4 C 164/2021-44 — Okresní soud v Jeseníku

Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, kterou žalobce odůvodnil tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne [datum] úvěr ve výši 2 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 2000 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše, když úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Pokud by pak soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalovaná na úvěr ničeho nezaplatila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporovala, k jednání se nedostavila, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud pro provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Původní věřitel uzavřel se žalovanou úvěrovou smlouvu dne [datum] a vyplatil na jejím základě žalované dne [datum] částku ve výši 2 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. V době uzavření smlouvy neměl původní věřitel přitom oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru, to získal až následně dne [datum]. Žalovaná přitom na úvěr ničeho neuhradila. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. V projednávané věci má soud za zásadní pro posouzení věci, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru v době, kdy neměl oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr a poskytl žalované částku 2 000 Kč převodem na její účet. V takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, kterému byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvami o postoupení pohledávek, má právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Pokud se tak žalobce domáhá zaplacení částky 2 000 Kč, činí tak oprávněně. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 2 000 Kč, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. §142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu náhrada všech nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) ve výši 600 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., z náhrady hotových výdajů žalobce za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a z náhrady DPH ve výši 189 Kč dle ust. § 137 o. s. ř., neboť se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Celkové náklady řízení žalobce činí 1 489 Kč a náhradu těchto nákladů uložil soud žalovanému zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení lhůty delší, případně pro povolení splátek.