4 C 181/2020-123 — Okresní soud v Jeseníku

1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (v této věci s ohledem na postoje stran obsáhlejší), neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je zaplacení částky 5 000 Kč jako finančního vyrovnání, náhrady nákladů – částky úměrné rozsahu poskytnutých služeb do doby, kdy jí bylo doručeno odstoupení od smlouvy – za činnost žalobkyně jako zprostředkovatelky, kterou učinila pro žalovaného jakožto zájemce, a to z titulu smlouvy o zprostředkování ze dne [datum]. Jedná se o náklady (výdaje) za: 1) cestovné v celkové výši 720 Kč, a to za celkem tři jízdy ze [obec] do [obec] a zpět (po 240 Kč) ve dnech 11. 3., 13. 3. a 24. 3. 2020; 2) náběr zakázky spočívající v obhlídce, fotodokumentace nemovitosti, smluvní dokumentaci, vypisování smluv a technických listů k nemovitosti za celkem 1 500 Kč; 3) úpravu pořízených fotografií – 1 000 Kč; 4) zpracování zakázky do systému za 1 500 Kč; 4) za poplatek za zajištění inzerce na 27 portálech za 1 350 Kč; 5) 10denní e-mailová a telefonní komunikaci se zájemci o pronájem nemovitostí ve výši 500 Kč; a 6) za stažení inzerce z nabídky a následné rušení schůzek se zájemci o prohlídky telefonicky či e-mailem za částku 500 Kč. Žalobkyně však požaduje zaplatit pouze 5 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % jdoucími od [datum] do zaplacení. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 4. Poté, co žalobkyně nalezla inzerát ohledně pronájmu nemovitosti žalovaného a jeho manželky v [obec], kde v té době bydleli na internetovém serveru [webová adresa], ze své iniciativy a ve vlastním zájmu kontaktovala žalovaného a jeho manželku za účelem nabídnutí svých služeb a dne [datum] je navštívila v nemovitosti. Dne [datum] podepsali účastníci v domě žalovaných v [obec], kam za nimi žalobkyně opětovně přijela osobním automobilem, listinu označenou jako Výhradní dohoda o nájmu/podnájmu nemovitosti, dle které se žalobkyně zavázala obstarat žalovanému příležitost k uzavření nájemní smlouvy nemovitosti, za což se žalovaný zavázal poskytnout žalobkyni potřebnou součinnost, neuzavřít nájemní smlouvu ohledně nemovitosti bez přičinění žalobkyně ani neuzavřít zprostředkovatelskou smlouvu ohledně nemovitosti ani ji nenabízet k pronájmu, přičemž provizi ve výši 20 000 Kč měl uhradit nájemce. V článku 13 odst. 4 větě druhé a třetí předmětné listiny je sjednáno, že pokud žalovaný platně odstoupí od smlouvy, je povinen zaplatit žalobkyni částku úměrnou rozsahu poskytnutých služeb do doby, kdy jí bylo doručeno odstoupení od smlouvy, přičemž žalovaný požádal, aby žalobkyně započala s plněním činnosti dle smlouvy ihned po jejím uzavření. Žalobkyně vykonávala činnost pro žalovaného (poskytovala mu služby) od [datum] do [datum], kdy byla žalobkyni doručena listina nazvaná Výhradní dohoda o nájmu nemovitosti ze dne [datum] – odstoupení klienta, opatřená podpisem žalovaného, v níž žalovaný uvedl, že žalovaný spolu pro nespokojenost se službami žalobkyně odstupuje od Výhradní dohody o nájmu/podnájmu nemovitosti ze dne [datum] dle čl. 13 odst. 4 této dohody. Pokud jde o činnost žalobkyně, dne [datum] vyfotografovala nemovitost a následně fotografie přidala na stránky, na nichž byla nabídka pronájmu inzerována. V období od 14. 3. do [datum] neměla žalobkyně k dispozici z důvodu poruchy („ zavirování“) svůj pracovní počítač, pročež do systému zadala zakázku až [datum], což žalovanému (a jeho manželce) sdělila až k urgenci. Manželka žalovaného předala kontakt na jednoho ze zájemců, který se sám ozval, přímo žalobkyni poté, kdy zájemce o pronájem manželce žalovaného oznámil, že ho nikdo z realitní kanceláře nekontaktoval. Za přístup k inzertním serverům zaplatila žalobkyně franšízorce za březen 2020 celkem 2 773 Kč; z toho 2 420 Kč za franšízový poplatek, 352,59 Kč za realitní servis. Jediná prohlídka nemovitosti se uskutečnila [datum]. Výzvou ze dne [datum], jakož i předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky ve lhůtě 7 dnů. 5. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zprostředkování dle § 2445 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) – dále též„ Smlouva“. Žalovaný pro nikoli řádné plnění povinností žalobkyní od Smlouvy odstoupil dne [datum], a tak žalobkyni dle čl. 13 odst. 4 Smlouvy vzniklo právo na náhradu (zaplacení částky) v rozsahu poskytnutých služeb do doby, kdy bylo doručeno odstoupení od smlouvy, tj. do dne [datum]. 