11 C 216/2021-36 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 53 276 Kč s příslušenstvím. V podrobnostech uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) ve dnech [datum], [datum] a [datum] tři smlouvy o zápůjčce. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy řádně posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznických karet oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných informací předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnuté zápůjčky splácet. 2. K nárokům žalobkyně ze všech smluv se vztahují obdobná skutková tvrzení. Na základě smluv byly žalovanému (postupně) poskytovány následující peněžní prostředky – 15 000 Kč, 20 000 Kč a 18 000 Kč Tyto prostředky se žalovaný zavázal vrátit vždy společně s poplatkem ve výši 13 125 Kč, resp. 17 333 Kč, resp. 12 918 Kč v pravidelných týdenních splátkách. Dle žalobkyně žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, poslední splátku uhradil vždy [datum], ačkoliv dle smluv měly být zápůjčky spláceny ještě déle. Na první smlouvu žalovaný uhradil pouze 22 069,24 Kč, na druhou pak 13 801 Kč a na třetí 7 229,76 Kč. Zbývající neuhrazené části dluhu předchůdkyně žalobkyně vždy postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovaného o tom písemně informovala. Po postoupení pohledávek žalovaný již ničeho neuhradil. Postupované pohledávky byly tvořeny neuhrazenými jistinami zápůjček, neuhrazenými poplatky a navýšením účtovaným předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Nárok žalobkyně tedy představuje neuhrazená jistina a poplatek – v případě smlouvy ze dne [datum] to je jistina ve výši 2 131,90 Kč a poplatek ve výši 3 923,86 Kč, u druhé smlouvy ze dne [datum] se jedná o jistinu ve výši 13 408,29 Kč a poplatek ve výši 10 123,71 Kč a v případě třetí smlouvy ze dne [datum] pak o jistinu ve výši 14 332,45 Kč a poplatek 9 355,79 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Soudu byla jako důkaz předložena tři písemná vyhotovení smluv, a to smlouva ze dne [datum] [číslo] smlouva ze dne [datum] [číslo] smlouva ze dne [datum] [číslo]. Všechny smlouvy jsou podepsány předchůdkyní žalobkyně i žalovaným jako potvrzení toho, že žalovanému byly vždy v hotovosti poskytnuty dohodnuté peněžní prostředky. Podle první smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, podle druhé smlouvy 20 000 Kč a podle třetí pak 18 000 Kč. Ze smlouvy ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 13 125 Kč sestávajícím z úroku ve výši 2 683 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 830 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 612 Kč, celkem tedy 28 125 Kč v 60 týdenních splátkách po 469 Kč (s poslední splátkou ve výši 454 Kč) s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že poskytnuté prostředky měl žalovaný povinnost vrátit společně s poplatkem ve výši 17 333 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3 577 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5 340 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 8 416 Kč, celkem tedy 37 333 Kč v 60 týdenních splátkách po 623 Kč (s poslední splátkou ve výši 576 Kč) s tím, že první splátka je splatná rovněž 7. den od data uzavření smlouvy. Konečně ze smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl povinen poskytnuté prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 12 918 Kč sestávajícím z úroku ve výši 2 396 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 856 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5 666 Kč, celkem tedy 30 918 Kč v 45 týdenních splátkách po 688 Kč (s poslední splátkou ve výši 646 Kč) s tím, že první splátka je i v tomto případě splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Součástí všech smluv bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 29,00 % p.a. jako pevné po celou dobu trvání smluv. 