11 C 107/2022-22 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 26 993,84 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby a jejím doplnění uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě na internetové stránce žalobkyně, na které se žalovaný zaregistroval již ke dni [datum], kdy uhradil ověřovací poplatek ze svého účtu na účet žalobkyně ve výši 1 Kč. Na základě smlouvy byl žalovanému dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se zavázal uhradit v 6 splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0,7 % denně z částky úvěru za každý den čerpání úvěru do dne konečné splatnosti úvěru, nejpozději do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, neboť uhradil pouze první splátku ve výši 9 306,16 Kč splatnou dne [datum] a se zbývajícími splátkami byl žalovaný v prodlení. Částečnou úhradu žalovaného žalobkyně započetla na jistinu úvěru částkou 3 006,16 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru částkou 6 300 Kč. Dle žalobkyně žalovaný nic dalšího neuhradil, dluží tedy žalobkyni dosud neuhrazenou jistinu ve výši 26 993,84 Kč a poplatek za období od [datum] do [datum]. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou úvěru žalobkyně požaduje dále smluvní úrok z prodlení, který byl sjednán ve výši 0,5 % denně v případě prodlení o délce do 90 dnů, z dlužné jistiny úvěru od [datum] do [datum] a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,02 % denně v případě prodlení o délce více než 90 dnů rovněž z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně požaduje také smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každé prodlení s úhradou jednotlivé splátky (tj. ve výši 2 500 Kč, na kterou však byla provedena částečná úhrada žalovaným ve výši 1 000 Kč, žalobkyně tedy požaduje smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč) a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužných splátek úvěru za každý den trvání prodlení, kterou žalobkyně požaduje z dlužné jistiny úvěru od [datum] do [datum] ve výši 6 844,78 Kč. K tomu žalobkyně požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo]. Písemné vyhotovení smlouvy předložené soudu obsahuje podpis žalobkyně, namísto podpisu žalovaného je uveden kód SMS verifikace, který podporuje tvrzení žalobkyně o elektronickém způsobu uzavření smlouvy. Obdobně svědčí i potvrzení o provedené platbě, které stvrzuje úhradu 1 Kč z účtu žalovaného (jehož číslo je stejné jako v úvodní části smlouvy) na účet žalobkyně dne [datum]; právě tuto platbu žalobkyně považuje za verifikační platbu za účelem registrace žalovaného na svých webových stránkách. Ze smlouvy se podává, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému jako podnikateli peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Vyplacení těchto prostředků dokládá další potvrzení o provedení této platby na účet žalovaného dne [datum]. Z čl. II. a V. smlouvy soud zjistil, že žalovaný byl povinen tyto prostředky vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0,7 % z částky úvěru za každý den čerpání úvěru ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení v 6 měsíčních splátkách po 9 306,16 Kč (s poslední splátkou ve výši 9 306,09 Kč) počínaje dnem [datum] nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla v čl. VII. smlouvy ujednána možnost žalobkyně požadovat po žalovaném úrok z prodlení ve výši 0,5 % ze součtu dlužných splátek úvěru za každý započatý den prodlení v délce do 90 dnů a úrok z prodlení ve výši 0,02 % ze součtu dlužných splátek úvěru za každý započatý den prodlení v délce více než 90 dnů. Dále může žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze součtu dlužných splátek úvěru za každý započatý den prodlení. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z předmětné smlouvy o úvěru, který sestává z neuhrazené jistiny a příslušenství včetně úroků z prodlení a nákladů v souvislosti s mimosoudním vymáháním pohledávky, a to ve lhůtě 7 dnů. Dle podacího lístku byla výzva žalovanému odeslána dne [datum]. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Na základě zjištěných skutečností s přihlédnutím k výše citovanému zákonnému ustanovení s přihlédnutím k ustanovením § 561 odst. 1 a § 562 odst. 1 o. z. ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně a účinně elektronickým způsobem uzavřena smlouva o úvěru. Způsob, jakým byla smlouva uzavřena (tj. registrace na webových stránkách žalobkyně a následná akceptace smlouvy ze strany žalovaného zadáním SMS kódu) soud nezpochybňuje, naopak v tomto případě šlo takový způsob sjednání závazku očekávat vzhledem k podnikatelské činnosti obou účastníků. Právě podnikatelské oprávnění obou stran je důvodem, proč se soud podrobněji nezabýval formálními podmínkami posuzovaného právního jednání (srov. zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně splnila svůj závazek spočívající v poskytnutí sjednaného množství peněžních prostředků žalovanému. Pokud jde o závazek žalovaného tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, bylo prokázáno, že jej žalovaný splnil jen z části. Žalovaný nadto nárok žalobkyně nezpochybnil, ani neprokázal, že by poskytnutý úvěr vrátil v celé výši (nehledě na další„ sankční“ platby požadované žalobkyní). Pokud jde o poplatek, smluvené úroky z prodlení a smluvní pokuty, s přihlédnutím ke znění smlouvy není pochyb, že žalobkyni skutečně náleží (k úroku z prodlení srov. ustanovení § 1970 o. z., ke smluvní pokutě pak § 2048 o. z.). Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 67 071,10 Kč sestávající z požadované dlužné jistiny úvěru 26 993,84 Kč, poplatku kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] na částku 28 532,48 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 844,78 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, na které žalobkyni vzniklo právo podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se jedná o vzájemný závazek mezi podnikateli. Z důvodu prodlení žalovaného s plněním svého závazku pak soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení podle § 1970 o. z., a sice ve smluvené výši 0,5 % denně z dlužné jistiny od [datum] do [datum] a ve smluvené výši 0,02 % denně z jistiny od [datum] do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 2 180 Kč podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 556 Kč (při podání žaloby byl uhrazen soudní poplatek ve výši 1 080 Kč, po doplnění žaloby pak 1 416 Kč). Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 9 996 Kč.