12 C 88/2022-95 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že každý z účastníků řízení je podílovým spoluvlastníkem s podílem o velikosti ideální jedné poloviny stavby rodinného domu [adresa] v [obec], nacházející se na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zapsané pro [územní celek], [katastrální uzemí], na listu vlastnictví [číslo] vedeného u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce] (dále jen„ rodinný dům“ nebo„ předmětný rodinný dům“). V odůvodnění žaloby uvedla, že žila s žalovaným v družském vztahu od října 2006 do října 2016, přičemž od prosince 2012 do října 2016 žili ve společně hospodařící domácnosti v předmětném rodinném domě. V únoru 2007 koupil žalovaný pozemek pro stavbu rodinného domu na základě dohody s žalobkyní a s jejím souhlasem, přičemž účastníci se ústně dohodli na tom, že rodinný dům společně postaví a budou jej společně užívat a financovat. Rodinný dům byl se souhlasem žalobkyně zapsán v katastru nemovitostí na žalovaného, nicméně žalovaný sliboval žalobkyni převod spoluvlastnického podílu na ní. Stavba probíhala od července 2007, dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží bylo patrné již v roce 2007. Stavba probíhala svépomocí, jednotlivé práce a dodávky zajišťovala a platila převážně žalobkyně. Od konce roku 2012 byl dům plně obyvatelný a s účastníky v něm bydlela i dcera žalobkyně. Stavba byla financována oběma účastníky, žalovaný měl na pozemek a stavbu tři úvěry, které byly následně sloučeny do jednoho, žalobkyně poskytla nejméně 3,1 milionu Kč z prodeje tří bytů. Od rozchodu žádala žalobkyně žalovaného o převod spoluvlastnického podílu na rodinném domě, nicméně žalovaný toto nesplnil a ani se s ní jinak nevypořádal. Mezi účastníky nikdy nebyla projevena vůle, aby se výlučným vlastníkem rodinného domu stal pouze žalovaný, vše bylo činěno pro společné soužití. Žalobkyně v době výstavby rodinného domu vůbec nevěděla, že jako vlastníci mohou být zapsání oba účastníci. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že měl s žalobkyní asi 10 let družský svazek a že společnými silami zajistili postavení rodinného domu. Od počátku však mezi nimi byla dohoda, že nemělo vzniknout spoluvlastnictví k tomuto rodinnému domu, nýbrž výlučným vlastníkem měl být pouze žalovaný, protože žalobkyně se rozhodla žít na dávkách, tudíž nemohla mít na sebe napsaný žádný majetek. Pozemek pro stavbu byl zakoupen na základě doporučení a kontaktu žalobkyně, ale s jejím vědomím, že vlastníkem bude žalovaný. Žalobkyně byla v té době bez zaměstnání, pobírala sociální dávky a fakticky měla dost peněz od rodičů z prodeje tří bytů, přičemž peníze dostala v hotovosti nebo na cizí účet. Rovněž pracovala načerno a pro svou deklarovanou nemajetnost neměla vůči úřadům nikdy společné bydliště s žalovaným, neboť by ztratila nárok na dávky. Žalobkyně tudíž nemůže tvrdit, že existovala vůle k vybudování rodinného domu ve spoluvlastnictví, neboť by tím přiznala, že úřady dlouhodobě uváděla v omyl. Žalobkyně proto zneužívá svého práva a jde u ní o nepoctivé jednání, které nepožívá právní ochrany. Žalovaný byl ochoten poskytnout žalobkyni finanční vypořádání, nicméně žalobkyně žádala příliš vysokou částku. Žalobkyně předložila žalovanému k podpisu v červenci 2021 uznání dluhu ve výši 2,8 milionu Kč, v němž žádala o vrácení investice do majetku žalovaného, avšak nyní požaduje určení spoluvlastnictví k rodinnému domu. Oba účastníci investovali do stavby k prosinci 2015 celkem 3,8 milionu Kč bez ceny za pozemek, žalovaný čerpal tři úvěry v celkové výši 1,9 milionů Kč, přispíval drobnými platbami v celkové výši 216 000 Kč a půjčkou od matky ve výši 60 000 Kč a rozdíl ve výši 1,6 milionu Kč pocházel od žalobkyně. Hrubá stavba byla hrazena výlučně z prostředků žalovaného. Dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží rodinného domu bylo zřejmé v listopadu 2007. K uzavření dohody o vzniku spoluvlastnictví k rodinnému domu nikdy nedošlo, protože žalobkyně nemohla vlastnit majetek, pokud si chtěla zachovat nárok na sociální dávky. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že byli od října 2006 do října 2016 v družském vztahu, že žalobkyně zajistila pro stavbu rodinného domu koupi pozemku, jehož výlučným vlastníkem se stal žalovaný, že společnými silami účastníci zajistili postavení předmětného rodinného domu a že dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží rodinného domu bylo zřejmé již na konci roku 2007. