11 C 292/2021-25 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 12 977 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) ve dnech [datum] a [datum] dvě smlouvy o zápůjčce. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznických karet oproti předloženým dokumentům. 2. Na základě smlouvy ze dne [datum] byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které se zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 19 017 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3 935 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši 5 824 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 258 Kč v 60 týdenních splátkách nejpozději do [datum]. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku zaplatil dne [datum], přičemž uhradil pouze 29 500 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni v celkové výši 26 817 Kč na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobou se pak žalobkyně domáhá pouze úhrady částky 11 517 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 6 793,72 Kč a poplatek ve výši 4 543,28 Kč (bez navýšení účtovaného předchůdkyní žalobkyně). 3. Obdobná tvrzení se vztahují i na smlouvu ze dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 7 360 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 331 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 683 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 346 Kč v 45 týdenních splátkách nejpozději do [datum] Ani v tomto případě žalovaný svůj dluh řádně nehradil; poslední splátku zaplatil dne [datum], přičemž uhradil pouze 15 900 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným v celkové výši 5 631,83 Kč na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] Ani na tento dluh žalovaný po postoupení pohledávky ničeho neuhradil. Žalobou je pak uplatňována jen částka 1 460 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 982,99 Kč a dlužného poplatku ve výši 477,01 Kč bez navýšení účtovaného předchůdkyní žalobkyně. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 5. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Ze smlouvy soud zjistil, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 19 017 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3 935 Kč, poplatku za činnost charakterizovanou jako administrativní ve výši 5 824 Kč a poplatku za komfortní splácení (hotovostní inkaso splátek) ve výši 9 258 Kč, celkem tedy částku 41 017 Kč v rámci 60 týdenních splátek po 684 Kč (s poslední splátkou ve výši 661 Kč). Součástí smlouvy bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě, která činila 29,00 % p.a. po celou dobu trvání závazku. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Z této smlouvy soud zjistil, že i v tomto případě byla stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byl v hotovosti poskytnut předmět smlouvy, tj. peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 7 360 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 331 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 683 Kč a poplatku za komfortní splácení (hotovostní inkaso splátek) ve výši 2 346 Kč, celkem tedy částku 17 360 Kč v rámci 45 týdenních splátek po 386 Kč (s poslední splátkou ve výši 376 Kč). Součástí smlouvy bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě, která i v tomto případě činila 29,00 % p.a. po celou dobu trvání závazku. 6. Žalovaný však ani v jednom případě nehradil sjednané splátky řádně, jak soud zjistil mimo jiné z tabulek umoření. Z tabulky umoření ke smlouvě ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný skutečně uhradil pouze 29 500 Kč a poslední splátku uhradil [datum]. Na jistině tak k úhradě zůstávala částka 6 973,72 Kč a na poplatku částka 4 543,28 Kč, jak dále vyplývá z předžalobní výzvy ze dne [datum]. Obdobně má soud za prokázaná tvrzení žalobkyně ve vztahu k druhé smlouvě ze dne [datum], totiž že žalovaný splatil pouze 15 900 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum] (viz tabulka umoření ke smlouvě ze dne [datum]) a na jistině zbývá k úhradě částka 982,99 Kč a na poplatku 477,01 Kč (zjištěno též z předžalobní výzvy). Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný svůj dluh neuhradil a pohledávka předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován se současnou výzvou k úhradě dluhu. Skutečnost, že pohledávka za žalovaným byla skutečně postoupena na žalobkyni, má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a připojených příloh obsahujících seznam postupovaných pohledávek. Opětovně byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván již zmíněnou předžalobní výzvou, kterou byl vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy ze dne [datum] ve výši 11 517 Kč a ze smlouvy ze dne [datum] ve výši 1 460 Kč. Žalovaný ani dodatečně nic neuhradil. 7. Ve vztahu k ověření úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z vyplněných zákaznických karet (fakticky žádostí o zápůjčku) podepsaných oběma stranami dne [datum] a [datum]. V obou případech byl žalovaný v době žádosti o zápůjčku svobodný, neměl vyživovací povinnost ani k jedné osobě, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské a žil s rodiči. V prvním případě byly důvodem žalovaného pro žádost o zápůjčku běžné výdaje domácnosti, v druhém případě neočekávané výdaje. V době první žádosti žalovaný uvedl, že byl zaměstnán na plný pracovní úvazek jako obchodní reprezentant u společnosti [právnická osoba] s měsíčním čistým příjmem 24 000 Kč. Kromě toho žalovaný uvedl, že měl další příjmy ve výši 10 000 Kč měsíčně. Oproti tomu měl žalovaný jen běžné výdaje, které byly odhadnuty na částku 4 000 Kč měsíčně. Majetkové poměry byly předchůdkyní žalobkyně ověřeny oproti předložené pracovní smlouvě na dobu neurčitou a výpisy z bankovního účtu za tři měsíce bezprostředně předcházející žádosti o zápůjčku. V případě druhé žádosti žalovaný uvedl, že má příjem ze samostatné výdělečné činnosti, který činí 18 573 Kč. Jiný příjem žalovaný neměl. Na výdajích pak žalovanému kromě běžných výdajů opět odhadovaných částkou 4 000 Kč měsíčně přibyly jiné splátky závazku u předchůdkyně žalobkyně ve výši 2 736 Kč měsíčně. Majetkové poměry v tomto případě byly osvědčeny oproti výpisům z bankovního účtu žalovaného za tři předcházející měsíce. Předchůdkyně žalobkyně pak vycházela ze zjištění, že v obou případech měl žalovaný i po úhradě svých závazků dostatečně velkou měsíční finanční rezervu pro to, aby mohl zápůjčky řádně splácet. 8. Výše uvedený postup předchůdkyně žalobkyně při ověřování relevantních poměrů žalovaného pro zjištění jeho schopnosti řádného plnění svých závazků soud považuje za dostatečně pečlivý a obezřetný. Informace uvedené žalovaným si předchůdkyně žalobkyně ověřovala oproti příslušným listinám. Pokud jde o běžné měsíční výdaje jedince, soud se ztotožňuje s uvedenou částkou 4 000 Kč, kterou lze obecně považovat za dostačující pro úhradu nezbytných očekávaných potřeb jedince. Předchůdkyně žalobkyně také učinila správně, pokud do později zjišťovaných poměrů žalovaného zahrnula i splátky na dříve poskytnutou zápůjčku. Pochybení soud spatřuje pouze v tom, že předchůdkyně žalobkyně si neověřila další příjmy žalovaného ve výši 10 000 Kč uvedené při první žádosti, ani blíže nezjišťovala jejich charakter a četnost. Nicméně i bez tohoto příjmu byl s ohledem na výdaje žalovaného jeho finanční zůstatek dostatečný. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel