21 C 224/2022-38 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 11 280 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 240 Kč i částku ve výši 1 600 Kč představující úrok za půjčení peněžních prostředků za sjednanou dobu trvání smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, poslední splátka měla být zaplacena dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se žalovaný dostal do prodlení s úhradou všech dosud neuhrazených splátek z uvedené smlouvy, a proto právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, tj. neuhrazené části jistiny a souhrnného poplatku. Celkem žalovaný uhradil částku 3 400 Kč Smlouvou ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni pohledávku za žalovaným, přičemž ke dni postoupení činila pohledávka 15 750 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 8 000 Kč a dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 773,29 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 506,71 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 3 171,29 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 284,44 Kč a dále úrok ve výši 24,69 % z dlužné jistiny ode dne následujícího po postoupení pohledávky ([datum]) do zaplacení a za stejné období rovněž zákonný úrok z prodlení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to z listin předložených žalovaným, jakož i z externích zdrojů. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný svým podpisem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Přes opakované výzvy však dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] byla tato uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč, úrok ve výši 1 600 Kč a poplatek hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 14 400 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 240 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že mu finanční prostředky byly vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy. 4. V Kartě zákazníka, žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] je u žalovaného v části„ druh bydlení“ vyplněno, že je nájemník, dále z této listiny vyplývá, že žije s manželkou a má jedno nezaopatřené dítě, přičemž tento stav domácnosti žalovaného trvá od června 2018. V části„ zdroj hlavních příjmů“ jsou vyplněny údaje o zaměstnavateli – [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova]. Jako čistý příjem žalovaného je uvedena částka 12 500 Kč, další příjmy 3 000 Kč. Výdaje na bydlení jsou uvedeny ve výši 2 400 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč, vyživovací povinnost 2 000 Kč, celkem tak výdaje mají činit 8 800 Kč a příjem 15 500 Kč. Z listiny dále vyplývá, že žalovaný nemá žádné jiné zápůjčky. V části zákaznické karty označené jako„ ověřené dokumenty“ je zatrženo políčko pracovní smlouva a složenky – příjmy. Z první strany pracovní smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova], a žalovaným s datem nástupu dne [datum] na dobu neurčitou a se mzdou ve výši 100 Kč na hodinu. Ze tří příjmových dokladů (č. 12/ 2018, 1/ 2019 a 2/ 2019) bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] vyplatil žalovanému v měsíci prosinec částku 12 362 Kč, v měsíci únoru 10 800 Kč a v měsíci březnu 14 580 Kč. Z první strany smlouvy o nájmu bytu bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi pronajímatelem a manžely [příjmení] ohledně bytu 1+1 v [obec]. Výše nájemného a služeb není z této první strany patrná. 5. Smlouvou uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní dne [datum] došlo k postoupení pohledávek za žalovaným ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], jenž byl odeslán dle podacího lístku dne [datum], a obsahoval dále výzvu žalovanému k úhradě pohledávky do 10 dnů od doručení. Předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla dle podacího lístku podána k přepravě dne [datum], vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 31. 3. 2022. 6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne [datum], v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami ve výši 240 Kč. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného a předložení dokladů. Žalovaný závazek splnil pouze částečně, když zaplatil částku 3 400 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], zaslaným dne [datum], byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků do 10 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou. 7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zá