11 C 210/2022-21 — Okresní soud v Jihlavě

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 14 229,04 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené náhrady nákladů vynaložených žalobkyní na hrazené zdravotní služby v souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, kterým způsobil pojištěnce žalobkyně poškození zdraví. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, zjistil soud následující skutečnosti. Žalovaný se dopustil protiprávního jednání vůči [jméno] [příjmení], narozené [datum], když jí dne [datum] při fyzickém napadení způsobil poškození zdraví, v důsledku kterého musela být ošetřena v [nemocnice] (uvedené soud zjistil z rozhodnutí Magistrátu města Jihlavy, správního odboru č. j. [spisová značka] [číslo], ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], a ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum]). Žalobkyně za [jméno] [příjmení] jako svého pojištěnce uhradila v souvislosti s léčením částku 14 229,04 Kč, podle vyúčtování zdravotní péče je v této částce zahrnuta doprava poškozené do zdravotního zařízení, veškerá nutná vyšetření i ústavní léčení. Náhradu této částky žalobkyně požadovala po žalovaném, jak vyplývá z výzvy ze dne [datum], která má charakter předžalobní upomínky. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Na základě zjištěných skutečnosti s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že žalovaný svým protiprávním jednání, které bylo prokázáno, porušil obecnou prevenční povinnost zakotvenou v § 2900 o. z., a je tudíž zodpovědný za způsobené poškození zdraví. Žalobkyně v řízení prokázala, že v důsledku jednání žalovaného vznikla jejímu pojištěnci újma na zdraví, které vyžadovalo léčení. Náklady spojené s léčbou pak žalobkyně za svého pojištěnce uhradila. V souladu s § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném náhradu vynaložených nákladů. Žalovaný nárok žalobkyně nezpochybnil, ani neprokázal, že by dluh žalobkyni uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení, na který vzniklo žalobkyni právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a paušální náhrady nákladů za 2 úkony (odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 2x 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 000 Kč.