20 C 177/2022-190 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 5 546 Kč, jakožto dluhu z titulu poskytnutého a načerpaného spotřebitelského úvěru založeného smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 15. 6. 2016, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným. Smlouva umožňovala žalovanému opakované čerpání úvěru s rámcem ve výši 35 000 Kč, z něhož k datu zesplatnění úvěru dne 16. 3. 2017 zůstal žalovaný dlužen na jistině úvěru částku ve výši 5 546 Kč. 2. Soud se z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda byla před poskytnutím úvěru právní předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., přičemž k této otázce vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů usnesením ze dne 9. 8. 2022, č. j. 20 C 177/2022-28. 3. V reakci na výzvu soudu žalobkyně soudu sdělila, že nemá dostatek podkladů k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného a žalobu vzala zpět co do částky ve výši 2 313,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 16. 3. 2017 do zaplacení, která odpovídala rozdílu mezi původně žalovanou částkou a částkou odpovídající bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. 4. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 5. 10. 2022, z něhož se žalobkyně a její zástupce řádně omluvili, žalovaný se jednání zúčastnil a k žalobě se vyjádřil tak, že dle jeho mínění svůj dluh již v minulosti řádně uhradil. Žalovaný souběžně vznesl námitku promlčení, když ke splatnosti dluhu došlo již v roce 2017. 5. Ve vztahu k částce ve výši 2 313,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 16. 3. 2017 do zaplacení soud rozhodl v souladu s dispozičním úkonem žalobkyně a řízení v této části zastavil. 6. § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: Promlčecí lhůta trvá tři roky. 7. V rozsahu zbývajícího nároku, tedy v částce 3 232,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 232,76 Kč od 16. 3. 2017 do zaplacení, jej soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku. Jelikož tento svůj nárok mohla žalobkyně uplatnit u soudu již dne 16. 3. 2017, uplynula promlčecí lhůta dnem 15. 3. 2020. Žalovaným vznesenou námitku promlčení tedy soud posoudil jako důvodnou, když žaloba byla podána až dne 3. 3. 2022. 8. Věta první § 609 občanského zákoníku: Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. 9. Věta první § 610 odst. 1 občanského zákoníku: K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. 10. Podle § 610 občanského zákoníku k žalovaným řádně vznesené námitce promlčení soud přihlédl, a jelikož podle § 609 občanského zákoníku žalovaný není povinen plnit, rozhodl soud tak, že žalobu zamítl v tom rozsahu, v jakém na ni žalobkyně setrvala. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků náhradu nepřiznal, neboť žalobkyně nebyla procesně úspěšná a naopak procesně zcela úspěšný žalovaný se nároku výslovně vzdal.