [datum], kdy zejména uvedl, že povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla do českého právního řádu zavedena teprve zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinným od 1. 1. 2011, kde byla tato povinnost nově zakotvena v § 9. Dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2010, tj. dle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, věřitelé nebyli povinni před poskytnutím úvěru tzv. úvěruschopnost spotřebitelů posuzovat. Současně pak uvedl, že žalovaný ve smlouvě uvedl, že je od roku 1999 zaměstnán jako dělník s měsíčním příjmem 13 400 Kč, má splátky úvěrů a výživného ve výši 600 Kč a na bydlení vynakládá 2 400 Kč. Právní předchůdce žalobce rovněž tohoto prověřil v registrech. 10. Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu: mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], s.r.o. a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy [číslo] v níž žalovaný požádal o poskytnutí úvěrového rámce a vydání úvěrové karty, která mu umožní čerpat peněžní prostředky, když součástí smlouvy byly obchodní podmínky [anonymizováno] a sazebník poplatků. Žalovaný ve smlouvě o úvěru přitom uvedl, že je od roku 1999 zaměstnán jako dělník s měsíčním příjmem 13 400 Kč, má splátky úvěrů a výživného ve výši 600 Kč a na bydlení vynakládá 2 400 Kč. Právní předchůdce žalobce rovněž tohoto prověřil v registrech. Žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce, byl povinen hradit od data čerpání úvěru v pravidelných měsíčních splátkách náklady na úvěr sestávající z úroku, poplatků a případného pojistného, když žalovaný se v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek a neplnil tak řádně a včas své povinnosti ze smlouvy, neuhradil žalobci jistinu ve výši 42 520,92 Kč. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] smlouvu předčasně ukončil ke dni [datum], pozastavil další čerpání úvěru a uplatnil vůči žalovanému své právo na okamžité splacení celé dlužné částky, která k tomuto dni činila celkem 53 964,77 Kč, přičemž žalovaný po zesplatnění uhradil částku ve výši 9 224,87 Kč platbami v průběhu roku 2016. Pohledávka ze smlouvy, a to včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému pak písemně oznámeno. Žalobce před podáním žaloby upomínal žalovaného k úhradě žalované částky. 11. Soud s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o půjčce a datum vzniku bezdůvodného obohacení soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. posuzoval věc podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 12. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 13. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 14. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 15. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 16. Soud pak uzavírá, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě půjčky dle § 657 a násl. obč. zák. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy vystupoval žalovaný jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy, a právní předchůdce žalobce jako podnikatel. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). S ohledem na shora uvedené se soud tedy nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného při poskytnutí spotřebitelského úvěru. Sám žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce tol