11 C 152/2021-103 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že je podílovým spoluvlastníkem rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] s ideálním podílem o velikosti ½. Tento nárok odůvodnila tím, že s žalovaným žila v družském vztahu a v roce 2006 se dohodli, že společně vystaví rodinný dům do podílového spoluvlastnictví za účelem společného užívání. Měli v úmyslu stavět na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], který v roce 2006 koupil do svého výlučného vlastnictví žalovaný. Smlouvou o uzavření smlouvy budoucí se zavázal darovat ideální ½ tohoto pozemku do vlastnictví žalobkyně nejpozději do [datum]; později tento převod odložili, aby byl proveden společně se zápisem vlastnictví ke stavbě do katastru nemovitostí. V roce 2007 účastníci společně podali žádost o souhlas s provedením stavby a tento souhlas byl oběma jako společným stavebníkům udělen. Veškerá dokumentace týkající se provádění stavby byla vedena na oba účastníky jako stavebníky. Žalobkyně tvrdila, že stavbu prováděli svépomocí (občas jim vypomáhali příbuzní nebo přátelé), oba stavbu financovali (oba uzavřeli půjčku na 300 000 Kč, oba poskytovali svůj příjem na pořizování stavebního materiálu), některé věci dostali darem od rodiny žalobkyně (např. dřevo z lesa ve vlastnictví otce žalobkyně). V srpnu 2009 došlo dle žalobkyně k dovedení stavby do fáze vybudování 1. nadzemního podlaží. V roce 2012, kdy se jim narodila dcera, začali rodinný dům společně užívat. V roce 2018 chtěli stavbu zapsat do katastru nemovitostí. Dle žalobkyně zápis vlastnického práva měl zařídit žalovaný. Žalobkyně se až dodatečně dozvěděla, že namísto obou byl jako vlastník stavby zapsán pouze žalovaný. V současné době již spolu účastníci nevedou společnou domácnost. Dle žalobkyně jí žalovaný vyhrožuje, že dům prodá a žalobkyně se bude muset odstěhovat. Je tedy přesvědčena, že z důvodu ochrany svého vlastnictví má na určení svého podílového spoluvlastnictví právní zájem, když je současně nutné uvést evidenci v katastru nemovitostí do souladu se skutečnými vlastnickými poměry. 2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou považoval za nedůvodný a neopodstatněný. Uvedl, že žádná dohoda o tom, že dům bude v podílovém spoluvlastnictví obou účastníků, uzavřena nebyla. Od počátku vztahu mezi účastníky muselo být zřejmé, že dům bude ve vlastnictví žalovaného a žalobkyně u něj bude bydlet. Pozemek, na němž byl později vystavěn dům, koupil do svého výlučného vlastnictví, ve stejném režimu tedy měl být i dům. Dle žalovaného není pravda, že s žalobkyní uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí, na základě které na ni měl převést podíl na pozemku parc. [číslo]. Žalovaný nerozporoval, že první podlaží domu bylo dokončeno v roce 2009. Na stavbě domu se však dle jeho sdělení převážně podílel on, žalobkyně zvlášť ničím nepřispěla. Je sice pravdou, že si každý vzal půjčku 300 000 Kč a že žalobkyně občas financovala nákup stavebního materiálu, ale tuto finanční účast ze strany žalobkyně (stejně jako finanční či věcnou pomoc ze strany její rodiny) žalovaný chápal jako půjčku, kterou hodlal vrátit. Žalovaný namítal, že stavbu z podstatné části financoval on, zajišťoval téměř veškerý stavební materiál (velkou část materiálu dostával za výhodnou cenu od svého zaměstnavatele, stavebnin [anonymizováno] v [obec]). Dle žalovaného je tak nárok žalobkyně v rozporu s principy spravedlnosti a dobrými mravy. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z výpisu z katastru nemovitostí a přiložené katastrální mapy soud zjistil, že jako jediný vlastník pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), a pozemku parc. [číslo] (zahrada) v obci a k. ú. [obec], je zapsán žalovaný. Dle výpisu je nabývacím titulem kupní smlouva ze dne [datum]. Předložená kupní smlouva uzavřená toho dne pak osvědčuje, že pozemek parc. [číslo] byl ze strany prodávající [jméno] [příjmení] prodán žalovanému jako jedinému kupujícímu. Z další kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému jako jedinému kupujícímu prodala [anonymizováno] [jméno] [příjmení] část pozemku v jejím vlastnictví parc. [číslo] (zahrada), jenž byl blíže specifikovaným geometrickým plánem od tohoto pozemku oddělen a byl určen ke sloučení s pozemkem parc. [číslo] (zahrada). 4. Ze smlouvy o uzavření smlouvy budoucí soud zjistil, že jejími stranami byl žalovaný jako budoucí dárce a žalobkyně jako budoucí obdarovaná. Předmětem smlouvy je závazek žalovaného darovat žalobkyni podíl na pozemku parc. [číslo] to nejpozději do [datum] Vyhotovení smlouvy předložené žalobkyní nebylo datováno a neobsahovalo podpisy smluvních stran. Vyhotovení obsažené ve spisu [stát. instituce] je oběma stranami podepsáno s datem [datum]. 5. Z následujících listinných důkazů soud zjistil, že pro účely výstavby rodinného domu byli jako stavebníci a oprávnění ke stavbě vždy uvažováni společně oba účastníci. Těmito listinnými důkazy jsou ohlášení stavby, souhlas s provedením ohlášené stavby vydaný [stát. instituce], stavebním odborem dne [datum], projektová dokumentace pro novostavbu rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] vypracovaná v červenci 2007 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vyjádření [stát. instituce] ke stavbě rodinného domu ze dne [datum], rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] o povolení připojení sousední nemovitosti na místní komunikaci, vyjádření [územní celek] ze dne [datum] k napojení nemovitosti na veřejnou kanalizační síť a vyjádření [územní celek] ze dne [datum] k napojení nemovitosti na obecní vodovod. Z uvedeného souhlasu s provedením ohlášené stavby je dále zřejmé, že realizaci stavby bylo možné zahájit v srpnu 2007. 6. Ze dvou smluv o poskytnutí překlenovacího úvěru TREND a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum] soud zjistil, že na základě každé smlouvy byl žalobkyni i žalovanému zvlášť poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč za účelem výstavby domu„ ve vlastnictví“. V případě úvěru poskytovanému žalovanému byla jako spoludlužník uvedena [celé jméno žalobkyně], identifikovaná [rodné číslo]. 7. Z ohlášení změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí ze dne [datum] a geometrického plánu soud zjistil, že žalovaný jako jediný ohlašovatel ohlásil změnu pozemku parc. [číslo] spočívající v tom, že se jeho součástí stala stavba rodinného domu [adresa]. 8. Z informací o pozemku soud zjistil, že [jméno] [příjmení] vlastní pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] – určený k plnění funkcí lesa. 9. Soudu bylo dále žalovaným i žalobkyní předloženo několik faktur od roku 2009 do 2012 za objednávku stavebního materiálu či montáží. Z těchto listinných důkazů soud zjistil, že objednávky činil jak žalovaný, tak žalobkyně. [ulice] materiál byl objednáván u několika různých společností. Žalovaný dále objednával i u dodavatele [jméno] [příjmení]„ [anonymizováno]“ se sídlem v [obec]. Faktury byly doplněny příjmovými pokladními doklady, které osvědčují úhradu vyúčtovaných položek v hotovosti, a to oběma účastníky. Některé faktury jsou vystaveny na žalobkyni, zatímco účtovanou částku uhradil žalovaný. Soudu byly předloženy také soupisky dokladů prokazující účelové použití, z nichž vyplývá, že žalobkyně touto cestou dokládala [ulice] spořitelně [obec] spořitelny použití poskytnutého úvěru na pořízení stavebního materiálu. K některým fakturách žalobkyně v soupisce uvedla i spolustavebníka [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. 10. Soud provedl výslech svědka [jméno] [příjmení], narozeného [datum], jenž je bratrem žalobkyně, svědkyně [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], která je matkou žalobkyně a svědka [příjmení] et [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], který je strýcem žalobkyně. Všichni svědci nezávisle na sobě svými slovy a na podkladě svých osobních prožitků vypověděli, že od počátku bylo všem jasné, že dům bude společný obou účastníků. Svědci [příjmení] a [příjmení] sdělili, že skutečnost, že dům bude ve společném vlastnictví účastníků, slyšeli přímo od samotných účastníků. Totéž potvrdila i svědkyně [celé jméno žalobkyně], ačkoliv si nevzpomněla na konkrétní příležitosti, kdy měla možnost to od účastníků slyšet. Neměla však nikdy důvod pochybovat o tom, že by dům nebyl ve spoluvlastnictví účastníků. Svědek [příjmení] se setkával o samotě s účastníky a věci týkající se mj. majetku s nimi probíral, v rodině platil za odborníka v této oblasti. Všichni svědci také shodně uvedli, že na začátku vztahu účastníci bydleli u rodičů žalobkyně, neboť neměli dostatek finančních prostředků, ani vlastní zázemí. Rodina žalobkyně proto financovala stavbu domu a poskytovala účastníkům stavební materiál (mimo jiné i dřevo). Stavba byla financována i půjčkami účastníků. Výslechem svědkyně [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že při poskytování půjčky žalovanému ručila; vůči cizímu člověku by tak neučinila. Dle svědkyně rodina žalobkyně na stavbu poskytla téměř veškeré své úspory, všichni členové rodiny stavbě v různou dobu pomáhali (i babičky). K tomu by dle svědkyně nikdy nedošlo,