11 C 237/2021-20 — Okresní soud v Jihlavě

1. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 614 Kč s příslušenstvím. Zaplacení této částky se žalobkyně proti žalované domáhala z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou. Žalované byly na základě smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se zavázala pravidelně splácet spolu s úrokem a poplatky. Žalovaná však uhradila pouze 2 000 Kč, zbývající požadovaná dlužná částka představuje neuhrazenou jistinu ve výši 6 000 Kč a neuhrazené poplatky ve výši 2 614 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky postupu dle § 115a o. s. ř., neboť účastníci ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání a závěr o skutkovém stavu věci bylo možné učinit jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná a předchůdkyně žalobkyně spolu uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které byly žalované v hotovosti oproti podpisu smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč Tyto prostředky se žalovaná zavázala splácet společně s úrokem ve výši 840 Kč (sjednaným jako 23,72 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a poplatkem za životní pojištění ve výši 174 Kč, celkem tedy částku 10 614 Kč v 58 týdenních splátkách po 183 Kč nejpozději do [datum] s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaná tyto splátky nehradila řádně; poslední splátku uhradila dne [datum], přičemž uhradila pouze 2 000 Kč. Na předmětné půjčce dosud zbývá k úhradě částka 8 614 Kč, která sestává z jistiny ve výši 6 000 Kč a neuhrazených poplatků ve výši 2 614 Kč. Tuto dlužnou částku žalovaná neuhradila i přes to, že k její úhradě byla vyzvána dopisem ze dne [datum] (jímž byla informována o postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]) a předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 5. Z provedeného dokazování soud dále učinil závěr o tom, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalované. K tomuto závěru soud vedlo zjištění, že předchůdkyně žalobkyně uvažovala měsíční příjmy a výdaje uvedené žalovanou (se zohledněním dalších osobních poměrů žalované), které si předchůdkyně žalobkyně důkladně ověřila. Konkrétně předchůdkyně žalobkyně vycházela z čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 11 373 Kč, jehož zdrojem byl hlavní pracovní poměr žalované. Skutečnost, že žalovaná měla takový příjem, byla předchůdkyní žalobkyně osvědčena telefonickým dotazem u zaměstnavatele žalované a předloženou pracovní smlouvou a výplatními páskami. Předchůdkyně žalobkyně takto zjištěný příjem žalované porovnala oproti jejím měsíčním výdajům, které tvořilo nájemné ve výši 4 636 Kč, ostatní výdaje domácnosti ve výši 4 000 Kč a výdaje na telefon ve výši 300 Kč Tyto údaje předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti předložené nájemní smlouvě, dokumentům SIPO a současně se za ně výslovně zaručila i matka žalované [jméno] [celé jméno žalované], která tuto skutečnost potvrdila svým podpisem na žádosti o půjčku. Předchůdkyně žalobkyně také ověřila, že žalovaná v době žádosti o půjčku neměla žádné jiné závazky, ani závazky po splatnosti. Na základě uvedených kritérií pak předchůdkyně žalobkyně zcela opodstatněně bez důvodných pochybností mohla dospět k závěru, že žalovaná je schopna bez hrozby zadlužení či ohrožení vlastní výživy (když neměla žádné vyživované dítě) předmětný úvěr řádně splácet, neboť měsíční splátky byly pouze ve výši přes 700 Kč. 6. Na základě stručného právního posouzení věci soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce podle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně splnila svůj závazek poskytnout žalované peněžní prostředky sjednaným způsobem. Prokázáno bylo také splnění povinnosti předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud nemá pochyb o tom, že předchůdkyně žalobkyně v tomto směru vůči žalované postupovala s dostatečnou obezřetností a pečlivostí a brala v úvahu veškeré relevantní skutečnosti, které by mohly ovlivnit schopnost žalované poskytnutý úvěr řádně splácet. Ve vztahu k závazku žalované pak má soud za prokázané, že jej žalovaná nesplnila a předchůdkyni žalobkyně (resp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupena) poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, aniž by jí v tom bránily objektivní překážky. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 15 059,21 Kč představující požadovanou částku 8 614 Kč, smluvní úrok žalobkyní kapitalizovaný ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky do data postoupení pohledávky na částku 4 819,11 Kč a úrok z prodlení kapitalizovaný od uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky zápůjčky do postoupení pohledávky na částku 1 262,10 Kč. Soud dále přiznal žalobkyni úrok ve sjednané výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny úvěru 6 000 Kč a v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny vždy ode dne následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 489 Kč.