3 C 218/2022-30 — Okresní soud v Jeseníku

Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 13.418,15 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil v žalobě, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Před uzavřením úvěrové smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 25.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.226 Kč měsíčně. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku 31.120 Kč a následně se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky a žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Ke dni sepsání žaloby činila pohledávka 13.418,15 Kč s příslušenstvím, z toho jistina ve výši 11.230,15 Kč, poplatky za pojištění ve výši 388 Kč, náklady na vymáhání 300 Kč, smluvní pokuta 1.500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.941,55 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 352,35 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání u soudu se nezúčastnil a bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného (zjištěno z úvěrové zprávy na č.l. 21-22 spisu). Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru [číslo]. Účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru s výší úvěru 25.000 Kč s úrokovou sazbou 32,03 % ročně, výší měsíční splátky 1.226 Kč, počtem splátek 36, celková částka splatná spotřebitelem 39.132 Kč. Strany si dohodly, že v případě nesplácení úvěru je žalobce oprávněn účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínkou, smluvní pokutu 500 Kč při prodlení s nezaplacením splátky, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10% ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Strany si dohodly pojištění schopnosti splácet s úhradou za vybrané pojištění ve výši 100 Kč měsíčně (zjištěno z úvěrové smlouvy [číslo]). Žalovaný čerpal úvěr ve výši 25.000 Kč dne 3. 10. 2019 výběrem na poště. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr v období od 13. 11. 2019 do 16. 12. 2021 částku 31.120 Kč. Dále žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho nehradil. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni 13. 1. 2022 (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalobce vyzýval žalovaného výzvou ze dne 13. 1. 2022 k úhradě dlužné částky ve výši 14.510,80 Kč ve lhůtě 14 dnů, avšak bezvýsledně (zjištěno z výzvy ke splacení celého úvěru a poštovního podacího archu). Ke dni 19. 4. 2022 činila dlužná jistina 11.230,15 Kč, smluvní pokuta 1.500 Kč, náklady na vymáhání 300 Kč, poplatky za pojištění 388 Kč, kapitalizovaný úrok 1.941,55 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 352,35 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 3. 2. 2022 o úhradu dlužné částky ve výši 14.746,09 Kč ve lhůtě 7 dnů, avšak bezvýsledně. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Soud žalobě vyhověl, když žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] dle ustanovení § 2395 o.z., když žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce poskytl žalovanému dne 3. 10. 2019 finanční prostředky ve výši 25.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci celkem částku 39.132 Kč, a to 36 měsíčními splátkami ve výši 1.226 Kč. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou ve výši 32,03% ročně. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil v období od 13. 11. 2019 do 16. 12. 2021 částku 31.120 Kč. Následně již žalobci ničeho neuhradil. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni 13. 1. 2022. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. Žaloba je tak důvodná co do požadované jistiny ve výši 11.230,15 Kč, poplatků za pojištění ve výši 388 Kč, smluvní pokuty za prodlení se splacením úvěru ve výši 1.500 Kč a účelně vynaložených nákladů vzniklými v souvislosti s vymáháním dlužné částky ve výši 300 Kč, tj. celkem částky 13.418,15 Kč. Žaloba je dále důvodná od 91. dne prodlení po splatnosti dluhu co do snížené sazby úroku ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.230,15 Kč v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Nevrácením dlužné jistiny, dlužných poplatků a smluvní pokuty se žalovaný ocitl v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ustanovení § 1970 o.z. i právo žalobce požadovat po žalované úroky z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 2.252 Kč (900 + 300 + 252 + 800) přiznal (výrok II.).