5 C 112/2025-52 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobou ze dne , datum, , domáhá se žalobkyně zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , splatný dne , datum, . Na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil částku , částka, . Svoji zákonnou povinnost posuzování úvěruschopnosti spotřebitele žalobkyně naplnila kontrolou v několika registrech, důsledným zjišťováním kreditního skóre žalovaného a výpočtem tzv. MLS - tedy částky, která klientovi zbývá po odečtení všech mandatorních výdajů.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Existence žalobkyně byla zjištěna z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v , Anonymizováno, , oddíl B, vložka , Anonymizováno, , z kterého plyne, že jako předmět podnikání společnosti je od , datum, je zapsána činnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru. Oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru plyne z informace České národní banky; datum oprávnění k činnosti , datum, .4. Dle úvěrové zprávy měl žalovaný před uzavřením smlouvy tento závazek: osobní úvěr na , částka, – počáteční datum , datum, , konečné datum , datum, , zbývá uhradit , částka, , výše měsíční splátky , částka, . Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta (karta klienta) měly činit příjmy žalovaného , částka, , příjmy ostatních členů domácnosti , částka, , splátky jiným společnostem , částka, ; dne , datum, byly prověřeny registry ISIR, SOLUS, CRIBIS.5. Z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že tato byla dne , datum, uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na účet číslo , č. účtu, úvěr ve výši , částka, s roční úrokovou sazbou 0 %, splatný dne , datum, tak, že celková výše splátky bude činit , částka, . Splatnost úvěru lze prodloužit korunovým odkladem, a to o 30 dnů od původního data splatnosti tak, že nejpozději 15 dnů po splatnosti úvěru žalovaný uhradí částku ve výši , částka, . V případě, že žalovaný nevrátí úvěr v den jeho splatnosti, může žalobkyně žalovanému naúčtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši , částka, za měsíc a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Kč. Tyto údaje korespondují s údaji, které byly žalovanému poskytnuty dle Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle sazebníku platného od , datum, činí ověřovací poplatek (který slouží k ověření, že bankovní účet, na který mají být poslány peníze, je žalovaného) , částka, ; poplatek za poskytnutí úvěru činí , částka, za každých , částka, zapůjčených na 30 dní; poplatek za korunový odklad činí , částka, za každých půjčených , částka, , poplatek za expres výplatu úvěru činí , částka, .6. Podle výpisů čerpání splátek a úhrad pro smlouvu , Anonymizováno, je zřejmé, že žalovaný načerpal částku ve výši , částka, (též výpis z účtu a opis výpisu) a uhradil celkem částku , částka, (dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, ).7. Dne , datum, byla vyhotovena předžalobní výzva, žalovaný byl vyzván, nechť uhradí dlužnou částku ve výši , částka, do , datum, (výzva), dne , datum, byla tato výzva odeslána žalovanému na adresu , adresa, (podací arch).8. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům.9. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr: dne , datum, projevili žalovaný a žalobkyně vůli uzavřít smlouvu o úvěru, žalobkyně poskytla žalovanému peníze ve výši , částka, , žalovaný se zavázal vrátit peníze ve výši , částka, do , datum, . Splatnost byla prodloužena do , datum, . Žalovaný uhradil celkem částku ve výši , částka, . Při ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně prověřila registry ISIR, SOLUS, CRIBIS. Žalovaný byl zatížen osobním úvěrem ve výši , částka, , kde zbývalo uhradit , částka, , výše měsíční splátky činila , částka, . Žalovaná zohlednila příjmy žalovaného , částka, , příjmy ostatních členů domácnosti , částka, , splátky jiným společnostem ve výši , částka, – žalobkyně nedoložila, jakým způsobem tyto informace ověřila.10. Pokud jde o právní posouzení, soud věc posuzuje podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: občanský zákoník) a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.Podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, .11. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně neprokazuje, že při ověřování úvěruschopnosti postupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti, když ničím nedokládá, že ověřila deklarovaný příjem a zaměstnání žalovaného. Poskytovatel úvěru nese v tomto ohledu důkazní břemeno a musí si být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o plnění povinnosti posoudit úvěruschopnost s odbornou péčí. Soudní dvůr v rozsudku ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další) vyložil článek 8 směrnice 2008/48, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytova