8 C 117/2021-28 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 200 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na částku 6 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Zápůjčku spolu s úrokem ve výši 840 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (tj. 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když uhradila celkem 6 480 Kč a neuhrazena tak zůstala jistina zápůjčky ve výši 3 049,68 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 910,32 Kč. Dále pak právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] která byla zcela totožného znění jako smlouva předchozí. Svou povinnost z této smlouvy žalovaná splnila také pouze zčásti, když uhradila 4 200 Kč a neuhrazena zůstala jistina ve výši 4 805,53 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 434,47 Kč. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Právní osobnost žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku. 4. Ze„ smlouvy o půjčce“ [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 4 440 Kč, která měla být součtem částky 840 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 2 400 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek a částky 1 200 Kč jako poplatku za administrativní činnost. Celková finanční částka ve výši 10 440 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky, v jejichž čl. 1 je uvedeno, že v případě sjednání 58 splátek je úroková sazba 23,72 % ročně. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů vyplněných v zákaznické kartě, tj. z žalovanou tvrzených příjmů z hlavního pracovního poměru ve výši 8 000 Kč, dalších příjmů (označených jako„ alimenty“) ve výši 1 000 Kč, příjmů ze státní podpory ve výši 11 200 Kč a z přídavků ve výši 2 000 Kč. V zákaznické kartě je dále vyplněno, že žalovaná žije s rodiči a nemá žádné půjčky či úvěry, má dvě nezaopatřené děti. Mezi měsíčními výdaji domácnosti jsou zaznamenány nájem/inkaso ve výši 2 000 Kč, výdaje domácnosti ve výši 6 000 Kč a výdaje na telefon ve výši 200 Kč. Zatrženo v zákaznické kartě bylo, že úvěruschopnost žalované byla ověřena výplatními páskami, pracovní smlouvou a dokladem totožnosti. 6. Ze„ smlouvy o půjčce“ [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované opět poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 4 440 Kč, která měla být součtem částky 840 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 2 400 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek a částky 1 200 Kč jako poplatku za administrativní činnost. Celková finanční částka ve výši 10 440 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky, v jejichž čl. 1 je uvedeno, že v případě sjednání 58 splátek je úroková sazba 23,72 % ročně. 7. Právní předchůdkyně žalobkyně i v tomto případě posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů vyplněných v zákaznické kartě, tj. z žalovanou tvrzených příjmů z hlavního pracovního poměru ve výši 6 500 Kč, z dalších příjmů ve výši 6 100 Kč, z příjmů ze státní podpory ve výši 12 000 Kč a z přídavků ve výši 3 800 Kč. V zákaznické kartě je dále vyplněno, že žalovaná žije v podnájmu a nemá žádné půjčky či úvěry jinde, má však aktivní půjčku u předchůdkyně žalobkyně. Nadále má dvě nezaopatřené děti. Mezi měsíčními výdaji domácnosti jsou zaznamenány nájem/inkaso ve výši 4 000 Kč, výdaje domácnosti ve výši 8 000 Kč, splátky/půjčky/alimenty ve výši 800 Kč a výdaje na telefon ve výši 200 Kč. Zatrženo v zákaznické kartě bylo, že úvěruschopnost žalované byla ověřena výplatními páskami, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a dokladem totožnosti. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] v celkové výši 3 960 Kč a z titulu uzavřené smlouvy [číslo] v celkové výši 6 240 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smlouvy o půjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným dle podacího lístku dne [datum]. 9. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou dle podacího lístku žalované dne [datum], vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 21 353,63 Kč ve lhůtě do [datum]. 10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvy ze dnů [datum] a [datum], v nichž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované v obou případech finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 58 týdenními splátkami ve výši 180 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. [příjmení] žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná závazky splnila pouze částečně. Pohledávky z uzavřených smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků ve lhůtě do [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni uhradila na obě půjčky dohromady celkem částku 10 680 Kč. 11. Dle ustanovení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 3 písm. a) tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 9 odst. 1 pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s