3 C 81/2025-31 — Okresní soud v Jeseníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu podán dne 12. 3. 2025, se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 25 233,08 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému částku 11 500 Kč, a to poté, co se zabýval majetkovými poměry žalovaného, zjistil jeho příjmy a výdaje a lustroval ho v dostupných registrech. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 11 469,19 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 210,78 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 36,60 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 152,10 Kč, smluvního úroku ve výši 13 331,90 Kč a smluvní pokuty za prodlení s placením ve výši 22,51 Kč, příslušenství je tvořeno zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 868,68 Kč za dobu od 2. 11. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán.3. Autorizací ověření totožnosti bylo prokázáno, že žalobce ověřil při uzavírání smlouvy totožnost žalovaného skrze bankovní identitu.4. Výpisem BankID bylo prokázáno, že žalobce ověřil při uzavírání smlouvy totožnost žalovaného skrze bankovní identitu.5. Listinou „Identifikované příjmy“ bylo prokázáno, že žalobce ověřoval příjmy žalovaného z výpisu z jeho účtu a zjistil je ve výši , částka, Kč.6. Výpisem o posouzení úvěruschopnosti bylo prokázáno, že žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že žalobce co do příjmů spotřebitele vycházel z částky , částka, Kč jako z ověřeného příjmu a co do výdajů vycházel z částek 7 300 Kč výdajů na půjčky, 6 000 Kč výdajů na bydlení, 2 000 Kč nezbytných výdajů, rezervou 300 Kč a zbytnými výdaji ve výši 3 000 Kč a na základě toho stanovil, že disponibilní příjem žalovaného je 11 300 Kč.7. Výpisem z účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný poskytl žalobci za účelem uzavření smlouvy výpis ze svého účtu, žalovaný obdržel dne 10. 5. 2024 mzdu ve výši , částka, Kč, dne 10. 4. 2024 mzdu ve výši , částka, Kč a dne 8. 3. 2024 mzdu , částka, Kč.8. Metodikou ověřování úvěruschopnosti spotřebitele bylo prokázáno, že při ověřování výdajů spotřebitele vychází obecně žalobce z údajů uvedených spotřebitelem a příjmy ověřuje z doložených podkladů.9. Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo prokázáno, že dne , datum, žalobce a žalovaný podepsali dohodu, na základě které se žalobce zavázal žalovanému na jeho žádost poskytnout prostředky až do výše 37 800 Kč, žalovaný se poskytnuté peníze zavázal vrátit v měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 0,983 % denně z poskytnuté částky s první splátkou splatnou dne 20. 6. 2024, dále ujednali, že žalovanému je poskytován předpis denních splátek po čerpání každé tranše.10. Přehledem bankovních transakcí bylo prokázáno, že žalovanému byla žalobcem dne , datum, poskytnuta částka 11 500 Kč.11. Předpisem splátek bylo prokázáno, že žalovanému byl po čerpání peněz z úvěru poskytnut denní přehled splátek s denní splátkou ve výši 118,01 Kč.12. Předžalobní výzvou bylo prokázáno, že zástupce žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení částky 25 328,08 Kč jako dluhu ze smlouvy ze dne , datum, a upozornil žalovaného na možnost zahájení soudního řízení.13. Podacím lístkem bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 27. 2. 2025.14. Soud neučinil žádná skutková zjištění z všeobecných obchodních podmínek, informací pro spotřebitele, pravidel GDPR a souhlasu spotřebitele s pravidly GDPR a informací o poskytovateli úvěru, když s těmito listinami žalobce nespojil žádné konkrétní tvrzení významné pro rozhodnutí ve věci. Stejně tak se soud nezabýval zesplatňováním úvěru, když tato okolnost je vzhledem k závěrům uvedeným níže bezpředmětná.15. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Za účelem uzavření smlouvy ověřil žalobce totožnost žalovaného skrze bankovní identitu a opatřil od něj výpisy z účtu. Při posouzení úvěruschopnosti vycházel žalobce do údajně ověřených příjmů žalovaného z výpisu z jeho účtu a stanovil příjmy žalovaného na , částka, Kč, co do výdajů vycházel z údajů uvedených žalovaným, tedy z částek 7 300 Kč výdajů na půjčky, 6 000 Kč výdajů na bydlení, 2 000 Kč nezbytných výdajů, rezervy 300 Kč a zbytných výdajů ve výši 3 000 Kč a na základě toho stanovil, že disponibilní příjem žalovaného je 11 300 Kč. Ve třech měsících předcházejících uzavření smlouvy (včetně onoho měsíce samotného) obdržel žalovaný mzdu , částka, Kč (10. 5. 2024), , částka, Kč (10. 4. 2024) a , částka, Kč (8. 3. 2024), průměrně tak byla jeho čistá mzda , částka, Kč. Účastníci řízení pak dne , datum, podepsali Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobce zavázal žalovanému na jeho žádost poskytnout prostředky až do výše 37 800 Kč, žalovaný se tyto peníze zavázal vrátit v měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 0,983 % denně z poskytnuté částky s první splátkou splatnou dne 20. 6. 2024, žalovanému byla poskytnuta dne , datum, částka 11 500 Kč, žalovaný nezaplatil ničeho s tím, že denní splátka byla 118,01 Kč. Předžalobní výzva k zaplacení předmětu řízení byla žalovanému odeslána dne 27. 2. 2025.16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Dle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Dle § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. 1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.20. Soud posoudil věc následovně. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Uvedeného dne se totiž žalobce zavázal poskytnout žalovanému peníze až do sjednané částky, přičemž v den uzavření smlouvy mu 11 500 Kč i poskytl, žalovaný se zavázal peníze vrátit ve splátkách spolu s úrokem při denní splátce ve výši 118,01 Kč. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel a žalobce jako podnikatel. Vzhledem k spotřebitelskému charakteru smlouvy měl žalobce povinnost zabývat se úvěruschopností žalovaného ve smyslu § 86 z. s. ú. V tomto posouzení se však žalobce dopustil zásadního pochybení, když vyšel ze zcela neodůvodněné výše příjmů žalovaného, která vůbec neplyne z předložených výpisů. Z výpisů plyne mzda v průměrné výši , částka, Kč, nikoliv údajně ověřených , částka, Kč, ze kterých žalobce vycházel. Žalobce byl soudem vyzván písemně, aby navrhl důkazy k prokázání úvěruschopnosti, k jednání se žalobce nedostavil a připravil se tak o možnost