4 C 98/2021-139 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vypořádání SJM manželů tím, že bude žalované uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 350 000 Kč, když žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná byli manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku v řízení sp. zn. 4 C 65/2018 s právní mocí ke dni [datum], přičemž rozvodem manželství zaniklo i jejich společné jmění manželů, které dosud zůstalo nevypořádáno. Pokud jde o věci, patřící do zaniklého společného jmění manželů, ty žalobce považuje za konkludentně vypořádané. Každý z účastníků nyní drží ty z věcí, které držet chce. Za nevypořádané žalobce považuje pouze investice, které byly ze společných prostředků vynaloženy na výlučný majetek žalované - na opravy a úpravy budovy [adresa] v [obec] a investice do úprav přilehlých pozemků, tedy nemovitostí, které jsou a po celou dobu trvání manželství byly ve výlučném vlastnictví žalované. Pokud jde o investice do budovy, jednalo se o následující položky: výměna všech oken v I. NP, opravy podlah a topení v I. NP, vytrhání starých podlah, nové násypy, betonáž a nový záklop a krytiny, topení - nové rozvody, nová topná tělesa, nový plynový kotel, nový el. bojler, kompletní rekonstrukce koupelny, obklady, zařizovací předměty (WC, umyvadlo, sprch. kout), fasáda na třech stěnách budovy, jedna polovina střechy - sundání staré krytiny, odvoz na skládku, nové latě, izolace a plechová krytina a okapy a svody, přičemž pokud jde o investice do pozemků, jedná se o stavbu cca 50 m plotu kolem pozemku okolo domu na straně u silnice, vybudování nových chodníků na zahradě, odvoz starého kamene a návoz nového štěrku a položení geotextilie, vybudování pergoly - materiál a práce. Všechny tyto investice byly provedeny za trvání manželství účastníků, byly uhrazeny ze společných prostředků manželů - prostředků náležejících do jejich společného j mění manželů a bylo z nich zaplaceno za práci a materiál minimálně 700 000 Kč (práce provedené svépomocí do toho žalobce nezahrnuje) a že tedy má nárok na náhradu ½ zaplacené částky, tedy na zaplacení 350 000 Kč. 2. V průběhu řízení pak žalobce navrhoval, když je v důkazní nouzi, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 139 735 Kč s tím, že z prostředků, patřících do společného jmění manželů účastníci použili na investice do výlučného majetku žalované částku ve výši 279 470 Kč, má žalobce nárok na náhradu jedné poloviny z této částky, tedy na 139 735 Kč, když žalobce vychází ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení (vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] a tvrzení žalované do protokolu z jednání dne [datum]). Žádný dispozitivní úkon žalobce se žalobou, pokud se nadále domáhal zaplacení nižší částky, neučinil. 3. Žalovaná v řízení navrhla, aby byla žaloba zamítnuta s tím, že žalobce v řízení nedostál své důkazní povinnosti a nakonec vzal tzv. za vděk skutkovými tvrzeními žalované, která žalovaná označila jako nesporná. Ze společného jmění manželů na majetek ve výlučném vlastnictví žalované, konkrétně pak na nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] vedené pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], které byly užívány k bydlení žalobce, žalované a jejich dcery, jako rodiny, byla vynaložena částka 279 470 Kč, ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum] plyne, že obvyklá výše nájemného od [datum] do [datum] za prostory, které byly užívány k bydlení žalovanou, žalobcem a společnou dcerou činí 506 376 Kč. Částka 506 376 Kč by tedy musela být ze SMJ vynaložena na zajištění obdobného bydlení, pakliže by rodina žalované nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalované v uvedeném rozsahu k bydlení neužívala. Na danou věc je na místě podle žalované aplikovat závěry rozsudku NS ze dne 28. 1. 2021 čj. 22 Cdo 3428/2020-287, tedy ustanovení § 742 odst. 1 písm. b) o. z. a ustanovení § 690 o. z. vykládat v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 o. z. Je přitom podle žalované nerozhodné, zda rodina v domě bydlela ještě před provedením předmětných investic či až po jejich provedení. Důvodová zpráva k o. z. uvádí:„ potřebami rodiny, respektive záležitostmi rodiny se rozumí netoliko její výživa, ale všechno, co rodina a členové rodiny ke svému životu, hmotnému i kulturnímu potřebují, tedy také potřeby rodinné domácnosti (bydliště) respektive záležitosti domácnosti se týkající“. Zajištění bydlení nelze vnímat pouze jako zajištění prostor k bydlení, ale i zajištění přiměřené kvality bydlení. Peníze vynaložené ze SJM na předmětné