11 C 220/2022-14 — Okresní soud v Jihlavě

Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 510 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá proti žalované z titulu jízdy prostředkem veřejné hromadné dopravy dne [datum] bez zaplaceného jízdného. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná se přepravovala v [obec] prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně (Dopravní podnik [územní celek], a.s.), a to dne [datum] na trolejbusové lince [anonymizováno]. Na výzvu kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem, a následně nezaplatila jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, k jejichž úhradě byla kontrolorem na místě vyzvána. Výše jízdného a přirážky k němu vyplývá ze smluvních přepravních podmínek právního předchůdce žalobkyně a tarifu jízdného platných ke dni provedené přepravní kontroly. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno se současnou výzvou k úhradě dluhu. Žalovaná byla k úhradě dluhu opětovně vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o přepravě osob podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. V souladu s § 37 odst. 5 písm. b) a c) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, dále v souladu s vyhláškou č. 175/2000 Sb. a smlouvou o přepravě vzniklo žalobkyni právo na úhradu jízdného ve výši 10 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, neboť žalovaná v okamžiku uzavření smlouvy o přepravě porušila svoji povinnost zaplatit stanovené jízdné. Žalovaná nárok žalobkyně nezpochybnila, ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 489 Kč.