11 C 157/2021-27 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 262 860 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum]. Žalobce uvedl, že na základě smlouvy žalovanému téhož dne v hotovosti poskytl sjednané peněžní prostředky ve výši 130 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný tak neučinil, žalobce proto požadoval i smluvní pokutu, která byla sjednána ve výši 0,2 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani k výzvě žalobce. Žalobce tedy kromě poskytnutých peněžních prostředků požadoval smluvní pokutu od 1. 5. 2019 do 22. 9. 2020 ve výši 132 860 Kč. 2. Žalobce následně vzal žalobu zpět co do částky 45 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky za celé uplatněné období, tj. od 23. 9. 2020 do zaplacení, neboť tuto částku žalovaný dodatečně uhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Nepřítomného žalobce u jednání řádně zastoupil jeho zástupce. Byly tak splněny podmínky postupu dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 4. Při dokazování soud vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise. Hodnocením provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalobce jako zapůjčitel se zavázal žalovanému jako vydlužiteli poskytnout částku ve výši 130 000 Kč. Soud má z příjmového pokladního dokladu za prokázané, že tato částka byla skutečně žalovanému ze strany žalobce poskytnuta dne [datum], tj. před uzavřením smlouvy, jak bylo ujednáno v čl. II., přičemž poskytnutí peněžních prostředků bylo stvrzeno podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením byla v čl. V. smlouvy ujednána možnost žalobce požadovat smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení až do doby úplného zaplacení. Soud je současně přesvědčen o tom, že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky žalobci ve lhůtě nevrátil, neboť výzvou k plnění ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k jejich úhradě včetně smluvní pokuty. Žalovaný však ani k výzvě nic neuhradil. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce podle § 2930 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobce splnil svoji povinnost poskytnout žalovanému sjednané peněžní prostředky. Žalovaný však svému závazku nedostál, když zápůjčku žalobci nevrátil tak, jak bylo ujednáno. Žalobci z toho důvodu vzniklo právo na vyplacenou, dosud nevrácenou částku včetně smluvní pokuty ujednané mezi účastníky v mezích zákonné úpravy v ustanovení § 2048 o. z. Žalobce požadoval smluvní pokutu ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky do [datum] (tj. do okamžiku podání žaloby), ačkoliv mu náležela až do okamžiku zaplacení. Soud je současně povinen respektovat dispoziční oprávnění žalobce ve smyslu § 96 odst. 1 o. s. ř., který vzal žalobu částečně zpět. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl v rozsahu zbývajícím po částečném zpětvzetí žaloby a přiznal žalobci částku 217 860 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobci vzniklo právo dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v zákonné výši z neuhrazené jistiny zápůjčky a zbývající části smluvní pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody, a to zejména majetkové a osobní poměry žalovaného, které by zaplacení přiznané částky v uvedené lhůtě žalovanému bránily. Soud tímto nevyhověl návrhu žalobce na uložení povinnosti žalovanému hradit dlužnou částku ve splátkách. Vykonatelnost tohoto rozsudku však nebrání tomu, aby žalobce i přes uvedenou lhůtu k plnění umožnil žalovanému hradit dluh v měsíčních splátkách. 8. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud z důvodu zpětvzetí žaloby ve smyslu § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil řízení v rozsahu zpětvzetí. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Ačkoliv řízení bylo částečně zastaveno a v této části by tedy byl žalovaný úspěšný, důvodně podaná žaloba byla částečně vzata zpět pro chování žalovaného. Na žalobce se tedy pohlíží jako na plně úspěšného účastníka. Žalobce tak má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a žaloby a účast na jednání dne [datum]) ve výši 4x 9 180 Kč podle § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), když žalobce za tarifní hodnotu ve smyslu § 8 odst. 1 AT považoval částku 217 860 Kč, která mu byla přiznána. Dále žalobci náleží čtyřikrát režijní paušál po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 7 963,20 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 10 515 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobce činí 56 398,20 Kč.