4 C 117/2023-52 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobou ze dne [datum] ve znění její změny učiněné podáním žalobce ze dne 1. 9. 2023 se žalobce domáhal po žalované zrušení spoluvlastnictví k výše uvedeným nemovitostem a jejich přikázání do svého výlučného vlastnictví za náhradu ve výši 900 000 Kč stanovenou dle znaleckého posudku vypracovaného [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou tvoří podílové spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem, přičemž žalobce uvedl, že mu není známo, zda jsou nemovitosti obývané, případně kým, žalovaná je nekontaktní, žalobce nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví, navrhl přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. 2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporovala, byla jí přitom doručena jak žaloba, tak její změna, tak předvolání k jednání dne 26. 10. 2023, výzva k vyjádření k žalobě. Žalovaná se jednání dne 26. 10. 2023 bez omluvy neúčastnila. 3. Přípisem žalobce žalované a podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby učinil žalované nabídku odkoupení jejího podílu za 350 000 Kč, zásilka byla dána dne 10.5.2023 k poštovní přepravě. 4. Výpisy z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná jsou evidováni jako podíloví spoluvlastníci (podíl žalobce ve výši id. 1/6 a podíl žalované ve výši id. 5/6) jednotky [číslo] jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, byt ([list vlastnictví]), nacházející se v budově [obec], [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], s ní související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] ([list vlastnictví]) postaveném na pozemku [parcelní číslo] a s ní související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku [parcelní číslo] ([list vlastnictví]), vše v [katastrální uzemí] v [anonymizováno], části [územní celek], obci [obec], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] (jednotka), [číslo] (budova) a [číslo] (pozemek) u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl na základě usnesení o předražku [exekutorský úřad] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], žalovaná na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o vypořádání SJM a o dědictví. Proti žalované byla zahájena exekuce [exekutorský úřad] a byl dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti. 5. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] fotodokumentací, snímkem a reportem – cenovou mapou bylo prokázáno, že znalec oceňoval spoluvlastnický podíl 1/6 na předmětné nemovitosti, přičemž obvyklou cenu stanovil částkou 180 000 Kč, když konstatoval, že nemovitost je řádně zapsaná v katastru nemovitosti, užívání stavby není v rozporu s její kolaudací, nemovitost není situována v záplavové oblasti, jde o bytovou jednotku 2+1 ve třetím nadzemním podlaží panelového domu s plochou střechou, zateplenou fasádou, dům je po revitalizaci, v okolí je občanská vybavenost, dopravní dostupnost po zpevněné komunikaci, podlahová plocha bytu je 60,54 m2, když znalec cenu stanovil porovnávací hodnotou, srovnával obdobné bytové jednotky ve [obec], a to jednak na ulici [ulice a číslo], [ulice a číslo], v [obec] na ulici [ulice a číslo], negativním faktorem je odlehlost obce, závady v podobě exekuce. Podle cenové mapy ceny nemovitostí v dané oblasti se od měsíce října 2022 nezvedaly. 6. Právní zástupce žalobce u jednání soudu dne 26. 10. 2023 výslovně prohlásil, že jednatel žalobce si zapůjčí finanční prostředky k vyplacení podílu a že současně základní kapitál společnosti je 2 500 000 Kč, což se dokládá i výpisem z obchodního rejstříku žalobce. 7. Soud po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobce a žalovaná jsou evidováni jako podíloví spoluvlastníci (podíl žalobce ve výši id. 1/6 a podíl žalované ve výši id. 5/6) jednotky [číslo] jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, byt ([list vlastnictví]), nacházející se v budově [obec], [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], s ní související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] ([list vlastnictví]) postaveném na pozemku [parcelní číslo] a s ní související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku [parcelní číslo] ([list vlastnictví]), vše v [katastrální uzemí] v [anonymizováno], části [územní celek], obci [obec], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] (jednotka), [číslo] (budova) a [číslo] (pozemek) u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl v exekučním řízení, žalovaná pak na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o vypořádání SJM a o dědictví. Proti žalované byla zahájena exekuce [exekutorský úřad] a byl dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti. Žalobce před podáním žaloby učinil žalované nabídku odkoupení jejího podílu za 350 000 Kč, zásilka byla dána dne 10. 5. 2023 k poštovní přepravě. 8. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] byla stanovena obvyklá cena podílu 1/6 na nemovitosti v částce 180 000 Kč, nemovitost je řádně zapsaná v katastru nemovitosti, užívání stavby není v rozporu s její kolaudací, nemovitost není situována v záplavové oblasti, jde o bytovou jednotku 2+1 ve třetím nadzemním podlaží panelového domu s plochou střechou, zateplenou fasádou, dům je po revitalizaci, v okolí je občanská vybavenost, dopravní dostupnost po zpevněné komunikaci, podlahová plocha bytu je 60,54 m2, když znalec cenu stanovil porovnávací hodnotou, srovnával obdobné bytové jednotky ve [obec], a to jednak na ulici [ulice a číslo], [ulice a číslo], v [obec] na ulici [ulice a číslo], negativním faktorem je odlehlost obce, závady v podobě exekuce. Podle cenové mapy ceny nemovitostí v dané oblasti se od měsíce října 2022 nezvedaly. Právní zástupce žalobce u jednání soudu dne 26. 10. 2023 výslovně prohlásil, že jednatel žalobce si zapůjčí finanční prostředky k vyplacení podílu, když základní kapitál žalobce je 2 500 000 Kč. 9. Podle ustanovení § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2). 10. Podle ustanovení § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 11. Podle ustanovení § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (odst. 1). Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (odst. 2). 12. Podle ustanovení § 1147 věty první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 13. Soud uvádí, že návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným pozemkům podal žalobce, žalovaná je zbylou spoluvlastnicí, kdy ve vztahu k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku činí spoluvlastnický podíl žalobce id. 1/6 a žalované id. 5/6; aktivní a pasivní věcná legitimace je tedy dána. Žalobce využil svého práva a v souladu s § 1140 o. z. se domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, žalovaná se k nijak návrhu nevyjádřila. Jelikož v řízení nevyšly najevo žádné důvody, pro které by žaloba měla být zamítnuta podle § 1140 odst. 2 věty druhé o. z. či podle § 8 o. z., dospěl soud k závěru, že návrh na zrušení spoluvlastnictví je oprávněný (výrok I.). 14. Co se týče zvoleného způsobu vypořádání, vyšel soud ze zákonných způsobů vypořádání a jejich závazného pořadí, kdy primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci, sekundárním způsobem pro případ, že rozdělení společné věci není dobře možné, je přikázání společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu a terciálním způsobem pro případ, kdy žádný ze spoluvlastníků společnou věc nechce či nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu, je nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě, popř. v odůvodněných případech jen v dražbě mezi spoluvlastníky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2208/2015). 15. Stran primárního způsobu vypořádání, tedy společného rozdělení společné věci, dospěl soud k závěru, že bytová jednotka není obecně věcí dělitelnou, s ohledem na uvedené se soud zabýval tím, zda jsou naplněny podmínky pro přikázání předmětných nemovitostí některému ze spoluvlastníků. O předmětné nemovitosti v daném případě vyslovil zájem toliko žalobce, žalovaná se nijak nevyjádřila, ústního jednání se nezúčastnila, soud pr