4 C 205/2023-68 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši celkem 114 718 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 114 718 Kč ve výši 15 % od , datum, do zaplacení, když žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce (jako pronajímatel) obdržel dne , datum, od , jméno FO, , IČO: , IČO, , (jako nájemce) okamžitou výpověď z nájmu prostoru určeného k podnikání datovanou dnem , datum, s tím, že nájem dle výpovědi skončí ke dni , datum, . Ukončení nájmu odůvodnil nájemce tím, že mu ze strany pronajímatele nebyl umožněn řádný výkon pronájmu (údajný zákaz viditelného označení podnikání nájemce na vnější straně budovy i vnitřních prostorech) a že mu byly poskytnuty údajně nepravdivé informace o způsobu a výdajích k vytápění prostor. Žalobce po obdržení výpovědi kontaktoval osobně žalovaného advokáta, jehož právních služeb dlouhodobě od roku 2010 využívá, s žádostí o konzultaci a poskytnutí právní pomoci i v této záležitosti, neboť oprávněně považoval výpověď za neplatnou (resp. nedůvodnou a neoprávněnou). Žalovaný doporučil žalobci jednak vyjádřit svůj nesouhlas s doručenou výpovědí a pokusit se o smírné vyřešení věci s nájemcem, když nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, . Žalobce e-mailem ze dne , datum, seznámil vypovídající stranu se svým nesouhlasným stanoviskem k ukončení nájmu a požadoval dodržení smlouvy, pokud jde o sjednanou dobu trvání nájmu. Ke smírnému vyřešení věci mezi pronajímatelem a nájemcem nedošlo. Žalovaný advokát však zřejmě z důvodu neznalosti (nové) právní úpravy neupozornil žalobce na nutnost dodržení postupu podle ustanovení § 2314 občanského zákoníku, které upravuje proces přezkoumávání oprávněnosti výpovědi, žalovaný advokát tak poskytl žalobci vadnou (resp. neúplnou) právní radu a vzhledem ke skutečnosti, že nájemce ani přes námitky žalobce vůči platnosti ukončení nájmu, nevzal podanou výpověď ve stanovené jednoměsíční lhůtě (tj. do , datum, ) zpět, zaniklo uplynutím dvouměsíční lhůty (tj. dnem , datum, ) právo žalobce jako vypovídané strany žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Žalobce je přesvědčen, že pro případ řádného a včasného podání žaloby dle § 2314 odst. 3 občanského zákoníku by bylo bezpochyby určeno, že výpověď byla neoprávněná a nájemce by tak byl nucen smlouvu (sjednanou dobu nájmu) dodržet a hradit žalobci dohodnuté nájemné. Žalobce pak dne , datum, (tj. po uplynutí zbylé doby, na níž byl nájem sjednán) udělil žalovanému advokátovi plnou moc a zmocnil jej k vymáhání evidovaného dlužného nájemného, smluvní pokuty a jejich příslušenství po nájemci. Žalovaný advokát zahájil dne , datum, podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní řízení k vymožení předmětného dluhu. Okresní soud v Jeseníku vydal prvně dne , datum, požadovaný elektronický platební rozkaz, po podání odporu a provedeném dokazování rozsudkem ze dne , datum, žalobě (ve znění jejího částečného zpětvzetí) vyhověl a zavázal nájemce též k náhradě nákladů řízení úspěšného žalobce. K odvolání nájemce však Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne , datum, rozsudek soudu prvního stupně z důvodu zjevné prekluze práva na přezkoumání výpovědi změnil tak, že žaloba se zamítá a zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 32 290 Kč.2. Žalobci vznikla následující škoda v podobě: a) ušlé částky dlužného nájemného v celkové výši 35 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z 5 000 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z 5 000 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z 5 000 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z 5 000 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z 5 000 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z 5 000 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z 5 000 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z 5 000 Kč od , datum, do , datum, , tedy s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 252 Kč, b) ušlé částky dlužné smluvní pokuty kapitalizované ke dni , datum, ve výši 5 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z 5 920 Kč od , datum, do , datum, , tj. s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 075 Kč, c) ušlé částky smluvní pokuty v sazbě 36,5 % p.a. běžící z 35 000 Kč ode dne , datum, do , datum, ve výši 28 657 Kč, d) zaplaceného soudního poplatek za žalobu 1 894 Kč a e) zaplacené náhrady nákladů řízení dle rozsudku krajského soudu ve výši 32 920 Kč.3. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že nárok žalobce neznává, když tento není dán, žalobce podle něj neunesl důkazní břemeno ohledně splnění tří předpokladů, a to porušení povinnosti při výkonu advokacie, vzniku újmy a příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a vzniklou jmou. Ze žaloby není patrné, kdy přesně se měl žalobce na žalovaného obrátit, což je pro posouzení zda došlo k porušení povinnosti při výkonu advokacie v této konkrétní situaci zásadní, přičemž s ohledem na dataci a obsah plné moci ze dne , datum, , žalobce po neúspěšném pokusu o smírné vyřešení věci obrátil na žalovaného až v době, kdy lhůta pro přezkum výpovědi ve smyslu § 2314 občanského zákoníku marně uplynula. S ohledem na důvody uvedené ve výpovědi byla výpověď nájemkyní podána důvodně, jak je mimo jiné uvedeno i v odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, pak není mezi žalobci vzniklou újmou a mým tvrzeným pochybením dána příčinná souvislost, a tedy není založena povinnost žalovaného k náhradě této vzniklé újmy. Nebytové prostory vyklizeny v lednu 2020, přičemž již od tohoto data mohl žalobce případně nebytové prostory dále pronajímat. Z tohoto důvodu není žaloba v části dožadující se úhrady ušlého nájemného, smluvní pokuty a s tím souvisejícího příslušenství důvodná, vzhledem k absenci příčinné souvislosti.4. Dne , datum, vstoupil do řízení na straně žalovaného vedlejší účastník, když žalovaný má u vedlejšího účastníka sjednané pojištění profesní odpovědnosti advokátů a vedlejší účastník má jako pojistitel žalovaného právní zájem na výsledku řízení. Vedlejší účastník namítl, že nárok žalobce není dán a žaloba, nechť je zamítnuta, když žalobce jako pronajímatel uzavřel s , jméno FO, nájemní smlouvu o nájmu nebytových prostor sloužící k jejímu podnikání, a to na dobu určitou do , datum, s měsíčním nájmem ve výši 5 000 Kč, nájemce nájemní smlouvu dne , datum, okamžitě vypověděl z důvodu porušení povinností žalobce, konkrétně neumožnění označení podnikání nájemce a dále z důvodu příliš vysokých poplatků za energie. Následně žalobce dne , datum, podal u okresního soudu v , adresa, prostřednictvím žalovaného jako svého právního zástupce žalobu na plnění – úhradu dlužného nájemného včetně vzniklého příslušenství. Prvoinstanční soud žalobě rozsudkem dne 8. 3. 2022 č.j. 4 C 47/2021-102 vyhověl a uložil nájemci povinnost uhradit žalovanou částku. Nájemce se proti prvoinstančnímu rozsudku odvolal ke krajskému soudu v Ostravě, přičemž ten rozsudkem ze dne 25. 10. 2022 č.j. 75 Co 264/2022-129, prvoinstanční rozsudek změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl s argumentem, že jelikož nájemce nestáhl po uplatnění námitek žalobce vůči výpovědi výpověď zpět, bylo pak na žalobci, aby jako vypovídaná strana žádala soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dnem kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi. Žalobce takto nicméně nepostupoval, proto nájemní vztah z nájemní smlouvy skončil dne , datum, .5. Vedlejší účastník v prvé řadě namítá neunesení důkazního břemene žalobcem, když v žalobě absentují rozhodné skutečnosti, jakož i důkazní prostředky k jejich prokázání, když pro vznik povinnosti žalovaného k náhradě újmy musí být současně splněny tři předpoklady, porušení povinnosti při výkonu advokacie, vznik újmy a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou újmou. Vedlejší účastník je přesvědčen, že uvedené předpoklady povinnosti k náhradě újmy nejsou splněny, konkrétně s ohledem na dataci a obsah plné moci ze dne , datum, , se žalobce po neúspěšném pokusu o smírné vyřešení věci obrátil na žalovaného až v době, kdy lhůta pro přezkum výpovědi ve smyslu § 2314 občanského zákoníku marně uplynula. Tedy marné uplynutí lhůty způsobil sám žalobce. S ohledem na důvody uvedené ve výpovědi byla výpověď nájemkyní podána důvodně, jak je mimo jiné uvedeno i v odůvodnění rozsudku odvolacího soudu. Z toho to důvodu pak není mezi žalobci vzniklou újmou a tvrzeným pochybením žalovaného dána příčinná souvislost, a tedy není založena povinnost žalovaného k náhradě této vzniklé újmy, nebytové prostory vyklizeny v lednu 2020, od tohoto data mohl žalobce nebytové prostory dále pronajímat. Z tohoto důvodu není žaloba v části dožadující se úhrady ušlého nájemného a s tím souvisejícího příslušenství důvodná, vzhledem k absenci příčinné souvislosti. Vedlejší účastník dále považuje za spornou i výši žalobcem uplatněného n