investice vesměs opravy a úpravy, a to nikoliv nadstandartního charakteru je třeba vnímat jako peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti dle ustanovení § 690 o.z. a tyto se nevypořádávají. Jednalo se o majetek ve výlučném vlastnictví žalované, a to že její rodina žalované užívala k bydlení, je třeba vnímat jako určitou formu vnosu žalované do SJM (poskytnutí dané nemovitosti a zvýšení životní úrovně rodiny), a to ve výši 506 376 Kč, když tuto částku by bylo nutno ze společného jmění manželů vynaložit na zajištění obdobného bydlení. Žalovaná byla omezena v nakládání s nemovitostí ve svém výlučném vlastnictví pro existenci rodinné domácnosti dle ustanovení § 747 o.z. nemovitosti sloužily k bydlení rodiny žalované, investice provedené do těchto nemovitostí věci lze označit za přiměřené, když představují pouze 55 % z částky, kterou by bylo nutno vynaložit ze SJM na zajištění obdobného bydlení. Vypořádání, kdyby žalované byla uložena povinnost, aby žalobci zaplatila polovinu investic vynaložených na zajištění potřeb rodiny a rodinné domácnosti, by bylo materiálně nespravedlivé, když žalobce by v případě takového rozhodnutí byl nedůvodně zvýhodněn, jelikož takto by se na zajištění potřeb bydlení rodiny nikterak nepodílel, ba naopak by po zániku SJM vyinkasoval celou„ svou část příspěvku“ zpět. SJM manželů o předmětné investice ochuzeno nebylo, ba naopak tím, že rodina žalované užívala k bydlení nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalované, z masy SJM ušetřila částku 226 906 Kč. Závěry rozsudku NS ze dne 28. 1. 2021 čj. 22 Cdo 3428/2020-287 je nutno na projednávanou věc aplikovat, aby vypořádání zaniklého SJM žalobce a žalované bylo materiálně spravedlivé. 4. Žalovaná navrhla průběhu řízení, aby soud nechal vypracovat znalecký posudek, jehož předmětem bude určení výše nájemného, kterou by žalobce se žalovanou museli zaplatit za období od roku 2008 do konce roku 2018. 5. Usnesením ze dne 14. 9. 2021, č.j. 4 C 98/2021 – 27 soud uložil žalované povinnost zaplatit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 3 000 Kč s tím, že tato částka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. 6. Usnesením ze dne 11. 10. 2021, č.j. 4 C 98/2021 – 30 soud pak ve věci ustanovil znalce [celé jméno znalce], z oboru ekonomika, cena a dohady nemovitostí, kterému uložil povinnost podat znalecký posudek písemně, jehož úkolem je určit obvyklou cenu nájmu domu [adresa], který je součástí pozemku p.č.st. 378, zapsaného na LV [číslo] pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] - výši nájemného v obci [obec], a to v období od [datum] do [datum], a to za předpokladu užívání domu v rozsahu dvou obytných místností tohoto rodinného domu, když kuchyň, koupelna s WC a zahrada byly užívány společně s další osobou. 7. Znalecký posudek byl soudu podán dne [datum] s tím, že usnesením ze dne 23. 5. 2022, č.j. 4 C 98/2021 – 89 bylo přiznáno znalci znalečné ve výši 12 029 Kč a toto bylo rovněž znalci proplaceno. 8. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 10. 1. 2019, č.j. 4 C 65/2018 – 46 bylo prokázáno, že manželství účastníků řízení uzavřené dne [datum] bylo pravomocně (s právní mocí dne [datum]) rozvedeno. 9. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaná je na základě darovací smlouvy ze dne [datum] výlučnou vlastnicí nemovitostí, a to pozemku p.č.st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části [územní celek] a dále pozemku p. [číslo] – zahrada, zapsáno na LV [číslo] pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [stát. instituce]. 10. Korespondencí ze dne [datum], přípisem ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum] bylo dále prokázáno, že žalovaná reagovala opakovaně na návrh žalobce na vypořádání SJM, uvedla, které investice do majetku nerozporuje a navrhla v rámci mimosoudního řešení zaplacení podílu ve výši 146 500 Kč. 11. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že ze společného jmění manželů na majetek ve výlučném vlastnictví žalované, konkrétně pak na nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] vedené pro k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] byla vynaložena částka 279 470 Kč, když konkrétně šlo o výměnu oken v částce 25 000 Kč, úpravu koupelny včetně jejího zařízení v částce 26 000 Kč, opravu fasády v částce 25 000 Kč, opravu jedné poloviny střechy v částce 112 000 Kč (včetně odvozu materiálu na skládku), opravu okapů a svodů v částce 20 000 Kč, stavbu plotu v částce 10 000 Kč, stavbu chodníku v částce 5 000 Kč, úpravu pergoly (přebudování z kůlny na pergolu