6. Soud žalobě vyhověl jen do výše nároků, s nimiž žalovaný souhlasil. Konkrétně jde 1) o cestovné za dvě cesty ze [obec] do [obec] a zpět uskutečněné 13. 3. a [datum], v žalobou uplatněné výši, tj. celkem ve výši 480 Kč, a 2) o náhradu ve výši dalších 1 500 Kč za náběr zakázky, fotografování, úpravu fotografií a platbu inzerce. Soud shledal důvodným i požadavek na úrok z prodlení z této částky od [datum] – dne následujícího po dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, což je zjevně po uplynutí lhůt ve výzvách žalobkyně k zaplacení žalované částky – do zaplacení, přičemž ho soud posoudil dle § 1970 o. z. ve spojení s § 1958 a §1968 o. z.; ohledně výše pak ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Pokud jde o náhradu výdajů za cestu žalobkyně dne [datum], vyšel soud z toho, že ji žalobkyně učinila ještě před uzavřením smlouvy. Na náhradu této cesty tak nedopadá čl. 13 odst. 4 Smlouvy; nejde o náklad (částku) za poskytnuté služby. V době uskutečnění této cesty ještě žalobkyně žádné služby žalovanému neposkytovala. Danou cestu učinila žalobkyně jen na svůj náklad, jak důvodně namítl žalovaný. V řízení bylo totiž bez pochybností prokázáno, že žalobkyně kontaktovala žalovaného (a jeho manželku), aby jim nabídla své služby, přičemž je navštívila v nemovitosti, aby s nimi později uzavřela smlouvu. 8. Ani výdaje za stažení inzerce z nabídky a následné rušení schůzek se zájemci o prohlídky telefonicky či e-mailem v celkové výši 500 Kč nespadají pod čl. 13 odst. 4 Smlouvy, na základě nějž žádá žalobkyně tyto výdaje zaplatit. Danou činnost totiž žalobkyně vykonala až po doručení odstoupení od smlouvy, nikoli v době trvání závazku; nejedná se tedy o náklad (částku) za poskytnuté služby zprostředkování. 9. Ohledně požadované náhrady ostatních výdajů soud shrnuje, že v řízení sice bylo prokázáno, že žalobkyně po dobu trvání závazku zprostředkování vykonávala určité činnosti se zprostředkováním související, avšak ohodnocení těchto činností je zcela zjevně neadekvátní tvrzené a prokázané činnosti, nota bene za situace, kdy žalobkyně od 14. 3. do 20. 3. 2020 neměla pro poruchu k dispozici svůj pracovní počítač, pročež se nemohla řádně věnovat zprostředkování, jak sama sdělila žalovanému a jeho manželce. Zprostředkování se žalobkyně mohla naplno věnovat pouze ve dnech 13. 3. 2020, kdy však byla teprve uzavřena smlouva, a ve dnech 20. (v jeho průběhu jí byl dodán opravený počítač) až 24. 3. 2020 – ten den jí ale bylo doručeno odstoupení od smlouvy –, tj. necelých 5 dnů, z toho jen 3 dny (13. 3., 23. 3. a 24. 3.) byly pracovní. Nepřiměřenost ohodnocení činnosti zpracování zakázky do systému jasně vyplývá z toho, že tuto žalobkyně ohodnotila stejnou částkou (1 500 Kč) jako tzv. náběr zakázky spočívající ve všech těchto úkonech: obhlídka, fotodokumentace nemovitosti, smluvní dokumentace, vypisování smluv a technických listů k nemovitosti. Úsilí a výdaje, které musela žalobkyně vynaložit za„ účelem zpracování zakázky do systému“, se nemohou ani blížit úsilí a výdajům vynaloženým za účelem„ náběru zakázky“. Kromě toho je soud přesvědčen o tom, že se„ náběr zakázky“ a„ zpracování zakázky do systému“ minimálně částečně překrývají, potažmo spolu souvisejí tak úzce, že není důvodu je samostatně nahrazovat stejnou částkou. Jde-li o e-mailovou a telefonní komunikaci se zájemci o pronájem nemovitostí, je třeba zdůraznit, že se v žádném případě nemůže jednat o náhradu za komunikaci probíhající deset dnů, jelikož od 14. 3. do 20. 3. 2020 neměla žalobkyně k dispozici svůj pracovní počítač, pročež teprve 20. 3. 2020 zadala zakázky do systému a první prohlídka se uskutečnila až 24. 3. 2020. Stran výše uplatněných nákladů za komunikaci se zájemci je jisté, že žalobkyně hradí pevnou úplatu (paušál) za telekomunikační služby (i připojení k internetu), která je tedy nezávislá na množství zakázek, byla nezávislá na tom, zda vykonávala činnost pro žalovaného, anebo ne. Požadované náhrady tedy rozhodně nejsou náhradami skutečných výdajů vynaložených při zprostředkování. O náhradě za zaplacený franšízový poplatek platí to stejné jako o náhradě za komunikaci. Nadto jsou všechny uplatněné nároky (vyjma rozsahu, v němž je žalovaný uznal) – zejm. jejich výše – zjevně pochybné, neboť žalobkyně vůbec neuvedla konkrétní způsob ohodnocení některých svých činností (nák