21 C 276/2021-42 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 973,47 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] (dále též jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na částku 20 000 Kč, když finance žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta, se žalovaný zavázal spolu s částkou ve výši 16 372 Kč splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč. Tato částka je tvořena součtem úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když uhradil částku 8 800,01 Kč, která byla alokována částkou ve výši 4 526,53 Kč na jistinu a 4 273,48 Kč na sjednané příslušenství pohledávky. V důsledku prodlení žalovaného byl závazek zesplatněn ke dni 22. 1. 2019 a žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou požaduje ve výši 9 500 Kč za období od [datum] do [datum]. Dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaný na pohledávku neuhradil ničeho. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Ve vyjádření ze dne 30. 9. 2021 pak žalobkyně doplnila svá tvrzení s tím, že původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet vyhodnocením údajů sdělených žalovaným a jejich ověřením předloženými doklady. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 847 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 600 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 36 372 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od data podpisu smlouvy a každá následující splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět zápůjčky mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje informace o smlouvě s tím, že úvěr měl být úročen úrokem ve výši 15 % ročně a při prodlení s úhradou plateb byl žalovaný povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně ze splatné neuhrazené částky za každý den prodlení, smluvní pokutu 500 Kč za každou upomínku a oznámení a účelně vynaložené náklady ve výši 250 Kč za upomínku. 4. Dle žádosti o úvěr ze dne [datum] byl žalovaný zaměstnán na dobu určitou do [datum] u [právnická osoba], s. r. o., s příjmem 16 853 Kč měsíčně, příjem byl dle žádosti doložen výplatními páskami a pracovní smlouvou. Jeho měsíční výdaje činily celkem 7 590 Kč, z čehož 5 590 Kč bylo v žádosti o úvěr přiřazeno na bydlení a 2 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný a má jedno vyživované dítě do 26 let. V seznamu dluhů není uveden žádný dluh. Údaje poskytnuté žalovaným byly ověřeny dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], v níž bylo sjednáno prodloužení pracovního poměru na dobu určitou do [datum] namísto původního data [datum]. Dle potvrzení o příjmu ze dne [datum] činil průměrný měsíční příjem žalovaného 18 362 Kč. Z výplatních lístků žalovaného za období srpna až října 2017 se podává průměrný měsíční příjem ve výši 16 853 Kč. 5. Dle výpisu [anonymizováno] C/2 [číslo] byl žalovanému dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč s datem poslední předepsané splátky dne [datum]. Žalovaný měl celkem uhradit 36 372 Kč. Po uplynutí splatnosti úvěru pak měl žalovaný nadále dlužit částku 27 571,99 Kč, resp. 48 051,84 Kč při zohlednění zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty. 6. Smlouvou uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], který byl podán k poštovní přepravě dne 19. 1. 2021. Dne 8. 2. 2021 byl žalovaný vyrozuměn o předání věci do advokátní kanceláře a vyzván k úhradě závazku ve výši 48 250,13 Kč do 1. 3. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2021 odeslanou dne 17. 3. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 14. 4. 2021. 7. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti 20 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Dle nesporovaného tvrzení žalobkyně pak žalovaný uhradil 8 800,01 Kč. Další částky však neuhradil, proto byl následně vyzván k úhradě dlužné částky. 8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi původním věřitelem a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť původní věřitel žalovanému poskytl úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost sp