11 C 255/2022-37 — Okresní soud v Jihlavě

1. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 881,90 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá proti žalovanému jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci se spolu dne [datum] dohodli na poskytnutí peněžních prostředků, které byl žalovaný oprávněn prostřednictvím kreditní karty čerpat ze svého účtu opakovaně až do výše úvěrového rámce, který byl sjednán v částce 50 000 Kč. Žalovaný vyčerpal pouze 8 799 Kč, vyčerpané prostředky byl povinen splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky splatných vždy do 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání peněžních prostředků (k prvnímu čerpání došlo dne [datum]). V měsíční splátce byly kromě příslušné části čerpaných peněžních prostředků zahrnuty také úroky (sjednané ve výši 26,28 % ročně) a sjednané poplatky (měsíční poplatek za pojištění ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru). Žalovaný nehradil splátky řádně, uhradil pouze 1 700 Kč. Z důvodu prodlení s úhradou splátek žalobkyně v souladu s čl. 7 úvěrových podmínek, jež byly nedílnou součástí smlouvy, zesplatnila ke dni [datum] celý dosud neuhrazený úvěr. Zesplatňujícím dopisem z téhož dne žalobkyně poskytla žalovanému dodatečnou lhůtu k plnění v délce 14 dnů od sepsání výzvy, ve které žalovaný nic neuhradil. Opětovně byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Dluh žalovaného představuje na jistině úvěru částku 7 369,21 Kč, na poplatcích za pojištění částku 117,69 Kč, a dále na nákladech vynaložených na vymáhání dluhu částku 230 Kč (za odeslání dvou upomínek) a na smluvní pokutě požadované z důvodu prodlení žalovaného částku 1 165 Kč (vypočtené v souladu s ujednáním a čl. 9 úvěrových podmínek do zesplatnění úvěru). 5. Před uzavřením výše uvedené dohody na poskytnutí peněžních prostředků žalobkyně ověřila poměry žalovaného. Žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti, tedy že byl ženatý, žil ve vlastním a jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské. Žalovaný v žádosti o poskytnutí peněžních prostředků (úvěru) deklaroval, že má příjem ze zaměstnání ve výši 29 000 Kč měsíčně, ostatní členové domácnosti mají příjem 18 000 Kč měsíčně, a dále uvedl, že má dvě vyživované děti. Tyto údaje žalobkyně podrobila hodnocení podle vnitřně vytvořeného statistického modelu se zohledněním životního minima dospělého člena domácnosti i vyživovaného dítěte, přičemž částka životního minima musí i po všech výdajích zůstat žalovanému k dispozici. K tomu žalobkyně zohlednila zjištěné splátky jiných úvěrových produktů žalovaného (podle systému bankovního registru), platební morálku žalovaného (z veřejných rejstříků evidujících dluhy) a příjmy a výdaje žalovaného, příp. celé jeho domácnosti. Žalobkyně takto dospěla k závěru, že žalovanému i po úhradě měsíčních splátek současného úvěrového závazku zůstane dostatečné množství finančních prostředků. Žalovaný byl vyhodnocen jako úvěruschopný. 6. Po právní stránce soud posoudil předmětný závazkový vztah jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za prokázané, že žalobkyně splnila svůj závazek a umožnila žalovanému čerpání peněžních prostředků v souladu se smlouvou. Současně bylo prokázáno, že žalobkyně splnila povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (zejména v § 86 odst. 1, podle kterého byla jako věřitel povinna před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele). Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti postupovala dostatečně pečlivě, hodnotila veškeré relevantní skutečnosti, které jsou způsobilé ovlivnit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr řádně splácet (zejména jeho příjmy a výdaje a rodinné/osobní poměry). Žalobkyně dle soudu postupovala plně v souladu se zákonnou úpravou i ustálenou judikaturou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018). Žalovaný nárok žalobkyně nezpochybnil, ani neprokázal, že by vyčerpané finanční prostředky spolu s dalšími ujednanými platbami žalobkyni uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou dlužnou částku ve výši 8 881,90 Kč včetně úroku kapitalizovaného za období od zesplatnění úvěru do [datum] (tj. sepsání žaloby) na částku 886,23 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného za období od 15. dne po zesplatnění úvěru do dne sepsání žaloby na částku 231,61 Kč. Soud přiznal žalobkyni také úrok v požadované výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny úvěru 7 369,21 Kč a úrok z prodlení, na který vzniklo žalobkyni právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,75 % ročně z celé dlužné částky, a to vždy od [datum] do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 489 Kč.