11 C 208/2021-17 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalované byly na základě smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč. Na celkovou částku 16 640 Kč však žalovaná uhradila pouze 6 580 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná si peněžní prostředky převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, celkem tak částku 16 640 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas; na poskytnuté prostředky uhradila pouze 6 580 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila celou neuhrazenou pohledávku za žalovanou na přechodného věřitele ([právnická osoba] S.á.r.l.) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Pohledávka byla následně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Postoupena byla pohledávka ve výši 10 060 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč a neuhrazeného souhrnného poplatku ve výši 60 Kč, na nějž byla částečná úhrada žalované započtena. Změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena se současnou výzvou k úhradě dlužné částky. Žalovaná však svůj dluh neuhradila, a to ani k předžalobní upomínce žalobkyně. 4. Na základě stručného právního posouzení věci soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Na tento závazkový vztah soud současně aplikoval i ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neboť smlouva o půjčce je podle § 52 odst. 1 obč. zák. uzavřena mezi spotřebitelem a dodavatelem a je tak smlouvou spotřebitelskou. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně splnila své povinnosti, když žalované poskytla sjednané peněžní prostředky, a že v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná již nesplnila svoji povinnost a poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni řádně nevrátila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 14 889,98 Kč sestávající z požadované částky 10 000 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] (tj. dne předcházejícího jednání soudu) na částku 4 829,98 Kč a úroku žalobkyní kapitalizovaného na částku 60 Kč, jež představuje neuhrazený souhrnný poplatek. Soud žalobkyni současně přiznal roční úrok z prodlení z dlužné částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž zákonná výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. Uloženou povinnost je třeba splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, jak stanoví § 160 odst. 1 o. s. ř. Neuvedení této lhůty ve výroku neomezuje vykonatelnost rozsudku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 3571/2007: "Nejasnost výroku soudního rozhodnutí nenastane ani tehdy, pokud v něm lhůta ke splnění uložené povinnosti konkrétně nebyla určena. V takovém případě by totiž byla na místě aplikace ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Uvedené ustanovení vymezuje podpůrně konkrétní lhůtu pro situace, že by soud ve výroku rozhodnutí lhůtu ke splnění uložené povinnosti neurčil." 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a jednoduché předžalobní výzvy) ve výši 2x 200 Kč a 100 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 168 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 368 Kč.