18 C 1/2021-222 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobce se návrhem na vydání platebního rozkazu, který byl soudu podán , datum, , domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, kdy tuto částku měly zaplatit obě žalované. V návrhu uvedl, že na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru Hypoteční banky a. s., číslo: , Anonymizováno, ze dne , datum, ve výši , částka, byl čerpán na , částka, a žalobce v období od ledna 2018 do února 2020 uhradil dluh ve výši , částka, , podíl žalovaných činí 2 x , částka, . K úhradě této částky bylo SJM vyzváno dopisem z , datum, , na tento dopis nereagovalo, částku neuhradilo. Podle § 511 odstavec 2 obč. zákoníku či § 1875 NOZ, není-li právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno anebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné. Podle § 511 odstavec 3 obč. zákoníku či 1876 NOZ, jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílu. Podáním z , datum, požadoval, aby žalovaným , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, , pozůstalým po zůstaviteli , tituly před jménem, , jméno FO, , jako dědičky a správkyně nevypořádaného SJM, do 15 dnů od doručení platebního rozkazu zaplatili žalobci společně a nerozdílně částku , částka, s úrokem nebo aby podaly odpor. V dalším podání z , datum, uvedl, že žalované ve svém vyjádření uvádějí zkreslená a nepravdivá data, nerozklíčovaly druh úhrad, jejich tvrzení, že úhrady byly nesrovnatelně vyšší než úhrady žalobce je nepravdivé, k čemuž dokládá důkazy z insolvenčního řízení žalobce, které jsou žalovaným známy a volně dostupné v insolvenčním rejstříku, tvrzení, že na dluh je přepláceno z jejich strany prokazatelně v odvolání na listiny z INS řízení nepravdivé, taktéž je nepravdivé, že uvedený úvěr, cokoliv hradili dobrovolně, z listin vyplývá, že neměly nikdy v úmyslu na čerpaný úvěr cokoliv uhradit. Důkazem jsou četné snahy žalované , Jméno žalované A, o vstup do insolvence žalobce s cílem se neoprávněně obohatit. Tvrzení o okolnostech čerpání úvěru a způsobu splácení žalovanými jsou nepravdivé. Žalovaná , Jméno žalované A, přislíbila, že bude úvěr splácet do výše její čerpané jistiny, přečerpání úvěru, nicméně takto nečinila. V důsledku nesplnění uzavřených dohod se žalobce dostal do platební neschopnosti. Byla to žalovaná, kdo popřel existenci dohod, a je na místě striktní postup podle § 511 odstavec 2 obč. zákoníku či § 1875 NOZ a § 511 odstavec 3 občanského zákoníku či § 876 NOZ. Žalovaná , Jméno žalované A, sama svým jednáním zapověděla jakékoliv jiné řešení, a to i v případě, že by se dovolávala dobrých mravů. Strana případných nároků na započtení úhrad žalovanými, že uspokojení pohledávek žalovaných vzniknuvších z úhrad po podání návrhu na vydání platebního rozkazu, žalobce odkazuje na usnesení insolvence žalobce, KS ČB všechny snahy o uspokojení žalované , Jméno žalované A, v souvislosti s úvěrem u Hypoteční banky a. s. odmítl. V podání z , datum, žalobce uvedl, že podání činí z opatrnosti, dědické řízení je vedené podle starého občanského zákoníku, který nestaví promlčecí lhůty k pohledávkám za zůstavitelem či zaniklém a nevypořádaném SJM. Pokud by vyčkával s podáním žaloby do skončení dědického řízení, byly by všechny pohledávky z přeplatku žalobce na společném závazku z hypotečního úvěru promlčeny a nevymahatelné. Úvěr Hypoteční banky a. s. byl v rozsahu , částka, přihlášen do dědického řízení, co pasivum dědictví. Na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru Hypoteční banky číslo , Anonymizováno, ze dne , datum, ve výši , částka, bylo čerpáno , částka, u Hypoteční banky a. s. žalobce , Jméno žalobce, jako jeden ze tří obligačních dlužníků v období od ledna 2018 do února 2020 uhradil dluh ve výši , částka, . Odkaz na platná ustanovení zákona uplatnil u ostatních obligačních dlužníků odpovídající podíly. Obligačními dlužníky byli , tituly před jménem, , jméno FO, a , Jméno žalované A, , v případě úmrtí jednoho z dlužníků lze též postupovat podle § 1876 odstavec 2 a povinnou určit , Jméno žalované A, . Požaduje 1/3 z žalobcem uhrazené ceny , částka, po žalované , Jméno žalované A, jako obligačním dlužníku a 1/3 z žalobcem uhrazené ceny , částka, na dědicích ze zákona, kteří ve smyslu ustanovení zákona jsou povinni hradit dluhy zůstavitele minimálně do výše nabytého dědického podílu. Předpoklad je, že dědictví nabývají dědickými podíly rovnými, dědici po zůstaviteli , tituly před jménem, , jméno FO, jsou ze zákona jeho manželka , Jméno žalované A, , slečna , Jméno žalované B, a žalobce. Žalobce proto za povinné označil , Jméno žalované A, a slečnu , Jméno žalované B, . Svůj podíl uhradil v mnohem vyšší míře, než mu ze zákona příslušelo. Za období od čerpání úvěru do účinku insolvence, úhrnem , částka, , přičemž na jistinu připadalo , částka, , na příslušenství úvěru , částka, . Za období trvání insolvence úhrnem na jistinu , částka, . Žalobce tak za období 12/2012–02/2020 uhradil celkem , částka, . V podání z , datum, pak žalobce uvedl, že tvrzení, že odčerpání úvěru do , datum, bylo na úvěr hrazeno výlučně ze SJM, není pravdivé, platby až do zániku insolvence žalobci byly prováděny přímým inkasem z účtu žalobce. Žalované se na splácení nepodílely, SJM v době podání žaloby nebylo vypořádáno, úvěr Hypoteční banky byl v rozsahu , částka, přihlášen do dědického řízení jakoby pasivum. Soud prvního stupně v odstavci IV určil odpovědnými za úhradu pasiv dědictví společně a nerozdílně žalovanou , Jméno žalované A, , slečnu , Jméno žalované B, , součástí pasiv dědictví je i pohledávka Hypoteční banky z titulu hypotečního úvěru k datu úmrtí zůstavitele ve výši , částka, , po smrti zůstavitele žádná z pozůstalých nepřistoupila k plnění proti pohledávce Hypoteční banky z titulu hypotečního úvěru a závazek ponechaly k tíži žalobce. Hypoteční banka, a. s. pohledávku z úvěru uplatnila celou u žalobce. V období po úmrtí zůstavitele byla pohledávka umořována v dobré víře spravedlivého dědického řízení žalobcem , Jméno žalobce, , a to jedním z obligačních dlužníků, a po vyhlášení úpadku žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, v listopadu 2014 přihlášena do insolvence , Jméno žalobce, . V období předešlém zahájení insolvenčního řízení žalobce , Jméno žalobce, , byl tento jediný, kdo hradil splátky hypotečního úvěru. Za dobu trvání insolvenčního řízení bylo , Jméno žalobce, úhrnem uhrazeno na hypoteční úvěr , částka, , z jistiny úvěru uhradil , částka, , úhrnem včetně příslušenství , částka, . Žalobce odkázal na trestní oznámení pro podezření na spáchání trestného činu vydírání ze září 2014, kdy OČTR uvěřili žalované , tituly před jménem, , jméno FO, a bylo to řešeno v řízení , Anonymizováno, , dále pak odkazuje na přihlášku pohledávky do insolvence žalobce z prosince 2014 z titulu nesplacené půjčky, insolvenční správce neuvěřil tvrzením žalované , Jméno žalované A, , vyřešeno opakovaně usnesením KSČB a na řízení u OSJH , spisová značka, o pohledávce za zaniklým SJM. V tomto řízení žalovaná , Jméno žalované A, tvrdila, že všechny transakce/převody byly platbami za opravu střechy na objektu SJM v , Anonymizováno, . Soud uvěřil a žalobu o nepravomocném rozsudku zamítl.2. Soudem byl dne , datum, pod č. j. , spisová značka, , vydán platební rozkaz, kterým bylo uloženo žalovaným č. 1 a č. 2, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatily žalobci pohledávku v celkové výši , částka, tak, že první žalovaná , Jméno žalované A, zaplatí částku , částka, se základním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky od , datum, do zaplacení. První žalovaná , Jméno žalované A, a druhá žalovaná , Jméno žalované B, zaplatí částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné části od , datum, do zaplacení, a to společně a nerozdílně.3. Proti platebnímu rozkazu obě žalované podaly odpor.4. Žalované ve vyjádření k uplatněné žalobě uvedly, že pohledávku žalobce v plném rozsahu neuznávají a tvrdí, že není po právu. Na základě návrhu byl vydán platební rozkaz, když základní skutkové tvrzení uvádělo, že ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru sjednané u Hypoteční banky a. s. dne , datum, bylo čerpáno , částka, a neodpovídá podílu žalobce jako jednoho z více dlužníků stejné pohledávky. Své tvrzení opírá o určitý přeplatek, který tvrdí, že na dluh uhradil. Je třeba zabývat se podílem jednotlivých dlužníků na čerpání úvěru, kdo čerpal, jakou částku z úvěru, za jakým účelem byla použita a je třeba přihlédnout k tomu, co všechno bylo na uvedený úvěr do podání návrhu uhrazeno. Tvrzení uvedená v žalobě stojí tak, jako by úhrada ze strany žalobce byla tou jedinou úhradou na uvedený hypoteční úvěr, což je v rozporu s realitou. Žalované bankovními převody v letech 2016 a 2017 na úvěr uhradily , částka, z účtu druhé žalované. Bankovními převody od roku 2018 do 6/2020 bylo uhrazeno , částka, z účtu , Jméno žalované B, , bankovními převody v době roku 2020–2021 bylo uhrazeno , částka, z účtu , Jméno žalované A, . Kromě t