13 C 122/2021-60 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 920 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], částku 8 000 Kč, úročenou pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 0,15 %, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč (s tím, že úrok je zahrnut v platbě poplatku za poskytnutí úvěru) v jedné splátce splatné ke dni [datum]. V rámci posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z výpisu z účtu žalované za měsíc duben 2016, z výplatních pásek žalované za měsíce únor a březen 2017, z pracovní smlouvy žalované uzavřené dne [datum] (pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíce), ze mzdového výměru žalované (zde byla žalované stanovena měsíční mzda ve výši 11 000 Kč, a to od [datum]) a z občanského průkazu žalované. Žalovaná dluh nesplácela řádně a včas, když na úhradu dluhu nezaplatila ničeho. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva o úvěru je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Pokud k uzavření smlouvy o úvěru došlo dne [datum], a pokud právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z výpisu z účtu žalované za měsíc duben 2016, z výplatních pásek žalované za měsíce únor a březen 2017, a z pracovní smlouvy žalované uzavřené dne [datum], kde byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou, přičemž z ničeho nevyplývá, zda po uplynutí zkušební doby došlo k ukončení pracovního poměru žalované či nikoliv, nelze, než dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti postupovat při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr s odbornou péčí, neboť nevycházela z relevantních informací, když z doložených dokladů v žádném případě nemohla být objektivně zjištěna aktuální úvěruschopnost žalované. Z provedených důkazů tedy jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně neprokázala, že by ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla vynaložena odborná péče při ověřování úvěruschopnosti žalované, jak vyžaduje ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. Při jednání konaném dne [datum] nemohlo být žalobkyni poskytnuto poučení o tom, aby doplnila svá tvrzení a navrhla důkazy prokazující, že by ze strany její právní předchůdkyně byla vynaložena náležitá a odborná péče, neboť se k jednání nedostavila. Protože právní předchůdkyně žalobkyně (jako poskytovatel úvěru) nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách (resp. ji neprokázala), nelze, než výše uvedenou spotřebitelskou smlouvu, odporující § 580 odst. 1 o. z., vyhodnotit jako neplatnou, přičemž soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu. Žalovaná předmět výše uvedené smlouvy o úvěru převzala na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatila, a je povinna, dle § 2991 odst. 2 o. z., toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku 8 000 Kč a nezaplatila ničeho, je její povinností vrátit žalobkyni částku 8 000 Kč. Z těchto důvodů soud žalobu zamítnul v rozsahu 1 920 Kč, když tato částka představuje poplatek za poskytnutí úvěru, sjednaný na základě neplatné smlouvy. Co se týče postoupení pohledávky a prodlení žalované, soud vycházel z toho, že k doručení oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k zaplacení dlužné částky žalované došlo dne [datum], a to společně s žalobou a předvoláním k jednání na den [datum] (tvrzení žalobkyně o tom, že žalované bylo odesláno, popř. doručeno oznámení o postoupení pohledávky a výzva k zaplacení dlužné částky nebylo ničím doloženo; při jednání konaném dne [datum] nemohlo být žalobkyni poskytnuto poučení o tom, aby prokázala svá tvrzení o tom, že žalované bylo odesláno, popř. doručeno oznámení o postoupení pohledávky a výzva k zaplacení dlužné částky, neboť se k jednání nedostavila), a že žalovaná je prodlení od [datum]. Výše úroků odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ke dni, kdy se žalovaná dostala do prodlení. Co se týče úroků z prodlení přesahujících tento rámec, v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 137 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 80 % a žalovaná v rozsahu 19 %. Žalobkyně tak má právo na náhradu 61 % účelně vynaložených nákladů. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po 200 Kč v souladu s § 14b advokátního tarifu (soud podotýká, že žaloba, kterou žalobkyně řízení zahájila, je zcela totožná s jinými jejími žalobami, které se liší pouze identifikací žalovaného, časovými údaji či výšemi žalovaných částek, přičemž se vždy jedná o opakující se skutková tvrzení, právní argumentaci i shodné koncepce žaloby; viz např. žalobní návrh žalobkyně vedený pod spisovou značkou EPR [číslo], popř. ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 C 64/2021; z těchto důvodů byla na daný případ aplikována ustanovení § 14b a. t.). Dále byla účtována paušální náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Advokát dále doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení. Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení ve výši 1 489 Kč, který po snížení o 61 % představuje částku uvedenou ve výroku III. tohoto rozsudku. <i>(Odůvodnění tohoto rozsudku je podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. provedeno ve zkrácené formě, jelikož jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.)</i>