21 C 331/2021-42 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 149 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na částku 20 000 Kč, když žalovanému finance vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy, se žalovaný zavázal spolu s částkou ve výši 13 102 Kč splatit v 24 měsíčních splátkách po 1 380 Kč. Tato částka je tvořena součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 046 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 14 % ročně), odměnou za administrativní činnost, zpracování a flexibilní splácení ve výši 7 128 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu ve výši 2 928 Kč. Schopnost žalovaného splácet byla osvědčena informacemi poskytnutými žalovaným a ověřena z dokumentů předložených žalovaným. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 14 023,60 Kč a poplatek ve výši 8 125,40 Kč. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaný na pohledávku neuhradil ničeho. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Dle smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] byla tato uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek za administrativní činnost, zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 128 Kč, úrok ve výši 3 046 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši 2 928 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 33 102 Kč ve 24 měsíčních splátkách s tím, že prvních 23 splátek bylo po 1 380 Kč a poslední 24. splátka činila 1 362 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět zápůjčky mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. 4. Z tabulky umoření je zřejmá výše čerpaného úvěru, výše sjednané úrokové sazby, data splatnosti jednotlivých splátek a poměr, v jakém měly být splátky úvěru použity na umoření jistiny a dalších nákladů. Konkrétně z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný žalobkyni uhradil částku 11 040 Kč Poslední dílčí úhrada ve výši 1 380 Kč pak byla uhrazena dne 22. 3. 2019. 5. Smlouvou uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], jenž byl odeslán dle podacího lístku dne [datum], a obsahoval dále výzvu žalovanému k úhradě pohledávky do 10 dnů od doručení. 6. Předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021, která byla dle podacího lístku podána k přepravě dne 28. 6. 2021, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 13. 7. 2021. 7. V zákaznické kartě ze dne [datum] je u žalovaného v části„ druh bydlení“ vyplněno ubytovna, v části„ údaje o zaměstnání“ jsou vyplněny údaje o zaměstnavateli – [právnická osoba], v příjmech domácnosti je uveden čistý příjem žalovaného ve výši 19 398 Kč a další příjmy domácnosti 6 422 Kč, počet zdrojů příjmu žadatele 1, měsíční výdaje žalovaného jsou odhadnuty na 5 000 Kč měsíčně. Současně je v rubrice„ počet vyživovaných osob“ uvedeno 1. V části zákaznické karty označené jako„ ověřené dokumenty“ je zatrženo políčko výplatní pásky a dopsán údaj„ 4, 5/ 2018“ a políčko pracovní smlouva, za kterou je dopsáno„ [číslo] 2018“. 8. Z výplatních pásek bylo zjištěno, že v dubnu 2018 činil čistý příjem žalovaného 26 432 Kč, v květnu 2018 pak 26 518 Kč; pracovní smlouvu se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] měl žalovaný uzavřenu do [datum]. Dle dokladu o zajištění ubytování měl toto žalovaný zajištěno od [datum] do [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě také předžalobní výzvou. 9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne [datum], v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 24 měsíčními splátkami ve výši 1 380 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 14 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného a předložení dokladů. Žalovaný závazek splnil pouze částečně. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením ze dne [datum], zaslaným dne [datum], byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků do 10 dnů od doručení výzvy. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by uhradil jiné částky, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaný žalobkyni uhradil částku 11 040 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou. 10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, n