11 C 78/2022-37 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 14 579 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Žalobkyně uvedla, že tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně, na které se žalovaná zaregistrovala, vyplnila své kontaktní údaje včetně čísla bankovního účtu, na nějž požadovala výplatu peněžních prostředků, a současně uvedla své osobní údaje a údaje o své finanční situaci (zahrnující výši příjmů a výdajů i další finanční závazky). Správnost údajů uvedených žalovanou předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti předloženým dokumentům, přičemž po majetkové stránce vyhodnotila žalovanou jako úvěruschopnou. Poté předchůdkyně žalobkyně schválila žádost žalované a poskytla jí návrh smlouvy, s nímž žalovaná vyjádřila souhlas a podepsala jej zadáním vygenerovaného SMS kódu. Žalobkyně uvedla, že následně byly žalované na její bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč Tyto prostředky byla žalovaná povinna vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 704 Kč a smluvním úrokem z úvěru sjednaným na celou dobu trvání úvěru nejpozději do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná ve lhůtě splatnosti úvěr neuhradila, zaplatila pouze 1 081 Kč. Tato částečná úhrada byla alokována ve výši 81 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru, ve výši 421 Kč na smluvní pokutu (kterou předchůdkyně žalobkyně požadovala z důvodu prodlení žalované s úhradou úvěru ve výši 5 000 Kč) a ve výši 579 Kč na náklady na vymožení pohledávky, které tímto byly zcela uhrazeny. Pohledávka za žalovanou ve výši 27 282,59 Kč (sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, zbývající části poplatku ve výši 9 623 Kč, úroků ve výši 1 884,11 Kč, zbývající části smluvní pokuty ve výši 4 579 Kč a úroku z prodlení ve výši 1 196,48 Kč) byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Žalobkyně doplnila, že předchůdkyně žalobkyně na základě fúze sloučením se společností [právnická osoba] dne [datum] zanikla, nicméně nová nástupnická společnost přijala stejný název, tj. [právnická osoba] Změna věřitele byla žalované písemně oznámena s výzvou k úhradě dluhu. Žalobkyně tvrdila, že po postoupení pohledávky již žalovaná na svůj dluh nic neuhradila. Žalobkyně tedy žalobou uplatňuje dluh na jistině úvěru ve výši 10 000 Kč a jako příslušenství pohledávky požaduje úhradu neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní úroky. Kromě toho žádá úrok z prodlení ve výši 1 021,92 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč představující náklady za odeslanou výzvu ve výši 39 Kč, za telefonický hovor částku 72 Kč a za osobní návštěvu terénního pracovníka věřitele u žalované částku 217 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Soudu bylo předloženo písemné vyhotovení smlouvy, které svědčí o elektronickém způsobu uzavření smlouvy. Touto skutečností je způsob podpisu smlouvy; zatímco na straně předchůdkyně žalobkyně je podpis zástupce, na straně žalované je uveden SMS kód. Čl. III. smlouvy pak podrobně upravuje způsob registrace žalované na internetové stránce předchůdkyně žalobkyně a postup při uzavírání smlouvy přesně tak, jak tvrdila žalobkyně. Ze smlouvy soud dále zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalované blíže specifikovaný ve smlouvě. Přiložené potvrzení o platbě svědčí o výplatě těchto finančních prostředků. Podle smlouvy byly prostředky poskytnuty na refinancování půjčky žalované. Žalovaná byla povinna poskytnuté prostředky vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 704 Kč a úrokem vypočteným za dobu trvání úvěru se sjednanou sazbou 40 % p. a. nejpozději do [datum]. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud žalovaná bude v prodlení s úhradou úvěru, je povinna zaplatit předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru, účelně vynaložené náklady, úrok, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaná v prodlení. Veškeré tyto smluvní informace byly žalované poskytnuty také formou předsmluvních informací o spotřebitelském úvěru, které byly soudu předloženy společně se smlouvou. Žalovaná ve lhůtě splatnosti úvěr řádně neuhradila, jak soud zjistil z doložených písemných výzev. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy na žalobkyni. Pokud jde o změnu v osobě věřitele v této věci, má soud za prokázaný zánik předchůdkyně žalobkyně se současným vznikem nové společnosti se stejným označením a převod pohledávek z původní společnosti na novou (jak vyplývá z Projektu vnitrostátní fúze sloučením ze dne [datum]) a následné postoupení pohledávky za žalovanou z nové nástupnické společnosti na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z dopisu ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu v postoupené výši 27 282,59 Kč. Výše dluhu a jeho jednotlivé položky vyplývají z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, z níž je patrné, že žalovaná uhradila celkem 1 081 Kč, na jistině úvěru stále dluží 10 000 Kč, na úrocích 1 884,11 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěr 9 623 Kč (přičemž na poplatek bylo z částečné úhrady započteno právě 81 Kč), na úroku z prodlení 1 196,48 Kč a na smluvní pokutě 4 579 Kč (na smluvní pokutu byla započtena částečná úhrada žalované ve výši 421 Kč). Žalovaná byla povinna uhradit také náklady na vymožení pohledávky ve výši 579 Kč, částečnou úhradou však byly v plné výši uhrazeny. S oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná současně vyzvána k úhradě dluhu v náhradní lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu (dle podacího archu byl dopis žalované odeslán dne [datum]). Žalovaná dlužnou částku neuhradila, jak vyplývá z dalších písemných upomínek ze dne [datum] a [datum]. Z prvně zmíněné upomínky soud zjistil, že žalovaná byla pro případ nezaplacení dlužné částky upozorněna na možnost náhrady nákladů mimosoudního vymáhání, mj. nákladů za odchozí dopis ve výši 39 Kč, za telefonický hovor ve výši 72 Kč a za osobní návštěvu 217 Kč. Právě tyto náklady žalobkyni skutečně vznikly, jak bylo zjištěno z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Z druhé upomínky bylo zjištěno, že žalobkyně předala věc právnímu zástupci a upozornila žalovanou na možnost soudního vymáhání pohledávky. Žalovaná ani poté na svůj dluh neplnila, znovu tedy byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], a to ve lhůtě do [datum] (dle podacího archu byla upomínka odeslaná žalované následující den). 4. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že před uzavřením předmětné smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, soud vycházel především z předložené přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, která obsahuje majetkové poměry uvedené žalovanou při žádosti o úvěr. Z uvedeného listinného důkazu vyplývá, že žalovaná měla příjem ze zaměstnání ve výši 31 371 Kč čistého měsíčně, přičemž její měsíční výdaje činily 6 000 Kč (výdaje na bydlení ve výši 2 640 Kč, výdaje na energie ve výši 840 Kč, další finanční závazky ve výši 1 740 Kč a ostatní výdaje ve výši 780 Kč). Žalobkyně současně předložila kopie ústřižků poštovních poukázek, z nichž zřetelně vyplývá deklarovaný měsíční příjem žalované. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostat