8 C 198/2021-25 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 18 564 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na částku 15 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Zápůjčku se žalovaná zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 125 Kč v 60 týdenních splátkách po 469 Kč do [datum]. Souhrnný poplatek je tvořen součtem kapitalizovaných úroků (ve výši 29 % ročně) za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 683 Kč, odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč. Žalovaná svou povinnost platit nesplnila, když celkem uhradila 8 750 Kč. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou a jejich ověřením předloženými doklady. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil právní osobnost žalobkyně. 4. Z dalších provedených listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] dle které žalované měla být poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na souhrnném poplatku částku ve výši 13 125 Kč, skládající se z částky 2 683 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku ve výši 29 % ročně, dále z částky 6 020 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky 4 422 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celková finanční částka ve výši 28 125 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 60 týdenních splátkách s tím, že 59 splátek bylo určeno ve výši 469 Kč a 60. splátka ve výši 454 Kč. 5. Z listinu označené jako zákaznická karta soud zjistil, že žalovaná žádala o zápůjčku ve výši 10 000 Kč. V jednotlivých kolonkách formuláře je vyplněno, že žalovaná žije v nájmu, je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti, je na mateřské dovolené, přičemž má dva příjmy, a to částku 7 600 Kč (označenou jako„ čistý příjem žadatele“) a 12 500 Kč (označenou jako„ další čistý příjem domácnosti“). Dále je vyplněno, že odhadované náklady domácnosti jsou 5 000 Kč, žalovaná má bankovní účet vedený na své jméno, ale nemá kreditní kartu, ani zápůjčku u jiné společnosti. V části„ OVĚŘENÉ DOKUMENTY“ je zatržena možnost„ 2 Výplatní pásky“. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] včetně přílohy (strany 68) soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] přičemž z čl. I odst. 1 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávku ze smlouvy o zápůjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], který byl dle podacího archu odeslán [datum]. 7. Z přehledu plateb (tabulky umoření) je zřejmá výše„ čerpaného úvěru“ a výše sjednané úrokové sazby. Z tabulky vyplývá, že žalovaná na dluh uhradila ve 12 různých splátkách celkem částku 8 750 Kč. 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 24 152,47 Kč ve lhůtě do [datum]; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána dne [datum]. 9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatelka s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Žalobkyně ke svému tvrzení o zkoumání schopnosti splácet zápůjčku navrhla jako důkaz pouze kartu zákazníka. Z této byly zjištěny sociální poměry žalované, která byla na rodičovské dovolené s tvrzenými příjmy 21 100 Kč, žila v nájmu a měla dvě vyživovací povinnosti, přičemž odhadla náklady domácnosti na 5 000 Kč. Zda tvrzené příjmy a odhadované výdaje byly prověřeny aktivní činností právní předchůdkyně žalobkyně, nebylo tímto dokumentem prokázáno. Tím, že se nedostavila k jednání, připravila se o možnost být poučena o neunesení důkazního břemene v tomto rozsahu. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno přípisem z [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by cokoliv uhradila nad rámec tvrzení žalobkyně, učinil soud závěr, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila celkem 8 750 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne [datum], v níž učila lhůtu k plnění do [datum]. 10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ2016“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ2016 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Na základě závěru o skutkovém stavu a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k dále uvedenému. Na závazkový vztah mezi právní předchůd