13 C 140/2023-25 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

Předmětem řízení je osvojení zletilé [jméno] [příjmení] osvojitelem [jméno] [příjmení], které je obdobou osvojení nezletilého. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Osvojenka se narodila dne [datum] v [obec] matce [jméno] [příjmení], narozené [datum], a otci [jméno] [příjmení], narozenému [datum]. Dne 13. 5. 2011 uzavřela matka osvojenky s osvojitelem manželství. Osvojitel žije s matkou osvojované od 8 let věku osvojované. Osvojitel se k osvojované vždy choval jako k vlastní dceři, vznikl mezi nimi velmi blízký vztah, prakticky vztah rodič – dítě. Osvojenka vždy brala osvojitele jako vlastního otce, byl jí nápomocen, staral se o ni, mohla s ním řešit všechny své problémy a vytvářel jí spolu s matkou láskyplné prostředí. Po celou dobu soužití zabezpečuje osvojitel osvojenku i po materiální stránce. Se svým biologickým otcem se osvojenka minimálně pět let nestýká, otec o ni nejevil a nejeví zájem, nikdy jí nebyl psychickou oporou. Nikdo z účastníků, ani biologický otec, netvrdil ani neprokázal odůvodněný zájem na straně pokrevního otce, který by mohl být osvojením narušen. Podle ust. § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Podle ust. § 795 věty první o. z., předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Podle ust. § 796 odst. 2 o. z., o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. Podle ust. § 797 o. z., na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte. Podle ust. § 799 odst. 1 o. z., se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Podle ust. § 803 o. z., mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let. Podle ustanovení § 846 o. z., zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení § 847 odst. 1 písm. c), d) o. z., zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti, a jestliže osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle ust. § 847 odst. 2 o. z., zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle ust. § 852 o. z., osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. V projednávaném případě byly všechny zákonem stanovené podmínky splněny, neboť byl naplněn taxativně vymezený zákonný důvod (osvojitel pečoval o osvojovanou jako o vlastní již v době její nezletilosti a osvojuje dceru své manželky); osvojenka s osvojením souhlasila, stejně tak manželka osvojitele – její pokrevní matka. Osvojitel je zletilý a svéprávný, a vzhledem k tomu, že o osvojenku pečuje od jejích 8 let, jako by se jednalo o jeho vlastní dceru, je soud přesvědčen, že zaručuje svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ho vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Mezi osvojenkou a osvojencem je přiměřený věkový rozdíl a existuje mezi nimi vazba jako mezi rodičem a dítětem; zároveň osvojení není v rozporu s odůvodněným zájmem biologického otce osvojenky (nestýkají se, otec o osvojenku nejevil zájem) a osvojení není v rozporu s dobrými mravy. Účastníci se výslovně vzdali práva na náhradu nákladů řízení, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. <i>(Odůvodnění tohoto rozsudku je podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. provedeno ve zkrácené formě, jelikož se proti němu účastníci vzdali práva podat odvolání.)</i>