8 C 93/2021-21 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 32 183 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na částku 22 000 Kč, která byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Zápůjčku se žalovaná zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 0717 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč. Souhrnný poplatek je tvořen součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 935 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 5 824 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 258 Kč. Schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splatit byla posouzena na základě informaci poskytnutých přímo žalovanou a porovnáním s doklady, které předložila. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti a uhradila pouze 5 600 Kč, takže neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 18 616,17 Kč a souhrnný poplatek ve výši 13 566,83 Kč. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaná na pohledávku neuhradila ničeho. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] dle které žalované měla být poskytnuta částka ve výši 22 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázals zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na souhrnném poplatku částku ve výši 19 017 Kč, skládající se z částky 3 935 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 5 824 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení zápůjčky a částky 9 258 Kč představující náklady za administrativní činnost a komfortní splácení. Celková finanční částka ve výši 41 017 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 60 týdenních splátkách s tím, že prvních 59 splátek bylo určeno ve výši 684 Kč a 60. splátka byla ve výši 661 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] a na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] přičemž z čl. I odst. 1 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávku ze smlouvy o zápůjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným dle podacího lístku dne [datum]. 6. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 41 522,90 Kč ve lhůtě do [datum]; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána [datum]. 7. Po zhodnocení provedených důkazů soud učinil závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu, na základě které byla téhož dne předána žalované k dočasnému užití částka 22 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných týdenních splátkách spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 017 Kč. Žalovaná uhradila dle nesporných tvrzení pouze částku 5 600 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno, přičemž předžalobní výzvou byla žalované určena lhůta pro plnění do [datum]. 8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na [webová adresa] či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www. [webová adresa], přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ale ke svým tvrzením nenavrhla žádný důkaz. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Soud proto uzavírá,