7 C 12/2023-28 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalovaném domáhá zaplacení příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které bylo v době od 13. 11. 2020 do 1. 9. 2021 provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále též jen„ Vozidlo“). Žalovaná částka sestává z dlužného příspěvku ve výši 13 771 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 3. Na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud k projednání věci nenařizoval jednání, neboť žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání a o žalovaném se má na základě výzvy soudu ze dne 21. 2. 2023 (č. l. 23) za to, že souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, ale také vyžádaných soudem dle § 120 odst. 2 věty první o. s. ř. a předložených žalobkyní k výzvě soudu, které byly žalovanému zaslány v kopii a jejichž obsah byl znám i žalobkyni. 4. Z listin obsažených ve spisovém materiálu soud zjistil, že dne [datum] podepsali žalovaný jako kupující a [jméno] [příjmení] jako prodávající listinu označenou„ Kupní smlouva o prodeji motorového vozidla“, v níž je jako předmět smlouvy a koupě specifikováno Vozidlo, o němž prodávající prohlašuje, že je jeho vlastníkem, pod rubrikou kupní cena je uvedeno, že činí 29 000 Kč a byla zaplacena hotově při podpisu smlouvy, dále obsahuje listina ujednání, že kupující zajistí na svůj náklad nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel a že zaplacením kupní ceny přechází na kupujícího vlastnické právo k Vozidlu (č. l. 20 až 21). [stát. instituce] sdělil, že žalovaný nebyl v době od 13. 11. 2020 do 1. 9. 2021 evidován jako vlastník nebo provozovatel Vozidla (č. l. 13). Dne 11. 11. 2021 žalobkyně podala k doručení České poště, s.p. pod podacím číslem [anonymizováno] výzvu ze dne 11. 11. 2021 adresovanou žalovanému k zaplacení základu příspěvku do garančního fondu žalobkyně – v celkové výši 13 771 Kč za období od 13. 11. 2020 do 1. 9. 2021, kdy neevidovala pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení výzvy (z podacího archu na č. l. 16 vyplývá, že výzva byla odeslána ve spojení s výzvou ze dne 11. 11. 2021 obsaženou v systému CEPR, na níž je vyznačeno shodné podací číslo jako v předloženém podacím archu, přičemž ve výzvě je uvedeno, že žalovaná částka – dlužné pojistné – má být uhrazeno do 60 dnů od doručení výzvy). České poště, s.p. se nepodařilo zásilku obsahující výzvu (zásilku shodného podacího čísla jaké je uvedeno na podacím lístku i na výzvě) doručit z důvodu, že si ji adresát nepřevzal (listina uložená v systému CEPR pod označením Informace pro Vás k zásilce [anonymizováno]). 5. Na základě listin obsažených ve spise dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: V období od 13. 11. 2020 do 1. 9. 2021, tedy po období celkem 293 dnů, neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu shora specifikovaného vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, které bylo předmětem koupě a kupní smlouvy dle ujednání v listině označené jako„ Kupní smlouva o prodeji motorového vozidla“, kterou dne [datum] opatřili svými podpisy žalovaný jako kupující a [jméno] [příjmení] jako prodávající a v níž je mj. uvedeno, že kupní cena činí 29 000 Kč a že byla zaplacena hotově při podpisu smlouvy a že vlastnické právo k Vozidlo přechází na kupujícího zaplacením kupní ceny. Žalovanému žalobkyně zaslala výzvu k uhrazení základu příspěvku do garančního fondu žalobkyně a nákladů na jeho uplatnění se lhůtou pro zaplacení do 60 dnů. Zmíněnou výzvu předala žalobkyně 11. 11. 2021 k doručení České poště, s.p. Ta jí však sdělila, že si zásilku žalovaný nepřevzal. 6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném po dobu tvrzeného provozování vozidla bez uzavřeného pojištění odpovědnosti (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), v rozhodném znění, dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), a dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., v rozhodném znění, na jejichž znění soud pro stručnost a přehlednost odkazuje (znění použitých ustanovení je dostupné například [webová adresa]). 7. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Žalobkyně má dle § 4 odst. 1, 3, 5 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném 1. 1. 2018, ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018, právo na zaplacení žalované částky. Bylo totiž prokázáno, že v době od 13. 11. 2020 do 1. 9. 2021 Vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 žalovaný vlastnil na základě kupní smlouvy uzavřené mezi ním a [jméno] [příjmení] dne [datum], aniž by však bylo k Vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Skutečnost, že žalovaný nebyl evidován jako vlastník nebo provozovatel v registru vozidel na posouzení věci nic nemění. Podstatné je, že žalobkyně prokázala, že žalovaný v rozhodné době vlastnil vozidlo na základě zmíněné kupní smlouvy, jelikož dle ujednání kupní smlouvy nabyl vlastnické právo k Vozidlu ke dni zaplacení kupní ceny, tj. ke dni [datum] (kupní cenu žalovaný zaplatil hotově při podpisu kupní smlouvy, jak se podává z kupní smlouvy), k tomu dni bylo vlastnické právo na základě kupní smlouvy (§ 2079 odst. 1 a § 2085 odst. 1 o. z.) převedeno na žalovaného (§ 1099 o. z.). Tvrzení žalobkyně žalovaný nesporoval, nepředložil důkazy vyvracející skutečnosti zjištěné z provedených listin. Skutkový stav je tedy prokázán tak, jak je uvedeno výše. Na zjištěný skutkový stav pak dopadají v tomto bodě zmíněná ustanovení právních předpisů, po jejichž aplikaci soud dospěl k jednoznačnému závěru, že má žalobkyně právo na zaplacení žalovaného dlužného příspěvku ve výši 13 771 Kč (vypočteného dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky jako součin počtu dní, kdy nebylo Vozidlo pojištěno a denní sazby) a nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 2a vyhlášky). 8. Pro posouzení uplatněného práva na zaplacení úroku z prodlení má žalobkyně dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je rozhodné, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného příspěvku a nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Dle § 573 o. z. se má zásilka obsahující výzvu za doručenou 16. 11. 2021 (k doručení dle sdělení České pošty, s.p. došlo, neboť se zásilka dostala do dispoziční sféry žalovaného, aniž by se vědělo kdy přesně; žalovaný však zásilku výzvu obsahující nepřevzal). Žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od 26. 1. 2022, ač by na něj měla právo již od 17. 1. 2022 (§ 573, § 605 odst. 1 a § 607 o. z.). Uvedené ničeho nemění na sazbě („ výši“) úroku z prodlení. Soud však nemohl žalobní žádání žalobkyně překročit, tedy přiznat jí více, než čehož se domáhá (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 9. Na podkladě shora rozvedených skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. (k právu [anonymizována tři slova] na náhradu nákladů řízení i v rozsahu nákladů za zastoupení advokátem srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1119/2016). Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně zastoupené advokátkou sestává: a) z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč (č. l. 5), b) náhrady odměny advokátky za 3 úkony právní služby – 1) předžalobní výzva, 2) převzetí a příprava zastoupení a 3) návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“) – ve výši 300 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 AT, tj. celkem 900 Kč, a c) z náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým ze tří uvedených úkonů právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tj. celkem 300 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a AT ve výši 252 Kč ( (900+300) *0,21), neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH. Tyto náklady ve sporu zcela úspěšná žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva, a proto jí soud přiznal jejich plnou náhradu v celkové výši 1 489 Kč (400+600+300+189) – výrok II. Doplnění návrhu na zahájení řízení k výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. soud nepovažuje za účelný úkon, neboť povinností žalobkyně, natož zastoupené advokátkou, je podat návrh bezvadný, tedy takový, jehož doplnění není třeba. K aplikaci §