104 C 15/2022-48 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 101 828,36 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaná podepsala dne 17. 5. 2021 a na základě které ji byl poskytnut úvěr ve výši 79 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 54, 82 % p. a. v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 4 088 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2021. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalované, prohlášení žalované a z úvěrové historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Z dokladů o příjmech vyplynul celkový měsíční příjem žalované 12 327 Kč. Výdaje žalované činily dle jejího prohlášení 6 463 Kč měsíčně, a tak měla k dispozici volné zdroje ve výši 5 364 Kč k hrazení splátek úvěru. Žalobkyně vycházela z částky životního minima ve výši 3 860 Kč navýšeného o 500 Kč, celkem tedy 4 360 Kč. Žalobkyně vycházela z výdajů, které žalovaná uvedla, přičemž v této oblasti má žalobkyně omezené možnosti zkoumat pravdivost těchto tvrzení. Vychází z premisy, že každý jedná v obchodním styku poctivě. Žalovaná svoje povinnosti ze smlouvy neplnila řádně a včas. Na svůj dluh zaplatila před zesplatněním úvěru částku 21 440 Kč. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek o více 65 dnů žalobkyně v souladu s bodem 6.3 smluvních ujednáních smlouvy zesplatnila celý úvěr k datu 18. 1. 2022. Žalobkyně vyčíslila novou jistinu úvěru k uvedenému datu na 85 760, 52 Kč. Žalobkyni tím vzniklo právo požadovat smluvní pokutu v celkové výši 1 497 Kč dle bodu 6.1 smlouvy a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši třikrát 499 Kč. K datu zesplatnění se dle bodu 6.4 smlouvy stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru vzniká žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Byl rovněž sjednán úrok za poskytnutí úvěru, který běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Žalovaná dále po zesplatnění úvěru uhradila částku 3 000 Kč. Žalovaná tak celkem na svůj dluh uhradila 24 440 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru s oprávněním k činnosti od 11. 5. 2018. 3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 5. 2021 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 18. 5. 2021, bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 79 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 4 088 Kč, splatnými vždy do každého 14. dne v měsíci. Součástí oznámení o schválení úvěru byl i splátkový kalendář. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, byla sjednána ve výši 196 224 Kč Smlouva neobsahuje podpis žalované, místo podpisu je uveden pouze„ jedinečný kód“. Dále bylo uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 54,82 % p. a., která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V čl. 6 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou splátky nebo její části o délce 30 dnů vzniká žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u níž takové prodlení nastalo. V případě prodlení o délce 15 dnů pak dále vzniká žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, kdy výše nákladů činí u každé splátky, u níž se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou, částku ve výši 200 Kč. V bodě 6.3 se strany dále dohodly, že v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se však zavázala před zesplatněním úvěru žalovanou vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout ji k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V případě zesplatnění se dle bodu 6.4 stává celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z této nové jistiny úvěru je v případě prodlení s jejím uhrazením povinna žalovaná hradit úroky z prodlení a dále je povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Dne 17. 5. 2021 žalovaná podepsala rovněž předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Vyplacení úvěru žalované dne 17. 5. 2021 bylo prokázáno příkazem k úhradě z účtu č. [bankovní účet]. 4. Formulářem Hodnocení klienta ze dne 17. 5. 2021 žalobkyně od žalované zjišťovala její majetkové poměry. Žalovaná uvedla, že pobírá starobní důchod ve výši 12 327 Kč měsíčně, životní minimum je 3 860 Kč, náklady na bydlení 2 603 Kč, celkem má tedy měsíčně k dispozici částku 5 364 Kč. Žalovaná svůj příjem doložila výpisem ze svého bankovního účtu. Žalovaná nebyla vedena jako dlužník v databázi [příjmení] ke dni 16. 5. 2021. 5. Z karty žalované, kterou zpracovala žalobkyně, lze zjistit, že žalovaná celkem uhradila částku 24 440 Kč. Z oznámení ze dne 18. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 88 057 Kč. K tomuto dokumentu ovšem žalobkyně nepřiložila doklad o odeslání. Upomínkami již ze dne 15. 10. 2021, 15. 12. 2021 a 14. 1. 2022 žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení splátek a upozornila ji na možnost zesplatnění úvěru. Ani k těmto listinám nejsou přiloženy doklady o odeslání. Předžalobní upomínkou vyzvala žalovanou zástupkyně žalobkyně k zaplacení, k této listině je připojen poštovní podací arch ze dne 20. 7. 2022 a prokazuje odeslání výzvy k zaplacení. 6. Soud postupoval v souladu s recentní judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č.j. 28 Co 221/2020-205) jakožto soudu nadřízeného, dle kterého je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost. Dojde-li totiž soud k závěru, že úvěrová instituce nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka, potom není třeba se zabývat zachováním formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 104 a § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, upravujícími negativní důsledky pro poskytovatele spotřebitelského úvěru, které se již ovšem neprojeví. Zdejší soud proto v prvé řadě přistoupil k posouzení, zda žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného. 7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru p