11 C 329/2021-27 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 18 166 Kč s příslušenstvím. V podrobnostech žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) ve dnech [datum] a [datum] dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do karet zákazníka oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o schopnosti žalované poskytnuté úvěry splácet. 2. Na základě smlouvy ze dne [datum] byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se zavázala vrátit v rámci 58 týdenních splátek společně s úrokem ve výši 1 680 Kč (s úrokovou sazbou 23,72 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč nejpozději do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná svůj dluh řádně nehradila, poslední splátku uhradila dne [datum], přičemž vrátila pouze 17 177 Kč. Tato úhrada byla započtena částkou 9 148,20 Kč na jistinu, částkou 1 680 Kč na úrok, částkou 2 400 Kč na poplatek za administrativní činnost a částkou 3 948,80 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Z důvodu prodlení žalované požadovala předchůdkyně žalobkyně uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 5 703 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 2 851,80 Kč a neuhrazeného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 851,20 Kč, když úrok i ostatní poplatky byly částečnou úhradou žalované vráceny v plné výši. Tato pohledávka včetně účtovaného navýšení byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná písemně informována. Po postoupení pohledávky nicméně svůj dluh neuhradila. Žalobkyně se žalobou domáhá pouze úhrady dlužné jistiny a poplatku, tj. bez účtovaného navýšení. 3. Obdobná tvrzení se vztahují i na druhou smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se zavázala vrátit v rámci 58 týdenních splátek společně s úrokem ve výši 2 100 Kč (s úrokovou sazbou 23,72 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč nejpozději do [datum]. Dle žalobkyně ani v tomto případě žalovaná svůj dluh nehradila řádně, neboť poslední splátku uhradila dne [datum], přičemž vrátila pouze 11 637 Kč. Tato úhrada byla započtena částkou 3 861,78 Kč na jistinu, částkou 2 100 Kč na úrok, částkou 3 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a částkou 2 675,22 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Předchůdkyně žalobkyně pak požadovala uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 16 463 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 11 138,22 Kč a neuhrazeného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 324,78 Kč, když i zde byly úrok i ostatní poplatky částečnou úhradou žalované vráceny v plné výši. Tato pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě stejné smlouvy o postoupení pohledávek, včetně účtovaného navýšení. Po postoupení pohledávky žalovaná svůj dluh neuhradila. I v tomto případě nárok žalobkyně tvoří pouze neuhrazená jistina a poplatek za hotovostní inkaso splátek. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 5. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž písemné vyhotovení předložené soudu je datováno ke dni [datum]. Tímto dnem tedy smlouva byla skutečně uzavřena. Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalované byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 1 680 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, celkem tedy částku 20 880 Kč v rámci 58 týdenních splátek po 360 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Mezi týmiž stranami byla uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Písemné vyhotovení smlouvy osvědčuje, že byla uzavřena dne [datum]. Podpisy stran na smlouvě i v tomto případě potvrzují, že žalované byl poskytnut předmět smlouvy, tj. peněžité prostředky ve výši 15 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná se tyto prostředky zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, celkem tedy částku 26 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Součástí obou smluv je ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 23,72 % p.a. jako pevné po celou dobu trvání smlouvy. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná ani v jednom případě nehradila sjednané splátky řádně. Oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná informována o postoupení pohledávky z obou smluv na žalobkyni a vyzvána k úhradě celkové dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Skutečnost, že pohledávky z předmětných smluv byly postoupeny na žalobkyni, má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy - seznamu postupovaných pohledávek. Opětovně byla žalovaná k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ve lhůtě do [datum]. Předžalobní upomínka dále osvědčuje, že na smlouvu ze dne [datum] žalovaná uhradila právě 17 177 Kč a na smlouvu ze dne [datum] pak 11 637 Kč. Ačkoliv obě výzvy byly dle podacích lístků žalované prokazatelně odeslány, žalovaná svůj dluh neuhradila. 7. K prokázání tvrzení, že před uzavřením každé smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, žalobkyně předložila kartu zákazníka (fakticky žádost o úvěr) ze dne [datum] a [datum]. Obě karty obsahují základní informace o poměrech žalované, které žalovaná při každé žádosti uvedla. Z karty ze dne [datum] se podává, že žalovaná byla v době žádosti o úvěr svobodná, žila s rodiči, neměla ani jedno nezaopatřené dítě a měla příjem z hlavního pracovního poměru ve výši 10 100 Kč čistého měsíčně. Tento příjem byl jejím jediným příjmem. Oproti tomu na výdaje byly uvažovány náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč měsíčně a osobní výdaje žalované ve výši 3 000 Kč. Způsob bydlení žalované byl ověřen výpisem z katastru nemovitostí, zaměstnání a výše příjmu pak osobně předchůdkyní žalobkyně a oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Současně bylo ověřeno, že žalovaná neměla v době žádosti o úvěr jiný úvěrový závazek u předchůdkyně žalobkyně, ani jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně tedy vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalované ve výši 6 100 Kč, který považovala za zůstatek dostatečný pro splácení požadovaného úvěru ve výši 15 000 Kč v týdenních splátkách. Pokud jde o druhou kartu ze dne [datum], tato dokládá, že žalovaná v době žádosti o druhý úvěr již žila v nájmu spolu s dalšími nájemníky a měla příjem z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 18 000 Kč čistého měsíčně s tím, že žalovaná měla také další příjem ve výši 7 200 Kč měsíčně. Měsíční výdaje žalované pak tvořily náklady na bydlení ve výši 2 500 Kč, osobní výdaje ve výši 3 000 Kč a měsíční splátky předchozího úvěru poskytnutého předchůdkyní žalobkyně ve výši 1 440 Kč. Způsob bydlení žalované byl v tomto případě ověřen oproti nájemní smlouvě, zaměstnání a výše příjmu pak opět osobně předchůdkyní žalobkyně a oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Předchůdkyně žalobkyně v tomto případě vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalované ve výši 18 260 Kč, který považovala za zcela dostačující pro splácení požadovaného úvěru ve výši 15 000 Kč v týdenních splátkách. 8. Na základě výše zjištěných skutečností soud může uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované pečlivě. V postupu předchůdkyně žalobkyně nebyly shledány žádné nedostatky. V obou případech byly údaje uvedené žalovanou řádně ověřeny, v úvahu byly brány jednotlivé aspekty způsobu života žalované. K takto zjištěným údajům tedy mohlo být přistupováno jako k pravdivým. Pokud předchůdkyně žalobkyně vždy dospěla k závěru, že žalovaná disponovala dostatečným měsíčním zůstatkem a byla schopna splátky úvěrů řádně splácet, byl to závěr opodstatněný. Dokonce v případě první smlouvy byly poměry žalované vyhodnoceny jako dostačující již pro splácení vyššího úvěru (požadovaných 15 000 Kč), než jaký byl ve skutečno