5. Ani v jednom případě žalovaný nehradil sjednané splátky řádně, jak soud zjistil především z přehledů plateb. Tyto listinné důkazy osvědčují, že na smlouvu ze dne [datum] žalovaný uhradil právě 22 069,24 Kč, na smlouvu ze dne [datum] pak 13 801 Kč a na smlouvu ze dne [datum] celkem 7 229,76 Kč. Po započtení částečné úhrady v prvním případě zůstal na jistině nedoplatek ve výši 2 131,90 Kč, ve druhém případě 13 408,29 Kč a ve třetím 14 332,45 Kč. Ve spojení s předžalobní upomínkou je pak zřejmé, že částečná úhrada byla započtena jak na jistinu, tak i na příslušný poplatek. Dlužná výše poplatku tedy odpovídá rozdílu mezi částečnou úhradou a dlužnou jistinou, tj. neuhrazený poplatek ve výši 3 923,86 Kč, resp. 10 123,71 Kč, resp. 9 355,79 Kč. K úhradě dlužných částek byl žalovaný opakovaně upomínán, jak se podává z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum]. Oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný současně informován o postoupení pohledávky ze všech smluv na žalobkyni. Skutečnost, že pohledávky z předmětných smluv byly postoupeny na žalobkyni, má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy - seznamu postupovaných pohledávek. Ačkoliv obě výzvy byly dle podacích lístků žalovanému prokazatelně odeslány, žalovaný již na svůj dluh nic neuhradil. 6. K prokázání tvrzení, že před uzavřením každé smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila zákaznické karty (fakticky žádosti o zápůjčky) sepsané dne [datum], [datum] a [datum]. Všechny karty obsahují základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při každé žádosti uvedl. Ze všech karet se podává, že žalovaný byl v době žádosti o zápůjčky svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, měl vyživovací povinnost k jedné další osobě a žil v nájmu (při třetí žádosti uvedl, že bydlí s rodiči). V prvním případě bylo důvodem žádosti o zápůjčku vybavení domácnosti, v druhém případě opravy a rekonstrukce a v třetím případě neočekávané výdaje. Ve všech případech žalovaný uvedl, že měl příjem z plného pracovního úvazku na dobu neurčitou, nejprve ve výši 23 000 Kč, potom 25 678 Kč a naposledy ve výši 25 679 Kč, k němuž se přidal i ostatní příjem žalovaného ve výši 5 000 Kč. Zaměstnání žalovaného a výše jeho příjmu byla předchůdkyní žalobkyně ověřena oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Pokud jde o měsíční výdaje žalovaného, vždy byly uvažovány odhadované měsíční výdaje (ve výši 7 500 Kč, 6 500 Kč a 5 500 Kč), s nimiž se zohledňovaly i měsíční splátky jiných úvěrových závazků žalovaného. V prvním případě to byly splátky úvěru poskytnutého jinou společností (tzv. externí splátky) ve výši 7 000 Kč, v druhém případě se k těmto splátkám přidaly i splátky jiného úvěru poskytnutého předchůdkyní žalobkyně (tzv. interní splátky) ve výši 1 876 Kč a ve třetím případě externí splátky činily 7 500 Kč a interní 4 368 Kč. Předchůdkyně žalobkyně tedy vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 8 500 Kč, resp. 10 300 Kč, resp. 13 300 Kč, který považovala za zůstatek dostatečný pro splácení příslušné požadované zápůjčky v týdenních splátkách. 7. Na základě výše zjištěných skutečností soud může uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně ve všech případech posoudila úvěruschopnost žalovaného pečlivě. V postupu předchůdkyně žalobkyně nebyly shledány žádné nedostatky. Údaje uvedené žalovaným byly vždy řádně ověřeny. K takto zjištěným údajům tedy mohlo být přistupováno jako k pravdivým. V úvahu byly brány jednotlivé aspekty způsobu života žalovaného, jenž byly vzájemně hodnoceny. Pokud předchůdkyně žalobkyně pokaždé dospěla k závěru, že žalovaný disponoval dostatečným měsíčním zůstatkem a byl tedy schopen splátky zápůjček řádně splácet, byl to závěr opodstatněný. Způsob, jakým předchůdkyně žalobkyně přistupovala ke zjištění skutečných poměrů žalovaného, nezavdává pochybnosti ani vzhledem k osobnosti žalovaného, zejména jeho nejvyššímu dosaženému vzdělání, pro které bylo nutné v oblasti nakládání s finančními prostředky přistupovat k žalovanému šetrněji. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelsk