11 C 141/2021-44 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 65 224,64 Kč s příslušenstvím. V podrobnostech uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) ve dnech [datum] a [datum] dvě smlouvy o zápůjčce. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy řádně posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznických karet oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o schopnosti žalovaného poskytnuté zápůjčky splácet. 2. Na základě smlouvy ze dne [datum] byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které se zavázal vrátit v rámci 60 týdenních splátek společně s poplatkem ve výši 27 223 Kč sestávajícím z úroku ve výši 7 155 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), poplatkem za zpracování a doručení ve výši 9 380 Kč a poplatkem za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 10 688 Kč nejpozději do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný splátky řádně nehradil, poslední uhradil dne [datum], přičemž vrátil pouze 38 980 Kč. Zbývající dlužná částka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný písemně informován. Po postoupení pohledávky nicméně svůj dluh neuhradil. Postoupena byla pohledávka ve výši 46 941,37 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 16 744,32 Kč, poplatku ve výši 10 509,11 Kč a navýšení účtovaného předchůdkyní žalobkyně. Nárok žalobkyně představuje pouze dlužnou jistinu a poplatek. Obdobná tvrzení se vztahují i na druhou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč, které se zavázal vrátit v rámci 18 měsíčních splátek společně s poplatkem ve výši 21 170 Kč sestávajícím z úroku ve výši 8 087 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), poplatkem za zpracování a doručení ve výši 8 486 Kč a poplatkem za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4 597 Kč nejpozději do [datum]. Dle žalobkyně ani v tomto případě žalovaný nehradil splátky řádně, poslední uhradil dne [datum], přičemž vrátil pouze 15 050 Kč. Rovněž tato pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] Ani v tomto případě po postoupení pohledávky žalovaný nic neuhradil. Postoupena byla pohledávka ve výši 54 771,21 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 25 228,49 Kč, poplatku ve výši 12 742,72 Kč a účtovaného navýšení. Z této smlouvy se žalobkyně opět domáhá zaplacení pouze dlužné jistiny a poplatku. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je státní příslušník Ukrajiny, tedy státu mimo prostor Evropské unie, který měl v době uzavření předmětných smluv a zahájení řízení bydliště na území České republiky, soud se nejprve zabýval otázkou své příslušnosti a otázkou rozhodného práva. 4. Dle ustanovení Čl. 48 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, publikované ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 123/2002 Sb.m.s., ve znění Protokolu mezi českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění tato smlouva (publikováno pod č. 77/2008 Sb.m.s.), dále jen smlouva, se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Dle odst. 2 téhož článku smlouvy jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku (pokud jde o nemovitý majetek). Dle odst. 5 téhož článku smlouvy má pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. 5. Též dle obecného ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Dle § 85 ZMPS pak může být pravomoc českých soudů ve věcech závazkových a jiných majetkových práv založena také ujednáním stran v písemné formě. Věcnou příslušnost českých soudů nelze však takovým ujednáním měnit. Dle § 8 odst. 1 ZMPS české soudy postupují v řízení podle českých procesních předpisů s tím, že strany mají rovné postavení při uplatňování svých práv. Dle § 9 odst. 1 ZMPS se způsobilost cizince být účastníkem řízení a jeho procesní způsobilost řídí právním řádem státu, v němž má cizinec obvyklý pobyt (obdobně je upravena způsobilost fyzické osoby dle Čl. 22 odst. 1 smlouvy); stačí však, je-li způsobilý podle českého právního řádu. 6. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že pravomocnými k rozhodnutí předmětného sporu jsou české soudy (ve spojení s § 84 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), také příslušný podepsaný soud) a rozhodným právem v této věci, a to procesním i hmotným, je právo české. 7. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani prostřednictvím svého opatrovníka, a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalovaného. 8. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Soudu byla jako důkaz předložena dvě písemná vyhotovení smluv, a to smlouva ze dne [datum] [číslo] smlouva ze dne [datum] [číslo]. Obě smlouvy jsou podepsány předchůdkyní žalobkyně i žalovaným jako potvrzení toho, že žalovanému byly vždy v hotovosti poskytnuty dohodnuté peněžní prostředky. Ze smlouvy ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které se zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 27 223 Kč sestávajícím z úroku ve výši 7 155 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 9 380 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 10 688 Kč, celkem tedy částku 67 223 Kč v rámci 60 týdenních splátek po 1 121 Kč (s poslední splátkou ve výši 1 084 Kč) s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy ze dne [datum] potom soud zjistil, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč, které se zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 21 170 Kč sestávajícím z úroku ve výši 8 087 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 486 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 597 Kč, celkem tedy částku 54 170 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 010 Kč (s poslední splátkou ve výši 3 000 Kč), počínaje posledním dnem měsíce po uzavření smlouvy. Součástí obou smluv je ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 29,00 % p.a. jako pevné po celou dobu trvání smlouvy. 9. Ani v jednom případě žalovaný nehradil sjednané splátky řádně, jak soud zjistil především z přehledů plateb. Tyto listinné důkazy osvědčují, že na smlouvu ze dne [datum] žalovaný uhradil právě 38 980 Kč a na smlouvu ze dne [datum] pak 15 050 Kč. Po započtení částečné úhrady zůstal na jistině v prvním případě nedoplatek ve výši 16 744,32 Kč, v druhém případě 25 228,49 Kč. Ve spojení s předžalobní upomínkou je pak zřejmé, že částečná úhrada byla započtena jak na jistinu, tak i na příslušný poplatek, přičemž na poplatku zbývá k úhradě částka 10 509,11 Kč, resp. 12 742,72 Kč. K úhradě dlužných částek byl žalovaný opakovaně upomínán, jak se podává z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum]. Oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný současně informován o postoupení pohledávky z obou smluv na žalobkyni. Skutečnost, že pohledávky z předmětných smluv byly postoupeny na žalobkyni, má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy - seznamu postupovaných pohledávek. Ačkoliv obě výzvy byly dle podacích lístků žalovanému prokazatelně odeslány, žalovaný již na svůj dluh nic neuhradil. 10. K prokázání tvrzení, že před uzavřením každé smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila zákaznické karty (fakticky žádosti o zápůjčky) sepsané dne [datum] a [datum]. Obě karty obsahují základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při každé žádosti uvedl. Ze všech karet se podává, že žalovaný byl v době žádosti o zápůjčky ženatý, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, měl vyživovací povinnost k jedné další osobě a žil v nájmu. V obou případech pak byly důvodem pro podání žádosti jiné, blíže neuvedené skutečnosti. V obou případech pak žalovaný uvedl, že měl příjem pouze z plného pracovního úvazku na dobu neurčitou, vždy přes 25 000 Kč čistého měsíčně. Zaměstnání žalovaného a výše jeho příjmu byla předchůdkyní žalobkyně vždy ověřena oproti předložené pracovní smlouvě a výpisům z bankovního účtu. Pokud jde o měsíční výdaje žalovaného, v obou případech byly uvažován