8 C 157/2022-14 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 352 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný byl provozovatelem vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, které nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Podle příslušného zákona, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem, je osoba povinná k uhrazení příspěvku povinna uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Vedle základu příspěvku ve výši 7 052 Kč (za 82 dnů) požaduje žalobkyně rovněž zaplacení nákladů spojených s jeho uplatněním ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku přípisem doručeným dne [datum], splatnost příspěvku nastala [datum]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýván. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na podkladě listinných důkazů za splnění podmínek ust. § 115a o. s. ř. (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Na základě obsahu spisu učinil soud dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl zjištěn jako osoba povinná sjednat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [VIN kód], přičemž na toto vozidlo nebyla v období od [datum] do [datum] pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uzavřena. Žalovaný nevyhověl výzvě žalobkyně, která mu byla doručena dne [datum] a neuhradil zákonem stanovený příspěvek ve lhůtě 30 dnů, ač k tomu byl vyzván a poté upomínán. Nebylo ani doloženo, že by k zániku povinnosti došlo z jiných důvodů. Vedle základu příspěvku ve výši 7 052 Kč byl současně vyzván k úhradě částky 300 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaný byl upomínán k zaplacení zákonného příspěvku upomínkami ze dnů [datum] a [datum], dále pak výzvou pověřené [právnická osoba], a.s., ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky včetně nákladů spojených s jejím vymáháním ve výši 8 572 Kč. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v účinném znění (dále též jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; dle písm. b) téhož ustanovení pak může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku vozidla má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 6. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 7. Jelikož soud zjistil, že žalovaný nehradil povinné ručení za výše uvedené období a naopak nezjistil žádnou skutečnost, ze které by vyplýval zánik povinnosti, shledal soud nárok žalobkyně oprávněným. V souladu s § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti se pak výše příspěvku určí vynásobením denní sazby stanovené podle druhu vozidla a počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. K tomu se dle odst. 4 tohoto ustanovení připočítávají náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazbu ve výši 86 Kč je tedy třeba vynásobit počtem 82 nepojištěných dní, a dále je nutno přičíst náklady uplatnění a vymáhání ve výši 300 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a takto vypočtenou částku žalobkyni přiznal ve výroku I. rozsudku. 8. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo požadovat úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost příspěvku a nákladů na jeho uplatnění je stanovena na 30 dnů od doručení výzvy k úhradě. Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení s hrazením příspěvku a od tohoto dne žalobkyně v souladu se zákonem požaduje úrok z prodlení. Jelikož výše úroků z prodlení je požadována v zákonné výši, soud i v této části žalobě vyhověl. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce 400 Kč, která představuje zaplacený soudní poplatek. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně a náhradě hotových výdajů a daně z přidané hodnoty její zástupkyně za úkony právní služby, neboť tyto náklady nepovažoval soud za účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud při svém rozhodnutí vycházel z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 988/12 (publikovaném pod N 132/66 SbNU 61 a dostupném na [webová adresa]). Ústavní soud v předmětném rozhodnutí mimo jiné konstatoval, že je povinností obecných soudů vždy zkoumat, zda požadované náklady řízení byly účastníkem vynaloženy účelně. Při tomto posouzení by měl být brán zřetel na účel civilního procesu, kterým je poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním hmotným právům a právem chráněným zájmům. V souladu s tímto účelem nejsou případy, kdy se civilní řízení vede nikoliv kvůli věci samé, ale kvůli částce, která může být přiznána na náhradě nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje formulářovými žalobami své nároky dlouhodobě a opakovaně. Soud z připojeného spisu sp. zn. 12 C 190/2022 zjistil, že žalobkyně dne [datum] podala žalobu proti témuž žalovanému, kterou se domáhala uhrazení příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], a to za období od [datum] do [datum], tj. za období bezprostředně navazující na období uplatňované žalobou v této věci. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně žalobu v této věci podala dne [datum], tj. později než žalobu ve věci sp. zn. 12 C 190/2022, přestože se jedná o nárok za dřívější období a již v době podání první žaloby jí tak musel být dluh žalovaného znám (žalovanému v té době již byla doručena výzva a nacházel se v prodlení), má soud za to, že tento postup žalobkyně (podávání žalob na navazující období jako samostatných namísto zahrnutí nároku do jednoho návrhu), je motivován pokusem o umělé navýšení nákladů řízení, což je nepřípustné.