4 C 193/2022-40 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala po žalované zaplacení částky 13 009,45 Kč, společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky od 23. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 330,23 Kč, kapitalizovaný úrokem ve výši 11 469,31 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částkou 1 418,03 Kč (smluvní pokuta), to vše na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a v právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] Na základě této smlouvy o úvěru byla žalované poskytnuta finanční hotovost ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021. 2. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněných informací v žádosti o úvěr, do které žalovaná zanesla základní údaje o své osobě, okolnosti vypovídající o její finanční situaci, zaměstnání, ostatní finanční závazky, výši měsíčního příjmu, výše měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem na žádosti o úvěr. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takovéto výše. 3. Žalovaná k podané žalobě sdělila, že o dluhu nevěděla a je ochotná jej splácet v měsíčních splátkách. 4. Ze žádosti o úvěr ze dne 14. 6. 2020 se zjišťuje, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr v blíže nespecifikované výši, přičemž do žádosti uvedla, že je v současné době na mateřské/rodičovské dovolené, výši měsíčních příjmů žalovaná neuvedla, do měsíčních výdajů žalovaná uvedla výdaj na bydlení ve výši 2 000 Kč a měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 000 Kč. Žalovaná bydlí u rodičů, je vdaná, má jedno vyživované dítě, základní vzdělání. Součástí žádosti o úvěr je dle údajů v žádosti výpis z bankovního účtu žalované, tento však soudu nepředložen. 5. Na základě uvedené žádosti byla s žalovanou dne 14. 6. 2020 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] ve které se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčných splátkách po 1 992 Kč poskytnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, společně s úrokem v celkové výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatkem za inkaso plateb hotovosti ve výši 2 700 Kč. 6. Z dokumentu označeného jako„ formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla informace ohledně popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladech spotřebitelského úvěru, dalších důležitých právních aspektech a informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku. Dále jen v rámci tohoto formuláře uvedená úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 15 % p. a., a RPSN celého úvěru ve výši 272,44 %. 7. Z přehledu splátek a aktuální výše nesplaceného úvěru se zjišťuje, že žalovaná uhradila 3 991,99 Kč, tj. dvě splátky úvěru. 8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2022 soud zjistil, že pohledávka společnosti [právnická osoba], za žalovanou byla s účinností ke dni 22. 12. 2021 postoupena žalobkyni a toto postoupení bylo oznámeno žalované. K tomuto doložena smlouva o postoupení pohledávek. 9. Z listiny ze dne 1. 2. 2022 se zjišťuje, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 35 630,14 Kč se splatností do 25. 2. 2022 a znovu poučena o postoupení pohledávky. 10. Dne 19. 5. 2022 byla žalovaná seznámena s výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. 11. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 2. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní o úhradu dlužné pohledávky a zároveň byla poučena, že se jedná o poslední výzvu před podáním žaloby ve smyslu § 142a o.s.ř. 12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav ve věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalované na základě úvěrové smlouvy ze dne 14. 6. 2020, [číslo] částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet s úrokovou sazbou 15 % p. a. ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč, společně s náklady na poskytnutí úvěru. Žalovaná uhradila na pohledávce žalobkyně celkem 3 991,99 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 22. 12. 2021. 13. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované na základě vyplněného formuláře žalovanou, která uvedla, že je v současné době na mateřské/rodičovské dovolené, výši měsíčních příjmů neuvedla, do měsíčních výdajů žalovaná uvedla výdaj na bydlení ve výši 2 000 Kč a měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 000 Kč. Žalovaná bydlí u rodičů, je vdaná, má jedno vyživované dítě, základní vzdělání. Součástí žádosti o úvěr je dle údajů v žádosti výpis z bankovního účtu žalované, tento však soudu žalobkyní nebyl předložen. Výše měsíčních příjmů žalované tak zůstala nedoložena. 14. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 15. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle svého obsahu, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitelem podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli 17. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 20. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 23. V případě shora uvedené smlouvy pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně sice ověřovala úvěruschopnost žalované, ale toto posouzení je podle názoru soudu zcela nedostatečné, resp. nedůsledné. Z doložených listin není zřejmé, na základě čeho vůbec právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že je žalovaná splácet poskytnutý úvěr, když ve formuláři vyplněné žalovanou není ani uvedena výše jejího příjmu, žádné výpisy z účtu žalované nebyly soudu doloženy, v rámci ověření nebylo provedena (či doložena) základní lustrace žalované ve veřejně dostupných databázích a registrech. 24. Splnění povinnosti řádného ověření úvěruschopnosti žalované je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7.