11 C 21/2022-22 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 192 712,20 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum]. V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě smlouvy byly žalované dne [datum] na její účet poskytnuty sjednané peněžní prostředky ve výši 500 000 Kč, které se zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 8,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 9 083,89 Kč splatných vždy 20. dne v měsíci počínaje dnem [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná se opakovaně dostávala do prodlení s řádnou úhradou splátek, a proto ke dni [datum] zesplatnila celý neuhrazený dluh. Žalovaná byla povinna žalobkyni uhradit celkem částku 525 657,19 Kč, která představuje neuhrazenou jistinu ve výši 492 731 Kč, úrok ve výši 12 051,05 Kč a úrok z prodlení ve výši 20 875,14 Kč, neboť žalovaná byla povinna v případě prodlení hradit smluvní úrok z prodlení ve výši 20 % p. a. z dlužných částek. Žalovaná dne [datum] uhradila částku 300 018,80 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu úvěru. Poté již žalovaná nic neuhradila. Nárok žalobkyně ve výši 192 712,20 Kč tedy představuje dlužnou jistinu úvěru po částečné úhradě, přičemž příslušenství tvoří úrok a úrok z prodlení v kapitalizované výši i procentní sazbě. Kromě jistiny úvěru žalobkyně požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť předmětný nárok vyplývá ze vzájemného závazku mezi podnikateli. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci a co za řízení vyšlo najevo, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Soudu bylo předloženo písemné vyhotovení smlouvy o úvěru [číslo], jejímiž stranami je na straně banky žalobkyně a na straně klienta žalovaná. Smlouva je datována ke dni [datum], nicméně není opatřena podpisem ani jedné smluvní strany. Žalobkyně netvrdila, ani ze smlouvy a úvěrových obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy, nevyplývá, že by smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Soud však nemá pochyb o tom, že smlouva mezi účastníky byla skutečně uzavřena, neboť doložený výpis z účtu obsahující transakční historii osvědčuje, že částku 500 000 Kč, která byla předmětem smlouvy, žalovaná čerpala dne [datum]. Z toho důvodu lze (s přihlédnutím ke znění smlouvy) považovat za pravdivé i tvrzení žalobkyně, že žalovaná byla povinna vyčerpané peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 8,90 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách po 9 083,89 Kč splatných vždy 20. den každého měsíce počínaje dnem [datum] nejpozději do [datum]. Předmětný úvěr byl žalované poskytnut za účelem vybavení provozovny. V čl. II odst. 4 smlouvy byla ujednána povinnost žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 20 % p. a. z každé splatné a nezaplacené částky úvěru (kromě úroku). Součástí smlouvy je příloha [číslo] obsahující prohlášení žalované o tom, že k jiným subjektům nemá žádné vzájemné závazky či vazby, včetně závazků po splatnosti. Z výpisu soud dále zjistil, že žalovaná skutečně nehradila sjednané splátky řádně. Z oznámení ze dne [datum] má soud za prokázané, že ke dni [datum] žalobkyně zesplatnila celý neuhrazený dluh. Z výpisu a předžalobní upomínky ze dne [datum] pak vyplývá, že dluh žalované činil 525 657,19 Kč (z toho na jistině 492 731 Kč) a byl úročen dvacetiprocentním ročním úrokem z prodlení. Předžalobní upomínkou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu, výzva byla podle podacího archu žalované téhož dne odeslána. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud posoudil předmětný závazek mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru podle § 2935 a násl. o. z. Žalobkyně prokázala, že splnila svůj závazek a poskytla žalované sjednané peněžní prostředky. Žalovaná již svůj závazek nesplnila, neboť nehradila sjednané splátky řádně a dostala se do prodlení. Jak vyplývá z listinných důkazů, dluh žalované činil 525 657,19 Kč, na jehož úhradu má žalobkyně právo. Pokud v žalobě žádala úhradu nižší částky s poukázáním na to, že žalovaná ještě na dluh částečně plnila (ačkoliv toto tvrzení není podloženo žádným důkazem), lze návrhu bez dalšího vyhovět. Soud tedy přiznal žalobkyni částku 226 838,39 Kč sestávající z požadované dlužné částky 192 712,20 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného na částku 12 051,05 Kč, smluvního úroku z prodlení kapitalizovaného na částku 20 875,14 Kč a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť soud má za prokázané, že se jedná o vzájemný závazek mezi podnikateli. Soud dále přiznal žalobkyni úrok ve smluvené výši 8,9 % ročně, a to z dlužné jistiny před a po částečné úhradě, a ze stejných položek také smluvený úrok z prodlení ve výši 20 % ročně. Tento úrok z prodlení může být žalobkyni přiznán, neboť v mezích § 1970 o. z. je to dovolené ujednání. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění neshledal důvody. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 8 820 Kč podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 5 745,60 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 7 709 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 40 814,60 Kč.