11 C 200/2021-19 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 6 500 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty vyplývající z uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Následně žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 1 500 Kč včetně příslušenství představující smluvní pokutu za nevrácení přístupové karty. 3. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací (dále jen„ smlouva“). Předmětem smlouvy bylo poskytnutí veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně poskytnutí set-top-boxu za účelem provozování televize. Společně se set-top-boxem byla žalovanému poskytnuta i přístupová karta. Žalovaný se zavázal za poskytované služby hradit sjednanou odměnu a související poplatky a v případě, že by došlo k ukončení smlouvy, tak pronajatý set-top-box žalobkyni vrátit. Předmětné zařízení bylo žalovanému instalováno technikem žalobkyně dne [datum]. S účinky ke dni [datum] došlo k ukončení smlouvy, ale žalovaný technické zařízení žalobkyni nevrátil, ačkoliv tak měl v souladu s obchodními podmínkami učinit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení set-top-boxu (v souladu s čl. I. smlouvy) a 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty. Žalovaný nesplnil ani jednu svoji povinnost, tj. nevrátil technické zařízení, ani neuhradil smluvní pokutu, ačkoliv k tomu byl vyzván i předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 5. Na základě stručného právního posouzení věci soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti ve smyslu ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, na základě které byla mezi účastníky v souladu s § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platně a účinně uzavřena nájemní smlouva. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil svoji povinnost vrátit po ukončení smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací pronajatý předmět, v důsledku čehož byl povinen uhradit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu, na kterou žalobkyni vzniklo právo jednak na základě platného smluvního ujednání, ale také ve smyslu ustanovení § 2048 o. z. Žalovaný však smluvní pokutu žalobkyni neuhradil (resp. netvrdil ani neprokázal opak). Soud proto žalobě s přihlédnutím k dispozičnímu oprávnění žalobkyně dle § 96 o. s. ř. v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku ve výši 5 000 Kč společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 6. Výrokem II. tohoto rozsudku soud řízení v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím, s odkazem na § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení zohlednil částečný úspěch žalovaného představovaný částkou 1 500 Kč, který ve vztahu k úspěchu žalobkyně představovanému částkou 5 000 Kč znamená úspěch 23 % z celkového předmětu řízení, čemuž odpovídá úspěch žalobkyně 77 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 54 % jí vzniklých nákladů řízení. 8. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a žaloby) ve výši 3x 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále by žalobkyni náležel třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 1 489 Kč. 9. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (54 %) ve výši 804,06 Kč.