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný [celé jméno žalovaného] je vlastníkem pozemku č. st. [anonymizováno] v obci [obec], [katastrální uzemí], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa]; tyto údaje jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce]. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] adresovaného žalovanému, soud zjistil, že žalobkyně žádala žalovaného o vyřešení otázek spojených s vlastnictvím rodinného domu s ohledem na skutečnost, že sama do stavby investovala nejméně částku 3 250 000 Kč. Podle názoru zástupce žalobkyně lze celou situaci vykládat tak, že dohoda účastníků směřovala k založení spoluvlastnického vztahu. Z e-mailu zástupce žalovaného ze dne [datum], adresovaného zástupci žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný uznal, že žalobkyně do rodinného domu investovala nemalé částky z prodeje tří bytů, nicméně všechny tyto peníze nebyly investovány do výstavby rodinného domu; podle žalovaného činila žalobkyní vložená částka 1 606 485 Kč a tuto částku je žalovaný ochoten poskytnout žalobkyni jako odpovídající vypořádání. Z e-mailových odpovědí zástupce žalobkyně ze dne [datum] a [datum] na uvedený e-mail soud zjistil, že žalobkyně je přesvědčena o tom, že náklady na výstavbu rodinného domu byly mnohem vyšší, než jak uváděl žalovaný, a že oba účastníci měli zájem pořídit nemovitost za účelem společného soužití. Žalobkyně trvala na tom, že její vklad do stavby rodinného domu činil nejméně 3,1 milionu Kč a že žalovaný v rozhodné době neměl žádné vlastní zdroje financování s výjimkou poskytnutých úvěrů. Žalobkyně proto trvala na vyplacení nejméně částky 3,1 milionu Kč jako vypořádání za stavbu rodinného domu. Z listiny nazvané Záznam ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl uvést, že činí nesporným, že žalobkyně coby jeho bývalá přítelkyně investovala do stavby předmětného rodinného domu peníze z prodeje jejích nemovitostí a nemovitostí jejích rodičů, tj. nejméně 3 miliony Kč. žalovaný měl uznat co do důvodu a výše, že dluží žalobkyni částku 2,8 milionu Kč z titulu bezdůvodného obohacení, neboť tato částka byla vložena do výstavby předmětného rodinného domu. Žalovaný vyjádřil záměr se s žalobkyní vypořádat. Tato listina nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána, na jejím konci je pouze vytištěno jméno žalovaného. 5. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřené mezi [celé jméno žalovaného] jako objednatelem a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětem smlouvy byla hrubá stavba předmětného rodinného domu v [obec] v době od [datum] do [datum] za cenu 1,27 milionu Kč. Z dodatku ke smlouvě o provedení stavby ze dne [datum] soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] jako objednatel a [jméno] [příjmení] jako zhotovitel si dohodli rozpis konkrétních prací pro provedení hrubé stavby. Z odhadu obvyklé ceny nemovitosti provedeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že žalovaný si objednal odhad obvyklé ceny předmětného rodinného domu a že k uvedenému dni činila tato cena 600 000 Kč a v budoucím stavu měla činit 2,6 milionu Kč. Ze zprávy [číslo] o stavu výstavby spojené s aktualizací hodnoty zajišťovacího prostředku ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] stanovil aktuální obvyklou cenu předmětného rodinného domu ve výši 950 000 Kč. Z šesti faktur vystavených zednictvím [jméno] [příjmení] odběrateli [celé jméno žalovaného] v období od [datum] do [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] naúčtoval žalovanému za konkrétně popsané stavební práce částky 488 533 Kč, 290 000 Kč, 20 000 Kč, 135 450 Kč, 150 000 Kč a 163 884 Kč. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] se zavázala poskytnout [celé jméno žalovaného] úvěr za účelem uhrazení nákladů na dokončení výstavby předmětného rodinného domu ve výši 2 163 400 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že tento účet byl veden Českou spořitelnou ve prospěch žalovaného a že dne [datum] žalovaný čerpal bezhotovostně úvěr ve výši 1 334 669,57 Kč a ve výši 523 715 Kč. 6. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že účastníci žili v družském vztahu 10 let a uzavřeli ústní dohodu, že koupí pozemek a postaví dům. Žalobkyně neměla příjem, jen sociální dávky, proto stavbu financoval žalovaný z úvěru a žalobkyně zařizovala stavební povolení vydané následně na jméno žalovaného. Během stavby došly účastníkům peníze, proto žalobkyně prodala byt po babičce a dostala dar od otce, z nichž byla stavba dále financována; peníze z prodeje bytu měla žalobkyně v hotovosti. Rodinný dům stavěli účastníci sami se zedníkem, p