4 C 134/2022-23 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení částky 88 969,07 Kč s příslušenstvím z titulu přečerpání finančních prostředků do nepovoleného debetu na bankovním účtu žalované a dále částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 2. Stanovisko žalované se nepodařilo zjistit, neboť se k návrhu nevyjádřila a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto rozhodl bez její přítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o balíčku Profi účet ze dne [datum] se zjišťuje, že žalobkyně se zavázala pro žalovanou zřídit běžný bankovní účet číslo [bankovní účet] Součástí smlouvy jsou také Všeobecné obchodní podmínky. 4. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne [datum] soud zjišťuje, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený nezajištěný debet) ve výši 100 000 Kč na běžném účtu za podmínek uvedených v debetu. Povolený debet je splatný v poslední den doby čerpání, která byla sjednána na 360 dnů. 5. Z výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne [datum] se zjišťuje, že aktuální záporný zůstatek na účtu žalované k tomuto dni činil - 91 581,77 Kč a žalovaná byla vyzvána žalobkyní k minimální částce úhrady 92 081,77 Kč. Úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila 25 % p. a. 6. Z odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu ze dne [datum] se zjišťuje, že žalobkyně ukončila smluvní vztah se žalovanou z důvodů závažného porušení jejích smluvních povinností, konkrétně přečerpání finančních prostředků do nepovoleného debetu. 7. Dne [datum] bylo žalované oznámeno zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, k tomuto je přiložen výpis z účtu žalované za období od 1. 1. do [datum]. Žalobkyně žalovanou oznámením vyzvala k úhradě jejího dluhu ve výši 88 969,07 Kč jakožto nesplaceného nepovoleného debetního zůstatku. 8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjišťuje, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, včetně příslušenství, a to nejpozději do dne [datum]. Téhož dne byla předžalobní upomínka odeslána. 9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav ve věci: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o povoleném debetu k jejímu běžnému bankovnímu účtu číslo [bankovní účet], na základě které mohla žalovaná přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku, tzv. povoleného nezajištěného debetu, ve výši 100 000 Kč. Z výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná v rozporu s obchodními podmínkami k účtu a podmínkami pro čerpání debetu, vyčerpala a nesplatila poskytnutý úvěr a zůstatek na jejím účtu tak činil k tomuto dni - 91 581,77 Kč. Úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila 25 %. Žalobkyně následně v souladu s obchodními podmínkami odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu vzniklého z nesplaceného debetního zůstatku ve výši 88 969,07 Kč. Žalovaná byla k úhradě vyzvána i předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Dle § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., platí, že jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 13. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr (povolený debet) žalované poskytla, avšak žalovaná svou smluvní povinnost porušila tím, že úvěr (vyčerpaný debet) řádně a včas nesplatila. Žalovaná se tím, že nezaplatila žalobkyni dlužnou částku ve sjednanou dobu, dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované vrácení poskytnuté finanční částky a dále právo na přiznání zákonných úroků z prodlení, jak vyplývají z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po zrušení účtu žalované, tj. ode dne [datum] do zaplacení. Na základě § 3 nařízení č. 351/2013 Sb., je pak žalobkyni přiznána částka 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky mezi podnikateli. Nebylo-li ze strany žalované placeno dobrovolně, má žalobkyně právo domáhat se dlužné částky soudně, neboť smlouvy je třeba dodržovat (pacta sunt servanda). Vzhledem k uvedenému soud žalobě vyhověl, když rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v částce 29 619,98 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 559 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 88 969,07 Kč sestávající z částky 4 660 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé, účast na jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.. Dále se právnímu zástupci žalobkyně v souladu s § 13 odst. 1 a. t. přiznává náhrada cestovních výdajů za uskutečněnou cestu na soudní jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, kdy byly soudu doloženy jízdenky z veřejné hromadné dopravy ve výši 189 Kč a 209 Kč. Současně na základě § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t. byla advokátovi přiznána náhrada za promeškaný čas (cestu) ve výši 13x 30 min./ 100 Kč, tedy 1 300 Kč. Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z celkové částky nákladů zastoupení advokátem 21 538 Kč, je přiznána ve výši 4 522,98 Kč. Celková částka nákladů řízení, včetně soudního poplatku, tak činí 29 619,98 Kč.