4 C 74/2022-36 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se v řízení zahájeném dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 7 317,7 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 156,69 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 317,7 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % a úrok ve výši 9,38 % ročně z částky 6 345 Kč od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 6 345 Kč, který žalovaná na základě žádosti ze dne [datum] obdržela od právního předchůdce žalobce, [anonymizována čtyři slova], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a to pod obchodní značkou [jméno] [anonymizováno] 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporovala, k nařízenému jednání ve dnech [datum], [datum] a [datum] se nedostavila. 3. Soud usnesením ze dne [datum] na čl. 11 vyzval žalobce, nechť doplní tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získal informace o schopnosti žalované splácet úvěr s tím, nechť označí důkazy k prokázání doplněných tvrzení. 4. Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne [datum] a dále dne [datum], kdy zejména uvedl, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu ust. § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované, po pozitivním vyhodnocení získaných informací byla se žalovanou uzavřena úvěrová smlouva. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že žalovaná je od roku 2018 zaměstnána jako pracovnice ve službách u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [IČO] a že výše jejích měsíčních příjmů činí 55 000 Kč, ze žádosti bylo ověřeno, že žalovaná je svobodná, žije od roku 2003 ve vlastním bydlení, náklady domácnosti činí 17 500 Kč měsíčně, přičemž právní předchůdce žalobce učinil dotaz do registru SOLUS, kde žalovaná nebyla vedena jako osoba se závazky po splatnosti, docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI. S ohledem na shora uvedené posouzení a zjištěné informace přiměřeně k výší úvěru, kdy posouzení a jeho podrobnost jsou vždy v závislosti na výši úvěru, dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tento úvěr je dostatečná. <b>5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:</b> 6. Před uzavřením smlouvy níže měl žalobce o žalované informace, že žalovaná je od roku 2018 zaměstnána jako pracovnice ve službách u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], výše jejích měsíčních příjmů činí 55 000 Kč, ze žádosti bylo ověřeno, že žalovaná je svobodná, žije od roku 2003 ve vlastním bydlení, náklady domácnosti činí 17 500 Kč měsíčně, přičemž právní předchůdce žalobce učinil dotaz do registru [příjmení], kde žalovaná nebyla vedena jako osoba se závazky po splatnosti, docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI. 7. Právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a žalovaná jako spotřebitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] když na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 6 345 Kč, tak, že za žalovanou uhradil částku odpovídající prodejní ceně za zboží u zprostředkovatele úvěru. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek v počtu 7 ve výši 935 Kč, počínaje dnem [datum], žalovaná se zavázala platit i úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 9,38 % ročně, žalovaná se dále zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a k placení úroku z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná porušila své závazky ze smlouvy, e dostala se do prodlení s více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce a právní předchůdce žalobce využil svého práva, od smlouvy odstoupil a dlužnou částku zesplatnil. Odstoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], když odstoupení nabylo účinnosti dne [datum]. Žalovaná částka nebyla ze strany žalované uhrazena. Pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne [datum]. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 13. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: 16. Žaloba je podle soudu toliko částečně důvodná. Žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce poskytl žalované částku ve výši 6 345 Kč, žalovaná ničeho neuhradila. Věřitel ovšem nesplnil podle soudu povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka, když splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce nijak neověřil tvrzený nadprůměrný příjem žalované ve výši 55 000 Kč měsíčně, kterého měla dosahovat zaměstnavatele [příjmení], sídlem [obec], nijak se nezabýval jednou vyživovací povinností žalované, nijak neověřil tvrzení o vlastnictví bytu či domu ze strany žalované, která uvedla, že je bytem ve [obec], sídlo jejího zaměstnavatele je však v [obec], jedině pak tvrzené výdaje rodiny ve výši 17 500 Kč měsíčně jsou podle soudu věrohodné. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Důsledkem nesplnění uvedené povinnosti je neplatnost smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení. Žalobce má proto právo na vrácení dlužné jistiny z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 6 345Kč a z tohoto důvodu soud žalobě v této části vyhověl, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku. 17. Soud naopak zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal dále zaplacení částky ve výši 972,7 Kč s kapita