18 C 237/2020-52 — Okresní soud v Jihlavě

1. [příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost uhradit jí částku 20 149,14 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku spolu s poplatkem ve výši 12 961 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 467 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaná nesplácela řádně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni ke dni [datum] smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byla žalovaná informována. Ke dni postoupení činila pohledávka částku ve výši 29 159,44. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 28 % ročně z dlužné částky. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky ve výši 1 534,56 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky částkou 1 464,49 Kč, úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 701,42 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 13 701,42 Kč od [datum] do zaplacení. Schopnost žalované dlužnou částku splácet zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, které byly uvedeny v [anonymizováno] kartě. Tyto údaje ověřila dokumenty, uvedenými v zákaznické kartě. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem. 3. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] poskytl žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku včetně poplatku ve výši 12 961 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 467 Kč. Poplatek se skládá ze součtu kapitalizovaných smluvních úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 586 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 625 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 750 Kč. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti. 4. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně adresovaného žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 29 159,44 Kč s příslušenstvím. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že dopis byl žalované odeslán dne [datum]. 5. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že touto byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 31 888,15 Kč s příslušenstvím nejpozději do [datum]. Dle podacího lístku byla výzva odeslána žalované dne [datum]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazenou pohledávku. Způsob započítávání jednotlivých splátek na dlužnou pohledávku byl prokázán [anonymizována dvě slova]. 7. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že údaje o žalované byly vyplněny ve formuláři. Žalovaná uvedla, že žije s rodiči, a nemá žádnou vyživovací povinnost. Jako důvod zápůjčky uvedla neočekáváné výdaje. Dále uvedla, že je svobodná, vyučená. V kartě je uvedeno, že žalovaná pracuje pro [právnická osoba] na plný pracovní úvazek, což mělo být ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami. Svůj příjem uvedla ve výši 12 500 Kč čistého měsíčně. Výdaje byly uvedeny ve výši 3 000 Kč. Podle zatržených údajů a popisů měla být prověřena: pracovní smlouva, výplatní pásky (tři). 8. Po zhodnocení provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě níž byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách. Byla sjednána úroková sazba ve výši 28 % ročně. Žalovaná do doby postoupení pohledávky uhradila pouze část dluhu ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 20 149,14 Kč (13 701,42 Kč jako jistina a 6 447,72 Kč jako poplatek), kapitalizované smluvní úroky ve výši 1 534,56 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 464,49 Kč, smluvní úrok ve výši 28 % ročně z částky dlužné jistiny ve výši 13 701,42 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 13 701,42 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena písemnou smlouvou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum]. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum]. 9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 10. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil. 12. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 14. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 15. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované obě zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i půjčka, respektive zápůjčka podle terminologie užívané o. z., je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalované. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje, a to pracovní smlouva, výplatní pásky žalované, soud