3 C 143/2025-22 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobou podanou soudu dne 2. 4. 2025 se žalobce domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 20.000 Kč, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 6. 1. 2025 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , (dále jako „právní předchůdkyně“), přičemž tato společnost dále postoupila pohledávku za žalovanou společnosti , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , IČ , IČO, , (dále jako „přechodný věřitel“), přičemž přechodný věřitel pohledávku dále postoupil žalobci.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, jednání u soudu se neúčastnila a bylo jednáno v nepřítomnosti žalované dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Soud učinil následující skutková zjištění:4. Dodatkem ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že byl dne , datum, právní předchůdkyní a žalovaným byl podepsán dokument, na jehož základě se právní předchůdkyně zavázala poskytnout finanční prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem 40 % měsíčně.5. Potvrzeními o provedené platbě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně odeslala finanční prostředky na účet č. , č. účtu, dne , datum, ve výši 4.000 Kč, dne , datum, ve výši 3.500 Kč, dne , datum, ve výši 1.000 Kč, dne , datum, ve výši 3.000 Kč, dne , datum, ve výši 5.000 Kč a dne , datum, ve výši 3.500 Kč. Celkem právní předchůdkyně odeslala 20.000 Kč.6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že byl tento dokument podepsán právní předchůdkyní jako postupitelem a přechodným věřitelem jako postupníkem dne , datum, ve kterém strany uvedly, že právní předchůdkyně postupuje přechodnému věřiteli pohledávky uvedené v příloze smlouvy, v příloze je uvedena pohledávka za žalovaným.7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamem postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že byl tento dokument podepsán přechodným věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne , datum, ve kterém strany uvedly, že právní předchůdkyně postupuje přechodnému věřiteli pohledávky uvedené v příloze smlouvy, v příloze je uvedena pohledávka za žalovaným.8. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 26. 12. 2024 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobce.9. Předžalobní výzvou ze dne 26. 12. 2024 a podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 69.768,52 Kč do tří dnů. Předžalobní výzva byla odeslána téhož dne.10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne , datum, podepsali právní předchůdkyně a žalovaný dokument, na jehož základě se právní předchůdkyně zavázala poskytnout finanční prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem 40 % měsíčně. Právní předchůdkyně odeslala finanční prostředky na účet č. , č. účtu, dne , datum, ve výši 4.000 Kč, dne , datum, ve výši 3.500 Kč, dne , datum, ve výši 1.000 Kč, dne , datum, ve výši 3.000 Kč, dne , datum, ve výši 5.000 Kč a dne , datum, ve výši 3.500 Kč. Celkem právní předchůdkyně odeslala na účet žalovaného 20.000 Kč. Dne , datum, právní předchůdkyně a přechodný věřitel podepsali dohodu ve které uvedli, že právní předchůdkyně postupuje přechodnému věřiteli pohledávky uvedené v příloze smlouvy, v příloze je uvedena pohledávka za žalovaným, stejnou dohodu učinil přechodný věřitel s žalobcem dne , datum, . Žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávek a vyzván k placení předžalobní výzvou přípisy odeslanými dne 26. 12. 2024. Žalobce neprokázal jakékoli ověřování úvěruschopnosti žalovaného.11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Dle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Žalovaný s právní předchůdkyní uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce dle 2390 o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú., není sporu o tom, že žalovaný vystupoval jako spotřebitel, právní předchůdkyně jako podnikatelka. Žalobce neprokázal, že by právní předchůdkyně jakkoliv ověřovala úvěruschopnost žalovaného, tedy zjišťovala jeho příjmy a výdaje a činila úsudek o schopnosti žalovaného splácet ve smyslu § 86 z. s. ú. Vzhledem k tomu je smlouva neplatná dle § 87 z. s. ú. Pohledávka ze smlouvy za žalovaným byla dle 1879 o. z. postoupena přes přechodného věřitele na žalobce. Žalovaný se tak obohatil o částku 20 000 Kč, a ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení uvedené částky.15. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle o. z. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v době rozhodování soudu tedy dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, proti ji určil soud. Jelikož žalovaný ani žalobce netvrdili v průběhu řízení žádné skutečnosti, ze kterých by vyplynulo, že žalovaný není schopen vrátit peníze, které dostal, rozhodl soud, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci z tohoto rozsudku. Pro úplnost soud dodává, že sice nikdy nebylo předloženo konkrétní znění smlouvy o spotřebitelském úvěru, nicméně její existence byla tvrzena a prokázána nepřímými důkazy (postupní smlouvy). Soud tedy přistoupil k věci tak, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena (jak uvedeno výše). Opačný postup by konečně vedl k tomu, že žalobce by byl úspěšný i co do zákonného úroku z prodlení, neboť v případě „prostého“ bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. by se splatnost řídila obecnými ustanoveními občanského zákoníku a žalobce by se tak vyhnul ztrátě práva na zákonné úroky z prodlení dle § 87 z. s. ú. opomenutím svým či svých právních předchůdců, a to v situaci, kdy je povinností poskytovatele spotřebitelské úvěru dle § 78 z. s. ú. uchovávat dokumentaci spotřebitelského úvěru, tedy i smlouvu. Ztráta, založení či zatajení smlouvy je tak porušením zákona a z nepoctivého jednání nikdo nesmí těžit dle § 6 odst. 2 o. z.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 092 Kč, přičemž tato částka představuje 80 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10 %, kdy byl pro určení úspěchu v řízení vyčíslen požadovaný úrok z prodlení a to od 6. 1. 2025 ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 2.268 Kč, celkově bylo tedy žalobcem v řízení požadováno 22 268 Kč a přiznáno mu bylo 20.000 Kč.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výš