8 C 109/2021-22 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 692,48 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na částku 7 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy, což tento potvrdil svým podpisem. Zápůjčku se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 302 Kč ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč do [datum]. Souhrnný poplatek je tvořen součtem kapitalizovaných úroků (ve výši 29 % ročně) za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 278 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 643 Kč. Žalovaný svou povinnost platit nesplnil a ničeho neuhradil. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovaným a jejich ověřením předloženými doklady. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil právní osobnost žalobkyně. 4. Z dalších provedených listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] dle které žalovanému měla být poskytnuta částka ve výši 7 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na souhrnném poplatku částku ve výši 5 302 Kč, skládající se z částky 932 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku ve výši 29 % ročně, dále z částky 2 728 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky 1 642 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celková finanční částka ve výši 12 302 Kč měla být žalovaným uhrazena v hotovosti ve 45 týdenních splátkách s tím, že 44 splátek bylo určeno ve výši 274 Kč a 45. splátka ve výši 246 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] včetně přílohy soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] přičemž z čl. I odst. 1 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávku ze smlouvy o zápůjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 6. Z tabulky umoření je zřejmá výše„ čerpaného úvěru“ a výše sjednané úrokové sazby. Z tabulky nevyplývá, že by žalovaný na dluh cokoliv uhradil. 7. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 17 441,43 Kč ve lhůtě do [datum]; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána [datum]. 8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatelka s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 45 týdenními splátkami. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Žalobkyně ke svému tvrzení o zkoumání schopnosti splácet zápůjčku nenavrhla žádný důkaz. Tím, že se nedostavila k jednání, připravila se o možnost být poučena o neunesení důkazního břemene v tomto rozsahu. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem z téhož dne. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by cokoliv uhradil, učinil soud závěr, že žalovaný žalobkyni ani její právní předchůdkyni žádné finance nevrátil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne [datum]. 9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ2016“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ2016 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Na základě závěru o skutkovém stavu a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k dále uvedenému. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při předmětném právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by smlouvy měly souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na [webová adresa] či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www. [webová adresa], přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažil