11 C 221/2022-23 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 14 292 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím jejího webového rozhraní. K procesu uzavírání smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaný se registroval na internetových stránkách žalobkyně, zadal své osobní údaje za účelem ověření jeho identity a ze svého účtu zaslal na účet žalobkyně ověřovací platbu ve výši 1 Kč. Poté podal žádost o úvěr a následně vyjádřil souhlas jak se zněním smlouvy o úvěru, předsmluvními informace, tak i všeobecnými obchodními podmínkami, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do databáze SOLUSevidující dluhy spotřebitelů a vycházela z informací získaných od žalovaného, který elektronicky vyplnil dotazník, v němž uvedl své osobní a majetkové poměry. Údaje uvedené žalovaným pak žalobkyně telefonicky ověřila přímo s žalovaným na telefonním čísle uvedeném v žádosti. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalovanému na jeho účet dne [datum] poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které byl žalovaný povinen vrátit společně s úrokem ve výši 0,9 % denně (ve výši 13 315,35 Kč), celkem tak 25 315,35 Kč v 6 splátkách po 4 289,36 Kč (s poslední splátkou ve výši 3 868,55 Kč) s první splátkou splatnou dne [datum], nejpozději do [datum]. Žalovaný však na poskytnutý úvěr nic nezaplatil. Žalobkyně proto požaduje také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené jistiny 12 000 Kč od [datum] do [datum], tj. ve výši 2 292 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Soudu bylo předloženo písemné vyhotovení smlouvy opatřené pouze podpisem žalobkyně; namísto podpisu žalovaného bylo uvedeno rodné číslo a číselný kód znázorňující IP adresu žalovaného. Tyto skutečnosti společně se zněním smlouvy a čl. 4 všeobecných obchodních podmínek dokládají, že smlouva byla mezi účastníky skutečně uzavřena v elektronické podobě tak, jak tvrdila žalobkyně. Všeobecné obchodní podmínky v uvedené článku dokonce stanoví přesný postup při uzavírání smlouvy prostředky komunikace na dálku (včetně registrace na stránkách žalobkyně) přesně tak, jak uváděla žalobkyně v žalobních tvrzeních. Konečně i potvrzení o provedené verifikační platbě ve výši 1 Kč z účtu žalovaného na účet žalobkyně dne [datum] svědčí o pravdivých tvrzeních žalobkyně. Ze znění smlouvy soud dále zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho blíže specifikovaný bankovní účet částku 12 000 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že tato částka byla skutečně poskytnuta na účet žalovaného dne [datum]. Na základě potvrzení o vedení účtu žalobkyně není pochyb o tom, že účet využívaný při zmíněných transakcích patřil skutečně žalobkyni. Ve smlouvě si strany současně ujednaly, že smlouva je uzavřena okamžikem poskytnutí peněžních prostředků na účet žalovaného. Podle smlouvy byl žalovaný povinen poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokovou sazbou 0,9 % z vypůjčené částky denně v 6 měsíčních splátkách po 4 289,36 Kč (s poslední splátkou ve výši 3 868,55 Kč), jejichž splatnost je specifikována mimo jiné ve faktuře ke smlouvě vystavené dne [datum]. Délka trvání závazku tak byla stanovena splatností první splátky dne [datum] a poslední splátky dne [datum]. Faktura dále potvrzuje, že finanční prostředky byly žalovanému zaslány právě dne [datum]. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla ve smlouvě ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, ohledně které je žalovaný v prodlení. Veškeré uvedené informace byly žalovanému poskytnuty také ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Soudu byla dále předložena předžalobní výzva ze dne [datum], z níž vyplývá, že žalovaný ke dni splatnosti poslední splátky dne [datum] na předmětný úvěr neprovedl ani jednu platbu. Byl proto vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 25 315,35 Kč tvořeného jistinou a úrokem, a kromě toho také k úhradě smluvní pokuty za každý den prodlení, a to nejpozději do [datum]. Podle podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne [datum]. 4. K prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila dotazník, který žalovaný vyplnil v elektronické podobě dne [datum]. Z dotazníku soud zjistil, že žalovaný byl v době žádosti o úvěr svobodný, žil sám v nájmu a měl příjem ze zaměstnání ve výši 18 900 Kč čistého měsíčně. Jako své měsíční výdaje uvedl částku 2 000 Kč. Žalovaný současně uvedl, že nejsou žádné osoby na něm závislé výživou. Dotazník současně obsahuje údaje získané nahlédnutím do systému [příjmení], podle kterých žalovaný v době žádosti neměl závazky po splatnosti. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 9. V předmětné věci soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. (s přihlédnutím k níže uvedenému právnímu hodnocení). Posuzovaný závazkový vztah soud hodnotil jako zápůjčku právě proto, že zápůjčka je reálná smlouva a jako taková vzniká okamžikem přenechání, resp. odevzdání zapůjčené věci vydlužiteli. Taktomu bylo i v tomto případě, kdy mezi stranami bylo výslovně ujednáno, že smlouva je uzavřena okamžikem poskytnutí peněžních prostředků na účet žalovaného. Na tento závazkový vztah soud aplikoval kromě obecných ustanovení také shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je povinen dodržovat pravidla stanovená v zákoně o spotřebitelském úvěru na ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany. Při poskytování spotřebitelského úvěru je věřitel zejména povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopno