11 C 321/2021-21 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 31 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do karty zákazníka oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. 2. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se zavázal vrátit v rámci 60 týdenních splátek společně s úrokem ve výši 4 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku zaplatil dne [datum], přičemž vrátil pouze 4 500 Kč. Tato úhrada byla započtena ve výši 3 433,36 Kč na úrok a ve výši 1 066,64 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Z důvodu prodlení žalovaného požadovala předchůdkyně žalobkyně uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 35 500 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 20 000 Kč, neuhrazených poplatků v celkové výši 11 500 Kč a účtovaného navýšení. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný písemně informován. Ani po postoupení pohledávky žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobkyně se žalobou domáhá úhrady pouze dlužné jistiny a poplatků (tj. bez navýšení požadovaného předchůdkyní žalobkyně). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 4 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, celkem tedy částku 36 000 Kč v rámci 60 týdenních splátek po 600 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Součástí smlouvy bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 19,27 % ročně po celou dobu trvání závazku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně, jak soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení s předžalobní výzvou ze dne [datum]. Oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný informován o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy na žalobkyni a vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 35 500 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu (dle podacího lístku byl dopis žalovanému odeslán dne [datum]). Skutečnost, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni, má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek. Z těchto listinných důkazů pak vyplývá, že pohledávka byla postoupena s účinností ke dni [datum]. Z předžalobní upomínky a podacího lístku soud dále zjistil, že žalovaný dluh i přes předchozí výzvu neuhradil. Svůj dluh splnil jen částečně, když zaplatil 4 500 Kč. Dluh žalovaného je pak tvořen neuhrazenou jistinou ve výši 20 000 Kč a neuhrazenými souvisejícími úhradami. Žalovanému byla poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě dluhu nejpozději do [datum], ale ani v té nic neuhradil. 5. K prokázání tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně ověřena, žalobkyně předložila kartu zákazníka (fakticky žádost o úvěr). Tato karta byla oběma smluvními stranami podepsaná dne [datum]. Z karty soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při žádosti sdělil. Bylo uvedeno, že v době žádosti o úvěr byl žalovaný rozvedený, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, neměl ani jedno nezaopatřené dítě a žil sám v nájmu. Z karty bylo dále zjištěno, že žalovaný měl příjem z hlavního pracovního poměru ve výši 24 000 Kč čistého měsíčně. Zaměstnání žalovaného a výše jeho příjmu bylo předchůdkyní žalobkyně ověřeno osobně, a dále osvědčeno oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Tento příjem byl jediným příjmem žalovaného. Ohledně měsíčních výdajů žalovaného bylo v kartě uvedeno, že je tvoří výdaje na bydlení (nájem) ve výši 6 500 Kč a ostatní výdaje ve výši 5 000 Kč. Druh bydlení žalovaného a výši nájmu předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti nájemní smlouvě. Do výdajů žalovaného byly zahrnuty i měsíční splátky jiného úvěru žalovaného u předchůdkyně žalobkyně ve výši 3 500 Kč s tím, že celková výše úvěru činila 32 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 9 000 Kč, který považovala za zůstatek dostatečný pro splácení sjednaných splátek. 6. Soud má za to, že výše uvedeným postupem předchůdkyně žalobkyně zjistila veškeré relevantní údaje o osobních a majetkových poměrech žalovaného, které by byly způsobilé omezit či vyloučit jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému postupovala dostatečně pečlivě a obezřetně, když si údaje uvedené žalovaným řádně ověřila a všechny informace hodnotila ve vzájemné souvislosti. Zjištěné poměry žalovaného tedy v době uzavírání předmětné smlouvy nezakládaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 11. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Soud posoudil závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. Na tento závazkový vztah soud aplikoval kromě obecných ustanovení také shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému