11 C 178/2021-30 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 35 282,30 Kč s příslušenstvím. V podrobnostech žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) ve dnech [datum] a [datum] dvě smlouvy o zápůjčce. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznických karet oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o schopnosti žalovaného poskytnuté zápůjčky splácet. 2. Na základě smlouvy ze dne [datum] byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které se zavázal vrátit v rámci 24 měsíčních splátek společně s poplatkem ve výši 17 480 Kč sestávajícím z úroku ve výši 5 933 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), poplatkem za zpracování a doručení ve výši 4 856 Kč a poplatkem za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 6 691 Kč nejpozději do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne [datum], přičemž vrátil pouze 12 460,34 Kč. Zbývající dlužná částka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný písemně informován. Po postoupení pohledávky nicméně svůj dluh neuhradil. Postoupena byla pohledávka ve výši 31 085,99 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 13 092,19 Kč, poplatku ve výši 8 537,33 Kč a navýšení účtovaného předchůdkyní žalobkyně. Nárok žalobkyně však představuje pouze dlužnou jistinu a poplatek. Obdobná tvrzení se vztahují i na druhou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázal vrátit v rámci 60 týdenních splátek společně s poplatkem ve výši 8 917 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 789 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 4 180 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč nejpozději do [datum]. Dle žalobkyně ani v tomto případě žalovaný svůj dluh nehradil řádně, neboť poslední splátku uhradil dne [datum], přičemž vrátil pouze 4 939,66 Kč. Rovněž tato pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] Ani v tomto případě po postoupení pohledávky žalovaný nic neuhradil. Postoupena byla pohledávka ve výši 19 252,78 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 753,84 Kč, poplatku ve výši 5 898,94 Kč a účtovaného navýšení. Nicméně žalobou žalobkyně žádá opět pouze úhradu dlužné jistiny a poplatku. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 17 840 Kč sestávajícím z úroku ve výši 5 933 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 856 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 691 Kč, celkem tedy částku 35 480 Kč v rámci 24 měsíčních splátek po 1 479 Kč (s poslední splátkou ve výši 1 463 Kč) s tím, že první splátka je splatná poslední den měsíce po uzavření smlouvy. Mezi týmiž stranami byla uzavřena další smlouva o zápůjčce [číslo]. Předložené písemné vyhotovení smlouvy osvědčuje, že byla uzavřena dne [datum]. Podpisy stran na smlouvě i v tomto případě potvrzují, že žalovanému byl poskytnut předmět smlouvy, tj. peněžité prostředky ve výši 10 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 8 917 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 789 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč, celkem tedy částku 18 917 Kč v 60 týdenních splátkách po 316 Kč (s poslední splátkou ve výši 273 Kč), počínaje posledním dnem týdne po uzavření smlouvy. Součástí obou smluv je ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 29,00 % p.a. jako pevné po celou dobu trvání smlouvy. 5. Ani v jednom případě žalovaný nehradil sjednané splátky řádně, jak soud zjistil především z přehledů plateb. Tyto listinné důkazy osvědčují, že na smlouvu ze dne [datum] žalovaný uhradil právě 12 460,34 Kč a na smlouvu ze dne [datum] pak 4 939,66 Kč. Po započtení částečné úhrady tak v prvním případě byl žalovaný povinen doplatit na jistinu 13 092,19 Kč, v druhém případě 7 753,84 Kč. Ve spojení s předžalobní upomínkou je pak zřejmé, že částečná úhrada byla započtena jak na jistinu, tak i na příslušný poplatek. Dlužná výše poplatku tedy odpovídá rozdílu mezi částečnou úhradou a dlužnou jistinou. K úhradě dlužných částek byl žalovaný opakovaně upomínán, jak se podává z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum]. Oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný současně informován o postoupení pohledávky z obou smluv na žalobkyni. Skutečnost, že pohledávky z předmětných smluv byly postoupeny na žalobkyni, má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy - seznamu postupovaných pohledávek. Ačkoliv obě výzvy byly dle podacích lístků žalovanému prokazatelně odeslány, žalovaný již na svůj dluh nic neuhradil. 6. K prokázání tvrzení, že před uzavřením každé smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila zákaznické karty (fakticky žádosti o zápůjčky) ze dne [datum] a [datum]. Obě karty obsahují základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při každé žádosti uvedl. Z karty ze dne [datum] se podává, že žalovaný byl v době žádosti o zápůjčku rozvedený, žil na ubytovně, měl vyživovací povinnost k jedné další osobě a jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské. Žalovaný uvedl, že má příjem z invalidního důchodu ve výši 5 357 Kč a k tomu další příjem ve výši 4 500 Kč, celkem 9 857 Kč měsíčně. Výše příjmu byla předchůdkyní žalobkyně osvědčena oproti předloženým výplatním páskám. Jako měsíční výdaje žalovaného byly uvažovány odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč. Současně bylo ověřeno, že žalovaný neměl jiný úvěrový závazek. Předchůdkyně žalobkyně tedy vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalovaného ve výši téměř 7 000 Kč, který považovala za zůstatek dostatečný pro splácení požadované zápůjčky ve výši 18 000 Kč v měsíčních splátkách. Pokud jde o druhou kartu ze dne [datum], tato dokládá, že v době žádosti o druhou zápůjčku se osobní poměry žalovaného nezměnily – stále byl rozvedený, žil na ubytovně, jedinou změnou bylo, že již neměl žádnou vyživovací povinnost. Jeho příjem z invalidního důchodu činil 5 650 Kč a dosahoval i dalších příjmů ve výši 11 000 Kč, celkem tedy 16 650 Kč. I v tomto případě byl příjem ověřen oproti výplatním páskám. Pokud jde o měsíční výdaje žalovaného, byly uvažovány odhadnuté měsíční výdaje ve výši 4 500 Kč a nově také měsíční splátky předchozí zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Předchůdkyně žalobkyně v tomto případě vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalovaného ve výši přes 12 000 Kč, který považovala za zcela dostačující pro splácení požadované zápůjčky ve výši 10 000 Kč v týdenních splátkách. 7. Na základě výše zjištěných skutečností soud může uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného pečlivě. V postupu předchůdkyně žalobkyně nebyly shledány žádné nedostatky. V obou případech byly údaje uvedené žalovaným řádně ověřeny, v úvahu byly brány jednotlivé aspekty způsobu života žalovaného. K takto zjištěným údajům tedy mohlo být přistupováno jako k pravdivým. Pokud předchůdkyně žalobkyně pokaždé dospěla k závěru, že žalovaný disponoval dostatečným měsíčním zůstatkem a byl tedy schopen splátky zápůjček řádně splácet, byl to závěr opodstatněný. Způsob, jakým předchůdkyně žalobkyně přistupovala ke zjištění skutečných poměrů žalovaného, nezavdává pochybnosti ani vzhledem k osobnosti žalovaného, zejména jeho nejvyššímu dosaženému vzdělání, pro které bylo nutné v oblasti nakládání s finančními prostředky přistupovat k žalovanému šetrněji. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce u