21 C 49/2022-24 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 316 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že dne [datum] provedla převoz žalovaného služebním vozidlem žalobkyně na vyšetření do [nemocnice], přičemž náklady na tento převoz v délce 3 km činily 19 Kč Náklady na vyšetření krve žalovaného provedeného zdravotnickým zařízením, které žalobkyně uhradila, pak činily 297 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě vynaložených částek, žalovaný však neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na podkladě listinných důkazů za splnění podmínek ustanovení § 115a o. s. ř. (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Na základě obsahu spisu dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] dopravila žalobkyně žalovaného služebním vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], z ulice [ulice] v [obec] do [nemocnice] z důvodu zadržení žalovaného pro podezření na požití návykové látky a za vyšetření krve a moči uhradila [nemocnice] na základě faktury [číslo] částku 4 752 Kč, z níž na vyšetření žalovaného připadá částka 297 Kč. Žalobkyně v souvislosti s touto dopravou vyúčtovala žalovanému náklady za použití služebního vozidla v celkové výši 19 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, při ujeté vzdálenosti 3 km, sazbě základní náhrady 4,40 Kč, průměrné spotřebě 6,6 l /100 km a průměrné ceně benzínu 27,80 Kč. Podle výsledků vyšetření byl žalovaný pozitivně testován na přítomnost kanabinoidů. Žalovaný byl následně písemnou výzvou ze dne [datum] žalobkyní vyzýván, aby ve lhůtě do [datum] uhradil náklady spojené s jeho dopravou do [nemocnice] a s provedenými vyšetřeními jeho krve. 4. Po posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalobkyně dopravila žalovaného služebním vozidlem do [nemocnice] k provedení laboratorních vyšetření jeho krve, neboť zde bylo podezření na požití návykových látek před řízením vozidla. Toto podezření bylo uvedenými laboratorními vyšetřeními prokázáno, za což je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náklady na tyto dopravy podle ustanovení § 24 odst. 3 věty první zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, (dále jen„ zákon“) ve spojení s § 21 odst. 1, 3 zákona a rovněž řádně vyúčtované náklady na provedení laboratorních testů krve a moči žalovaného podle ustanovení § 24 odst. 2 zákona. Jelikož žalobkyní vyúčtovaná náhrada za dopravu odpovídá výše citované vyhlášce a náklady na laboratorní vyšetření žalobkyně řádně doložila, soud návrhu v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 316 Kč za dopravu žalovaného dne [datum] a uhrazené náklady jeho vyšetření včetně úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po dni, kdy marně uplynula žalobkyní stanovená lhůta k zaplacení, tj. od [datum], do zaplacení. Úrok z prodlení požaduje žalobkyně dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění ode dne následujícího po splatnosti dluhu. 5. O nákladech řízení zcela úspěšné žalobkyně rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když náklady řízení žalobkyně představuje paušální náhrada dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč za dva úkony žalobkyně v tomto řízení učiněné (výzva k plnění, podání návrhu ve věci samé po 100 Kč). Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přisouzenou částku a náhradu nákladů řízení ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvod. 6. Žalobkyně je v tomto řízení dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od povinnosti platit soudní poplatek ze zákona osvobozen. Je-li navrhovatel v řízení osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení soudní poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen (§ 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích). S ohledem na procesní úspěch žalobkyně je proto žalovaný povinen zaplatit na účet Okresního soudu v Jihlavě dle položky 1 odst. 1 písm. a) ve spojení s položkou 2 odst. 2 Sazebníku poplatků soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě soudní poplatek ve lhůtě podle ustanovení § 7 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích.