120 C 2/2023-78 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 13 600,30 EUR s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 18. 1. 2021 smlouvu o poskytování služeb. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalované služby dopravce, konkrétně lodní přepravy, a žalovaná se zavázala uhradit cenu přepravy. Žalovaná poté neuhradila fakturu [číslo] na úhradu částky 4 684,80 EUR, fakturu [číslo] na úhradu částky 3 881,10 EUR, fakturu [číslo] na úhradu částky 2 947,50 EUR a fakturu [číslo] na úhradu částky 2 086,90 EUR, Žalované byla zaslána předžalobní výzva dne 19. 12. 2022. Žalobkyně požaduje rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 4 x 1 200 Kč, tedy 4 800 Kč. Žalobkyně ve svém dalším vyjádření zdůraznila, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou. Dále uvedla, že paní [příjmení] byla představena žalobkyni jako spolupracovnice žalované. Žalovaná za uvedené trajekty nezaplatila žalobkyni ani jednou. Žalobkyně dále nekontroluje, zda přepravovaná vozidla vlastní objednavatel, protože je časté, že objednavatel nechává přepravit i cizí vozidla. Případné reklamace faktur mohou být uplatněny pouze ve lhůtě 15 dnů od doručení příslušné faktury. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že objednávky uskutečnila [jméno] [příjmení], která neměla oprávnění objednávat přepravu za žalovanou. [příjmení] [příjmení] byla externí dispečerkou a předávala žalované objednávku přepravy a žalovaná přepravu realizovala. [příjmení] [příjmení] přesvědčila žalovanou, aby žalovaná zasílala peníze za dopravu přímo jí. Později zpětnou kontrolou žalovaná zjistila, že za některé trajekty zaplatila dvakrát a že ve fakturách byly uvedeny chybné značky vozidel. [příjmení] [příjmení] rovněž zakládala falešné emaily, jejichž prostřednictvím se vydávala za žalovanou, žalobkyni a jiné společnosti. Žalovaná nechce platit za přepravu cizích vozidel a dále nechce platit za některé trajekty opětovně. 3. Z informativního výpisu z italského obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je italskou právnickou osobou. 4. Z formuláře žádosti o poskytování služeb ze dne 18. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí služeb námořní přepravy. Žalovaná se zavázala zaplatit cenu přepravy s poplatky ve lhůtě určené vyúčtováním. Z přehledu neuhrazených faktur soud zjistil, že dluh žalované činí 13 600,30 EUR za 4 faktury. 5. Z faktury [číslo] vystavené dne 15. 9. 2022 soud zjistil, že žalované bylo vyúčtováno dvacet přeprav trajektem celkem za částku 4 684,80 EUR se splatností dne 29. 9. 2022. Přepravována byla vozidla [registrační značka] a 5E96655 v období od 2. 8. 2022 do 31. 8. 2022. Z faktury [číslo] vystavené dne 13. 10. 2022 soud zjistil, že žalované bylo vyúčtováno 17 přeprav trajektem celkem za částku 3 881,10 EUR se splatností dne 27. 10. 2022. Přepravována byla vozidla [registrační značka], 2BM1824 a 5E96655 v období od 6. 9. 2022 do 30. 9. 2022. Z faktury [číslo] vystavené dne 17. 11. 2022 soud zjistil, že žalované bylo vyúčtováno 13 přeprav trajektem celkem za částku 2 947,50 EUR se splatností dne 1. 12. 2022. Přepravována byla vozidla [registrační značka] a 5E96655 v období od 1. 10. 2022 do 26. 10. 2022. Z faktury [číslo] vystavené dne 15. 12. 2022 soud zjistil, že žalované bylo vyúčtováno devět přeprav trajektem celkem za částku 2 086,90 EUR se splatností dne 29. 12. 2022. Přepravována byla vozidla [registrační značka] a 5E96655 v období od 2. 11. 2022 do 30. 11. 2022. 6. Z výzvy k úhradě ze dne 19. 12. 2022 a podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 26. 12. 2022. Z přehledu faktur, přehledu plateb a výpisu plateb z účtu č. [bankovní účet], soud zjistil, že žalovaná posílala platby za trajekty [jméno] [příjmení]. Z emailové komunikace mezi účastníky soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě splatných faktur. Z čl. 7 smluvních podmínek soud zjistil, že klient může rozporovat fakturu do 15 dnů od jejího doručení, jinak se faktura považuje za akceptovanou klientem. Z výpisu z národní soustavy povolání soud zjistil charakteristiku pracovní činnosti dispečera silniční dopravy. 7. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí služeb námořní přepravy. Žalovaná tyto služby opakovaně využila, za což ji žalobkyně vystavila faktury. Výše uvedené faktury ovšem žalovaná neuhradila (resp. je hradila osobě odlišné od žalobkyně). Žalovaná byla žalobkyní opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, a to i výzvou před podáním žaloby. Žalovaná na uvedené faktury nic dalšího neuhradila. 8. Podle § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), platí, smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. 9. Podle § 430 odst. 1 o. z. platí, že ověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podle § 431 o. z. platí, že překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. 10. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako vztah ze smlouvy o přepravě věci. Žalobkyně prokázala, že došlo k uzavření dohody a rovněž i výši dlužné částky za provedenou přepravu. Námitka žalované ohledně placení jiné osobě není v posuzované věci relevantní, neboť žalovaná se zavázala zaplatit cenu přepravy žalobkyni. Pokud žalovaná zaslala peníze jiné osobě, tak tím nesplnila svůj závazek vůči žalobkyni. Námitka žalované ohledně nesprávného označení přepravovaných vozů není důvodná, protože žalovaná měla podle smluvních podmínek žalované uplatnit reklamaci do 15 dnů od doručení faktury, přičemž žalovaná žádnou takovou reklamaci neuplatnila. Námitka žalované ohledně absence oprávnění paní [příjmení] k objednávání přepravy není důvodná, neboť žalovaná představila paní [příjmení] žalobkyni jako svou spolupracovnici, a proto se žalobkyně mohla správně domnívat, že paní [příjmení] může činit objednávky přepravy jménem žalované, a to i v souvislosti s ustanovením § 430 odst. 1 o. z. 12. Tvrzení žalované, že žalobkyně chápala či měla chápat, že oprávnění externí dispečerky k objednávání přepravy bylo pouze jednorázové, zůstalo i přes procesní poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. odůvodněno pouze vnitřním přesvědčením jednatele žalované, přičemž toto soud považoval za nedostatečné. Z popsaného sledu událostí soud naopak situaci rozumí tak, že jednatel žalované v telefonickém rozhovoru bez dalšího potvrdil zástupci žalobkyně, že externí dispečerka [jméno] [příjmení] je oprávněna objednávat námořní přepravu jménem žalované. 13. Vzhledem k výše uvedenému tak soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 600,30 EUR. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého závazku, tak soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády 351/2013 Sb., ode dne splatnosti jednotlivých faktur. S ohledem na povahu žalovaného nároku, kterým je vzájemný závazek podnikatelů, soud žalobkyni přiznal v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i částku 4 800 Kč (4 x 1 200 Kč) za náklady spojené s uplatněním její pohledávky. 14. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku, jakož i náhradu nákladů řízení, zaplatila v 10 rovnoměrných měsíčních splátkách, neboť to z důvodu své finanční kondice navrhla žalovaná. Soud tento návrh shledal rozumným, neboť doba deseti měsíců se nijak výrazně nevymyká obvyklému trvání procesu vymáhání pohledávky. Benefit splátek soud nicméně podmínil jejich řádným plněním, neboť nezaplacením byť i jediné splátky včas žalovaná ztratí výhodu splátek. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72 298,49 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 16 192 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 13 600,30 EUR (které odpovídá ke dni 16. 12. 2022 částka 329 943,28 Kč, ke dni 19. 12. 2022 částka 329 603,27 Kč, ke dni 9. 1. 2023 částka 326 271,20 Kč, ke dni 10. 5. 2